USA: HDP panikáře, šťourala a pragmatika
Ekonomika USA v prvním čtvrtletí vzrostla o půl procenta. Jde o mezičtvrtletní růst, který je anualizovaný. To ve finále znamená vynásobit mezičtvrtletní růst čtyřmi. Dostaneme tak číslo, které naznačuje, jak by se ekonomika vyvíjela za celý rok, pokud by měla stejný výkon jako v daném čtvrtletí.
A půl procenta pro USA je špatný výsledek. Za posledních několik desítek let se totiž růst v průměru pohyboval většinou mezi 3-3,5 procenty. Navíc špatný výsledek nejde tentokrát hodit na špatnou zimu. Naopak, letos byla zima nadprůměrně mírná, což je pozitivní minimálně pro stavebnictví.
Panikařit by mohl ten, který by se podíval na předchozí čtvrtletí a miluje extrapolaci. Ve druhém čtvrtletí rostla ekonomika USA o téměř 4% a nyní jsme na půl procentu. Když tento jedinec extrapoluje tento vývoj (prodlouží čáru tempa růstu dál do budoucnosti), tak bude vyhrožovat recesí.
Ale šťoural nebere oficiální data jako neměnnou pravdu. Zvlášť když ví, jak moc jsou původní odhady revidovány. Průměrný posun růstu HDP od prvního odhadu do poslední revize je 1,2 procentního bodu. Oběma směry. Takže statistik ví, že růst nebyl 0,5 procenta, ale s 95 procentní pravděpodobností mezi -1,5 a 2,5 procenty.
Pragmatik pak řekne, OK, ale s takovou se nikam nedostaneme, protože buď rosteme docela slušně, nebo jsme na tom špatně. Potřebujeme něco, co nám pomůže se rozhodnout. Dobrým indikátorem, který nepodléhá revizím je například míra nezaměstnanosti. A trh práce neindikuje riziko recese. Naopak.
USA: HDP pod vlivem zbytkáče
Slabé první čtvrtletí tady není poprvé. Jedním z možných vysvětlení je tzv. zbytková sezónnost. Celkové HDP je poskládáno z jednotlivých složek (spotřeba, investice, vládní spotřeba, vývozy a dovozy), které jsou očištěny o sezónnost. Takže pokud bychom toto HDP znovu sezónně očistili, tak bychom měli dostat stejné čísla. Ale ono to tak není. Zvlášť první čtvrtletí se zdají být vychýlené směrem dolů. Zdá se, že odhad HDP v sobě obsahuje zbytkovou sezónnost. A její odstranění ukazuje, že ekonomika v USA v prvním čtvrtletí nerostla o 0,5 procenta, ale rychleji, blízko dvou procent.
Šéf ekonomického výzkumu v Sanfranciském Fedu, Glenn Rudebusch, přímo řekl, že první čtvrtletí bude slabé, ale výsledek nereprezentuje sílu americké ekonomiky. A to tak, že o hodně.
Toto statistické okénko vám mělo ukázat, že data nelze brát jako odraz reality, ale vždy jen jako jeden dílek, který navíc ne vždy musí přesně sedět do puzzle jménem ekonomika.
Každopádně finanční trhy si hledají příběh, kterého se budou držet, a kterým vysvětlí pohyby kurzů. A tím je teď slabost americké ekonomiky. Proto dolar přece oslabuje. Vůči euru opakovaně testuje proražení úrovně 1,14. Vůči koši měn oslabil od začátku roku o šest procent. Slabé data slouží také jako vysvětlení, proč letos Fed možná nebude zvyšovat sazby.
Za oslabujícím dolarem ale můžeme také vidět snížení rizika vývoje globální ekonomiky. Ceny komodit se odlepily ode dna. Podobně i vývoj akciových indexů nenaznačuje přetrvávající pesimismus. Takže oslabování dolaru může být jen projevem, že peníze se z bezpečného dolarového přístavu vrací zpět do světa.
Mimo jiné i proto zmizela ze zápisu Fedu věta o globálních rizicích. Proto si myslíme, že trh je nyní nekonzistentní v odhadech na růst sazeb Fedu, u kterého nadále očekáváme až dvojí zvýšení v letošním roce.
V následujících měsících začne růst inflace s tím, jak začne vypadávat negativní příspěvek cen energií z meziročních čísel. A takový růst samozřejmě na sebe navalí změnu nálady a koncentrace finančního trhu. Trh začne spekulovat o rychlejším růstu sazeb Fedu, o dřívějším exitu ČNB z kurzového závazku, začnou růst inflační očekávání a s ním i výnosy.
Ženy to nemají lehké. Nemají co na sebe. A hlavně to všechno nemají kam dát.
Komentáře
Okomentovat