Přeskočit na hlavní obsah

Rychleji, výše, silněji. Ale co?



Vřelý MMF a exponovaný globální růst

Mezinárodní měnový fond ve svém novém výhledu varuje, že globální ekonomika s dlouhodobě nízkým růstem je více vydána na pospas negativním šokům. No a po takových vřelých slovech nemohlo přijít nic jiného, než revize prognózy dolů = očekává letos růst globální ekonomiky o 3,2% a příští rok 3,5%.


Varování MMF sleduje logiku „nízký růst = malý prostor pro chyby“. Hlavní ekonom MMF Maurice Obstfeld dodává, že „trvale nízký růst má hrůzostrašné efekty, které snižují potenciální růst a s ním i poptávku a investice.“ A proto je podle něj nutné okamžitě jednat mixem strukturální politiky (především zlepšit fungování trhu práce, dále zvýšit konkurenční prostředí, usnadnit zakládání firem a lákat investice), fiskálu (snížit zdanění práce, podpora výzkumu a podpora aktivních politik trhu práce) a měnové politiky. 

Cíle centrálních bank: Citius - Altius - Fortius 

MMF delší dobu zdůrazňuje, aby centrální banky nevzdávaly plnění inflačního cíle a dokonce navrhoval jejich zvýšení, minimálně přechodné. Jde o logiku podobné té výše: „nulové sazby a nízké inflační očekávání = malý prostor pro uvolnění měnové politiky“, tedy menší prostor pro chybu. 

Našinci může připadat snaha zvýšit inflaci prostřednictvím dalšího uvolnění měnové politiky jako neadekvátní reakce na aktuální stav. Vždyť česká ekonomika roste, máme nízkou míru nezaměstnanosti. Ale ekonomická teorie říká, že dokud inflace neakceleruje, tak by míra nezaměstnanosti mohla dále poklesnout. A proto by bylo hříchem míru nezaměstnanosti dále nesnižovat.

To ano, ale naprosto zásadní je, že my jsme malá ekonomika, která si dováží mimo jiné i globální inflaci. A inflační cíl na dvou procentech byl nastaven na předpokladu, že ECB bude plnit svůj inflační cíl. Jinými slovy, že si budeme dovážet dvouprocentní inflaci. A to se už nějaký ten pátek neděje. Ano, znamená to, že inflační vývoj u nás není ani tak vláčen domácí ekonomickou situací, ale situací v globální ekonomice. 


Takže ve finále by koncentrace centrální banky v malé otevřené ekonomice měla být směřována na trh práce a tzv. mezeru výstupu. 

Naprosto zásadní návrh projednávají naši ústavní činitelé: v angličtině budeme mít jednoslovný název Czechia. Analytici jsou nadšení, že budou muset přespat všechny grafy a tabulky. Tak dík!

"Zprávy v nás evokují spoustu názorů, s nimiž nemůžeme udělat nic kromě toho, že jim můžeme dát podobu dalších zpráv, s nimiž nemůžeme nic udělat." (Postman, 1985) 1985? Co by napsal dnes!?

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace