Přeskočit na hlavní obsah

Rychleji, výše, silněji. Ale co?



Vřelý MMF a exponovaný globální růst

Mezinárodní měnový fond ve svém novém výhledu varuje, že globální ekonomika s dlouhodobě nízkým růstem je více vydána na pospas negativním šokům. No a po takových vřelých slovech nemohlo přijít nic jiného, než revize prognózy dolů = očekává letos růst globální ekonomiky o 3,2% a příští rok 3,5%.


Varování MMF sleduje logiku „nízký růst = malý prostor pro chyby“. Hlavní ekonom MMF Maurice Obstfeld dodává, že „trvale nízký růst má hrůzostrašné efekty, které snižují potenciální růst a s ním i poptávku a investice.“ A proto je podle něj nutné okamžitě jednat mixem strukturální politiky (především zlepšit fungování trhu práce, dále zvýšit konkurenční prostředí, usnadnit zakládání firem a lákat investice), fiskálu (snížit zdanění práce, podpora výzkumu a podpora aktivních politik trhu práce) a měnové politiky. 

Cíle centrálních bank: Citius - Altius - Fortius 

MMF delší dobu zdůrazňuje, aby centrální banky nevzdávaly plnění inflačního cíle a dokonce navrhoval jejich zvýšení, minimálně přechodné. Jde o logiku podobné té výše: „nulové sazby a nízké inflační očekávání = malý prostor pro uvolnění měnové politiky“, tedy menší prostor pro chybu. 

Našinci může připadat snaha zvýšit inflaci prostřednictvím dalšího uvolnění měnové politiky jako neadekvátní reakce na aktuální stav. Vždyť česká ekonomika roste, máme nízkou míru nezaměstnanosti. Ale ekonomická teorie říká, že dokud inflace neakceleruje, tak by míra nezaměstnanosti mohla dále poklesnout. A proto by bylo hříchem míru nezaměstnanosti dále nesnižovat.

To ano, ale naprosto zásadní je, že my jsme malá ekonomika, která si dováží mimo jiné i globální inflaci. A inflační cíl na dvou procentech byl nastaven na předpokladu, že ECB bude plnit svůj inflační cíl. Jinými slovy, že si budeme dovážet dvouprocentní inflaci. A to se už nějaký ten pátek neděje. Ano, znamená to, že inflační vývoj u nás není ani tak vláčen domácí ekonomickou situací, ale situací v globální ekonomice. 


Takže ve finále by koncentrace centrální banky v malé otevřené ekonomice měla být směřována na trh práce a tzv. mezeru výstupu. 

Naprosto zásadní návrh projednávají naši ústavní činitelé: v angličtině budeme mít jednoslovný název Czechia. Analytici jsou nadšení, že budou muset přespat všechny grafy a tabulky. Tak dík!

"Zprávy v nás evokují spoustu názorů, s nimiž nemůžeme udělat nic kromě toho, že jim můžeme dát podobu dalších zpráv, s nimiž nemůžeme nic udělat." (Postman, 1985) 1985? Co by napsal dnes!?

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace