Přeskočit na hlavní obsah

Rychleji, výše, silněji. Ale co?



Vřelý MMF a exponovaný globální růst

Mezinárodní měnový fond ve svém novém výhledu varuje, že globální ekonomika s dlouhodobě nízkým růstem je více vydána na pospas negativním šokům. No a po takových vřelých slovech nemohlo přijít nic jiného, než revize prognózy dolů = očekává letos růst globální ekonomiky o 3,2% a příští rok 3,5%.


Varování MMF sleduje logiku „nízký růst = malý prostor pro chyby“. Hlavní ekonom MMF Maurice Obstfeld dodává, že „trvale nízký růst má hrůzostrašné efekty, které snižují potenciální růst a s ním i poptávku a investice.“ A proto je podle něj nutné okamžitě jednat mixem strukturální politiky (především zlepšit fungování trhu práce, dále zvýšit konkurenční prostředí, usnadnit zakládání firem a lákat investice), fiskálu (snížit zdanění práce, podpora výzkumu a podpora aktivních politik trhu práce) a měnové politiky. 

Cíle centrálních bank: Citius - Altius - Fortius 

MMF delší dobu zdůrazňuje, aby centrální banky nevzdávaly plnění inflačního cíle a dokonce navrhoval jejich zvýšení, minimálně přechodné. Jde o logiku podobné té výše: „nulové sazby a nízké inflační očekávání = malý prostor pro uvolnění měnové politiky“, tedy menší prostor pro chybu. 

Našinci může připadat snaha zvýšit inflaci prostřednictvím dalšího uvolnění měnové politiky jako neadekvátní reakce na aktuální stav. Vždyť česká ekonomika roste, máme nízkou míru nezaměstnanosti. Ale ekonomická teorie říká, že dokud inflace neakceleruje, tak by míra nezaměstnanosti mohla dále poklesnout. A proto by bylo hříchem míru nezaměstnanosti dále nesnižovat.

To ano, ale naprosto zásadní je, že my jsme malá ekonomika, která si dováží mimo jiné i globální inflaci. A inflační cíl na dvou procentech byl nastaven na předpokladu, že ECB bude plnit svůj inflační cíl. Jinými slovy, že si budeme dovážet dvouprocentní inflaci. A to se už nějaký ten pátek neděje. Ano, znamená to, že inflační vývoj u nás není ani tak vláčen domácí ekonomickou situací, ale situací v globální ekonomice. 


Takže ve finále by koncentrace centrální banky v malé otevřené ekonomice měla být směřována na trh práce a tzv. mezeru výstupu. 

Naprosto zásadní návrh projednávají naši ústavní činitelé: v angličtině budeme mít jednoslovný název Czechia. Analytici jsou nadšení, že budou muset přespat všechny grafy a tabulky. Tak dík!

"Zprávy v nás evokují spoustu názorů, s nimiž nemůžeme udělat nic kromě toho, že jim můžeme dát podobu dalších zpráv, s nimiž nemůžeme nic udělat." (Postman, 1985) 1985? Co by napsal dnes!?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si