Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: trh podceňoval Fed, MF zase ropu a ČNB má nápad


Ministerstvo financí vyrazilo na trh

Ministerstvo financí se vypravilo na trh a prodalo dluh v hodnotě 5,6 mld. CZK. Prodalo by i více, ale MF se snaží nadále prodávat tak, aby dosahovalo co nejnižších výnosů. Ale i přes tuto snahu výnosy rostou. 

Inu posuďte sami. Prodalo 3,7 mld. CZK dluhopisu se splatností v roce 2018 za průměrný výnos -0,04. Přičemž poptáváno bylo přes 11 mld. CZK, takže bid to cover ratio (podíl mezi poptávaným a skutečným prodaným objemem) dosáhl 3,1. Na začátku roku přitom prodávalo tento dluhopis se záporným výnosem -0,15%. Dluhopis se splatností v roce 2019 prodalo s výnosem -0,02% za 0,9 mld. (bid to cover: 3,8) a dluhopis se splatností v roce 2028 za +0,7% a 1 mld. CZK (3,6).

Ropa pokazí MF náladu

My očekáváme další tlak na růst výnosů. V následujících měsících začne růst inflace s tím, jak začne vypadávat negativní příspěvek cen energií z meziročních čísel. A takový růst samozřejmě na sebe navalí změnu nálady finančního trhu. Trh začne spekulovat o rychlejším růstu sazeb Fedu, o potřebě kvantitativního uvolňování ECB a o dřívějším exitu ČNB z kurzového závazku, začnou růst inflační očekávání a s ním i výnosy. ČNB bude vesele intervenovat a opět nahlas přemýšlet, jestli by nepomohly záporné sazby. Ale jak kdysi říkali televizní hlasatelky poté, co prozradili téměř celý děj detektivky: „…ale nepředbíhejme.“


Exit se zápornými sazbami

Včera se nechal slyšet Lubomír Lízal z bankovní rady ČNB, že aktuálně česká ekonomika nepotřebuje další nekonvenční nástroje. Nicméně že negativní sazby mohou být použity k omezení prudkého posílení koruny po exitu.

Dodal, že negativní sazby finanční sektor neohrozí, pokud éra záporných sazeb bude krátká. V což on věří. Tady bych si dovolil připomenout, že éra kurzového závazku také měla být relativně krátká a měla skončit v prvním čtvrtletí minulého roku. Ale co už, pojďme dále.

Vskutku zajímavá je myšlenka, že záporné sazby by mohly být použity v čase exitu, aby po exitu koruna neposilovala. Zajímavé je to z toho důvodu, že centrální banka v minulosti razantně říkala, že exit udělá až v situaci, kdy bude potřeba zvyšovat sazby z technické nuly (+0,05%). Myšlenka zavedení záporných sazeb v době exitu tak jasně potvrzuje, že exit vůbec nebude triviální, když bankovní radu napadají takové kejkle, které nejsou konzistentní s inflačním cílováním, 

Trh začíná reálněji vnímat Fed

Jak jsme psali několikrát, trh podhodnocoval ochotu Fedu v letošním roce zvyšovat sazby. Včera Fed zveřejnil zápis ze svého posledního jednání. A nálada se rázem změnila. V zápise se opakuje „červen“ šestkrát. Především bankovní rada říká, že pokud data budou konzistentní s oživením ve druhém čtvrtletí, inflace budou pokračovat směrem ke dvěma procentům, tak bude vhodné zvýšit sazby. 


Takže sledujme GDPnow, inflaci a vystoupení členů Fedu: např. 27.5. bude mluvit Yellen na Harvardu. 



My očekáváme jedno až dvojí zvýšení v letošním roce. Z hlediska časování je z pohledu centrální banky irelevantní, zda zvýšení bude v červnu nebo na dalším zasedání.


Jak poznáte makroekonoma se smyslem pro humor?
Používá desetinná místa.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...