Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: trh podceňoval Fed, MF zase ropu a ČNB má nápad


Ministerstvo financí vyrazilo na trh

Ministerstvo financí se vypravilo na trh a prodalo dluh v hodnotě 5,6 mld. CZK. Prodalo by i více, ale MF se snaží nadále prodávat tak, aby dosahovalo co nejnižších výnosů. Ale i přes tuto snahu výnosy rostou. 

Inu posuďte sami. Prodalo 3,7 mld. CZK dluhopisu se splatností v roce 2018 za průměrný výnos -0,04. Přičemž poptáváno bylo přes 11 mld. CZK, takže bid to cover ratio (podíl mezi poptávaným a skutečným prodaným objemem) dosáhl 3,1. Na začátku roku přitom prodávalo tento dluhopis se záporným výnosem -0,15%. Dluhopis se splatností v roce 2019 prodalo s výnosem -0,02% za 0,9 mld. (bid to cover: 3,8) a dluhopis se splatností v roce 2028 za +0,7% a 1 mld. CZK (3,6).

Ropa pokazí MF náladu

My očekáváme další tlak na růst výnosů. V následujících měsících začne růst inflace s tím, jak začne vypadávat negativní příspěvek cen energií z meziročních čísel. A takový růst samozřejmě na sebe navalí změnu nálady finančního trhu. Trh začne spekulovat o rychlejším růstu sazeb Fedu, o potřebě kvantitativního uvolňování ECB a o dřívějším exitu ČNB z kurzového závazku, začnou růst inflační očekávání a s ním i výnosy. ČNB bude vesele intervenovat a opět nahlas přemýšlet, jestli by nepomohly záporné sazby. Ale jak kdysi říkali televizní hlasatelky poté, co prozradili téměř celý děj detektivky: „…ale nepředbíhejme.“


Exit se zápornými sazbami

Včera se nechal slyšet Lubomír Lízal z bankovní rady ČNB, že aktuálně česká ekonomika nepotřebuje další nekonvenční nástroje. Nicméně že negativní sazby mohou být použity k omezení prudkého posílení koruny po exitu.

Dodal, že negativní sazby finanční sektor neohrozí, pokud éra záporných sazeb bude krátká. V což on věří. Tady bych si dovolil připomenout, že éra kurzového závazku také měla být relativně krátká a měla skončit v prvním čtvrtletí minulého roku. Ale co už, pojďme dále.

Vskutku zajímavá je myšlenka, že záporné sazby by mohly být použity v čase exitu, aby po exitu koruna neposilovala. Zajímavé je to z toho důvodu, že centrální banka v minulosti razantně říkala, že exit udělá až v situaci, kdy bude potřeba zvyšovat sazby z technické nuly (+0,05%). Myšlenka zavedení záporných sazeb v době exitu tak jasně potvrzuje, že exit vůbec nebude triviální, když bankovní radu napadají takové kejkle, které nejsou konzistentní s inflačním cílováním, 

Trh začíná reálněji vnímat Fed

Jak jsme psali několikrát, trh podhodnocoval ochotu Fedu v letošním roce zvyšovat sazby. Včera Fed zveřejnil zápis ze svého posledního jednání. A nálada se rázem změnila. V zápise se opakuje „červen“ šestkrát. Především bankovní rada říká, že pokud data budou konzistentní s oživením ve druhém čtvrtletí, inflace budou pokračovat směrem ke dvěma procentům, tak bude vhodné zvýšit sazby. 


Takže sledujme GDPnow, inflaci a vystoupení členů Fedu: např. 27.5. bude mluvit Yellen na Harvardu. 



My očekáváme jedno až dvojí zvýšení v letošním roce. Z hlediska časování je z pohledu centrální banky irelevantní, zda zvýšení bude v červnu nebo na dalším zasedání.


Jak poznáte makroekonoma se smyslem pro humor?
Používá desetinná místa.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...