Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: Všichni Rusnokovi muži


Do bankovní rady míří Rusnokovi muži


Kancelář prezidenta oznámila, že do bankovní rady budou dnes jmenováni Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký (mandáty Mirka Singera a Kamila Janáčka vyprší na konci června). Jiří Rusnok si tak prosadil své dva bývalé kolegy ze soukromého sektoru, což z nich ovšem nečiní špatnou volbu.

Vojta Benda je skvělým makroekonomem. Pracoval jako analytik jak v ČNB, tak v komerčních institucích, zná velmi dobře prognostický aparát ČNB. Navíc je fanouškem britského humoru, což učiní meetingy snesitelnějšími :-). 

Tomáš Nidetzký je zase praktik, který prošel několika manažerskými pozicemi v rámci finančních institucí (pojišťovna, banka, stavebka). Vzhledem k rostoucí roli finanční stability a dohledu se budou tyto znalosti více než hodit.

Každopádně noví členové snižují pravděpodobnost nějakých otoček a kotrmelců v měnové politice ČNB. Nadále očekáváme exit až na přelomu 2017/18. 

Když už jsme u centrální banky, tak trefný je tento výrok: „Central bankers these days are not unlike referees in a premier league soccer match; they spend a lot of time running around the players only to be accused of making biased or bad calls whenever they blow a whistle.“ Tak good luck!

Za Rusnoka euro nebude

Včera měl shodou okolností rozhovor pro Radiožurnál budoucí guvernér Jirka Rusnok. Potvrdil, že nejméně do konce roku 2016 nebude kurzový závazek zrušen a vzhledem k aktuálnímu výhledu inflace by mohl exit nastat okolo poloviny roku 2017. Respektive zmínil exit nebo jinou úpravu. Což ukazuje, že ČNB ještě přesně neví (protože je to daleko a bude záležet na aktuální situaci) jakou formu exitu (skokový, postupný) ČNB zvolí. 

V otázce přijetí eura řekl, že rozhodnutí je na vládě, technicky je česká ekonomika připravena, ale „myslím si, že to v rámci mého mandátu nebude“.

MMF nabádá vládu, aby nepodlehla volbám

Mezinárodní měnový fond na tiskovce zveřejnil závěry své mise v ČR. Mimo jiné řekl, že by vláda měla odolat pokušení snižovat daně a zvyšovat výdaje před volbami v roce 2017. 

Dále, že ČNB by měla být připravena zavést negativní sazby k omezení přílivu spekulativního kapitálu. Na této frontě je klid, ale zdánlivý. ČNB neintervenuje, nicméně až MF začne emitovat větší balíky dluhopisů (díky splátkám dluhu), inflace začne ve druhé polovině roku růst a trh začne spekulovat nad časováním exitu, tak tato diskuse dostane nový náboj. 

MMF dodává, že ČR potřebuje především zlepšit a zkvalitnit vzdělávání, fungování soudů a omezit administrativní překážky pro business. S tím se nedá nic jiného než souhlasit.   

Moje žena mi nechala na lednici vzkaz: „Nefunguje to! Už to nevydržím! Jdu bydlet k mamince.“
Otevřel jsem ledničku. Světlo svítilo. Pivo bylo studené. O čem to mluvila!?!?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...