Přeskočit na hlavní obsah

Fed odvolal, co odvolal a slibuje, co slíbil


Fed odvolává, co odvolal a slibuje, co slíbil

Včerejší zasedání americké centrální banky přineslo obvyklou otočku. Vybral jsem tři odstavce ze stanoviska, kde došlo ke změně. 


Za prvé, Fed vidí, že červnové slabé čísla za trh práce byla nějakým statistickým lapsem, takže může opět tvrdit, že trh práce se zlepšuje. Což je pro Yellen podmínka nutná pro zvýšení sazeb.


Dále, Fed už zase vidí, že nevidí ekonomické rizika. Negativní sentiment po referendu se nepřelévá z Británie do dalších ekonomik. Předstihové indikátory jak za průmysl (který na začátku roku hrozil recesí), tak za služby se v posledních měsících zlepšují. Navíc v průměru makro data pozitivně překvapují finanční trhy a centrální banku. 


Ano, už slyším pesimisty, kteří správně podotýkají, že vysoká míra pozitivních překvapení povede k revizi růstu americké ekonomiky směrem nahoru. A protože analytici (jak tržní, tak ti centrální) máme tendenci extrapolovat „trend“ (= protahovat poslední vývoj), tak revize bude optimističtější, než by bylo vhodné. A když bude optimističtější, tak na podzim bude klesat nadšení z americké ekonomiky. Ne protože by se musela nutně vyvíjet hůř, ale jen protože očekávání budou nastavena jinak. Hédonická adaptace v praxi.

Ale pojďme zpět k tomu, jak Fed nyní vnímá ekonomiku. Atlantský Fed odhaduje, že ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila na 2,3%. Konkurenční model z dílny newyorského Fedu říká 2,2%. A navíc odhaduje růst o 2,6 procenta ve třetím čtvrtletí.

Reálná ekonomika s přesahem na míru nezaměstnanosti se tedy vyvíjí k plné spokojenosti centrální banky. Jen ty inflační očekávání zůstávají nízké. 

Na druhou stranu PCE jádrová inflace se přibližuje k cíli a v ekonomice rostou mzdové tlaky, které další inflace dále popostrčí nahoru. Proto Fed věří, že zlepšení trhu práce povede nakonec i ke zvýšení inflace.





Takže (poslední odstavec stanovska) se není čemu divit, že Fed opět pokládá na stůl zvýšení sazeb. Jedna nedočkavá už hlasovala včera pro zvýšení. Zbytek se snaží se naznačit, že do konce roku zvýšení přijde, a že trh je příliš pesimistický ohledně dalšího zvyšování sazeb. 

Úspěšně jsem se tak dostali z fáze zklamání do fáze očekávání. Trh zatím vnímá pravděpodobnost zvýšení do konce roku na necelých padesát procentech. My jsme více optimističtí: v následujících 6M očekáváme 1 až dvojí zvýšení sazeb. A tady bych dneska téma Fedu usekl a vrátím se k němu příští týden. 

Letem světem
Evropská komise navrhla zamítnutí sankcí proti Španělsku a Portugalsku za nesplnění cílů pro deficit státních financí. Jde o překvapivé nalezení pudu sebezáchovy.
    
"Goldberg, nepůjčili by mi dvě stovky?" 
„Když já mám jen jednu." 
„To nevadí, tu druhou mi zůstanou dlužen."

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si