Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart s britským panoptikem



Libra si to dál šine na slabší úrovně, od referenda už ztratila téměř 14 procent své hodnoty (proti dolaru). Několik nemovitostních fondů investujících do britských nemovitostí omezilo obchodování, protože příliš mnoho lidí se snažilo vytáhnout své investice. A nemovitosti nepatří mezi nejlikvidnější aktivum. 


Snaha ukotvit peníze v bezpečném přístavu je vidět na výnosech státních dluhopisů. Desetiletý britský poklesl už o 60 bazických bodů, německý a USA o cca 30-35 bodů. 


Bank of England zasahuje. Centrální banka snížila proti-cyklický kapitálový polštář z 0,5 na 0 procent s okamžitou platností, minimálně na rok. Podle jejího odhadu to uvolní bankám kapitál s úvěrovou kapacitou až 150 mld.


A teď politika: Theresa May vyhrála první kolo vnitrostranických voleb na šéfku strany Konzervativců s velkým náskokem. Jako jediná z kandidátů odmítla slíbit, že Brexit nezmění postavení lidí z EU, kteří žijí v Británii. Řekla, že “nikdo nezbytně nežije někde navždy”. To že řekla? Saprment! To musí byt ženská!

To Německo uvažuje o nabídce dvojího občanství pro Brity, kteří žijí a pracují v zemích EU. Trochu jiný přístup.

A co na to lidi? Začněme jedním průzkumem, který sledoval emoce Britů po vyhlášení výsledků referenda. 32 procent respondentů se chtělo rozplakat. Ve věkové skupině 18-39 slzy zastihly téměř polovinu lidí. A v této věkové skupině následovala zlost (67%), frustrace (71%), znechucení (61%). Paul Ekman by měl radost.

Každopádně důvěra lidí v budoucí ekonomický vývoj poklesla. A to tak, že pořádně: sentiment ohledně celé ekonomiky je v recesním pásmu, firmy očekávají výrazně menší růst tržeb a o investicích nyní moc neuvažují. O sebenaplňujících účincích pesimismu netřeba široce psát.



Ale jedeme dál, co bude dál? (pozor to není epizeuxis, ale jen absolutní rým). Zajímavé zpestření přinesla právní firma Mishcon de Reya (žádné béčko). Ta varuje vládu, že článek 50, který by měl aktivovat vystoupení Británie z EU, uvádí mimo jiné, že tento odchod se odehraje v souladu s ústavními předpisy vystupující země. A Britské ústavní právo říká, že takový krok musí odsouhlasit britský parlament, protože výsledek referenda sám o sobě není závazný. Takže pokud vystoupení země neodsouhlasí parlament, tak žaloba a soud. Vypadá to jako prkotina. Problém je, že většina poslanců parlamentu nechce vystoupit z EU, takže je riziko, že by výsledek referenda odmítli. Politici se začínají kroutit a dokonce lamentují, že přece nějaká právní firma nemůže zvrátit výsledek referenda. Ale no tak, to že máte strach, neznamená, že ústava přestává platit. 

Pojďme z Británie. Zaujal mě průzkum, který se ptal lidí v EU, nakolik se cítí Evropany. A výsledek mě překvapil, protože není tak špatný, jak by si jeden mohl myslet ze všech těch prohlášení politiků/nacionalistů/populistů.


Lekce z typu chyb:

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...