Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart s britským panoptikem



Libra si to dál šine na slabší úrovně, od referenda už ztratila téměř 14 procent své hodnoty (proti dolaru). Několik nemovitostních fondů investujících do britských nemovitostí omezilo obchodování, protože příliš mnoho lidí se snažilo vytáhnout své investice. A nemovitosti nepatří mezi nejlikvidnější aktivum. 


Snaha ukotvit peníze v bezpečném přístavu je vidět na výnosech státních dluhopisů. Desetiletý britský poklesl už o 60 bazických bodů, německý a USA o cca 30-35 bodů. 


Bank of England zasahuje. Centrální banka snížila proti-cyklický kapitálový polštář z 0,5 na 0 procent s okamžitou platností, minimálně na rok. Podle jejího odhadu to uvolní bankám kapitál s úvěrovou kapacitou až 150 mld.


A teď politika: Theresa May vyhrála první kolo vnitrostranických voleb na šéfku strany Konzervativců s velkým náskokem. Jako jediná z kandidátů odmítla slíbit, že Brexit nezmění postavení lidí z EU, kteří žijí v Británii. Řekla, že “nikdo nezbytně nežije někde navždy”. To že řekla? Saprment! To musí byt ženská!

To Německo uvažuje o nabídce dvojího občanství pro Brity, kteří žijí a pracují v zemích EU. Trochu jiný přístup.

A co na to lidi? Začněme jedním průzkumem, který sledoval emoce Britů po vyhlášení výsledků referenda. 32 procent respondentů se chtělo rozplakat. Ve věkové skupině 18-39 slzy zastihly téměř polovinu lidí. A v této věkové skupině následovala zlost (67%), frustrace (71%), znechucení (61%). Paul Ekman by měl radost.

Každopádně důvěra lidí v budoucí ekonomický vývoj poklesla. A to tak, že pořádně: sentiment ohledně celé ekonomiky je v recesním pásmu, firmy očekávají výrazně menší růst tržeb a o investicích nyní moc neuvažují. O sebenaplňujících účincích pesimismu netřeba široce psát.



Ale jedeme dál, co bude dál? (pozor to není epizeuxis, ale jen absolutní rým). Zajímavé zpestření přinesla právní firma Mishcon de Reya (žádné béčko). Ta varuje vládu, že článek 50, který by měl aktivovat vystoupení Británie z EU, uvádí mimo jiné, že tento odchod se odehraje v souladu s ústavními předpisy vystupující země. A Britské ústavní právo říká, že takový krok musí odsouhlasit britský parlament, protože výsledek referenda sám o sobě není závazný. Takže pokud vystoupení země neodsouhlasí parlament, tak žaloba a soud. Vypadá to jako prkotina. Problém je, že většina poslanců parlamentu nechce vystoupit z EU, takže je riziko, že by výsledek referenda odmítli. Politici se začínají kroutit a dokonce lamentují, že přece nějaká právní firma nemůže zvrátit výsledek referenda. Ale no tak, to že máte strach, neznamená, že ústava přestává platit. 

Pojďme z Británie. Zaujal mě průzkum, který se ptal lidí v EU, nakolik se cítí Evropany. A výsledek mě překvapil, protože není tak špatný, jak by si jeden mohl myslet ze všech těch prohlášení politiků/nacionalistů/populistů.


Lekce z typu chyb:

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...