Přeskočit na hlavní obsah

Cinklé centrální banky



Střet holubic a jestřábů ve Fe/stře-du
Včera začal zasedat a dneska vynese ortel. Mluvím o americké centrální bance. Ve 20:00 našeho času oznámí Fed výsledek střetu mezi holubicemi (nechtějí ještě zvyšovat sazby) a jestřáby (je potřeba zvýšit). Už jsme o tomto střetu psali (zde, zde, zde, zde a nebo zde). Čekáme, že Fed si raději počká na výsledky prezidentských voleb, protože Trump může přinést zvýšení tržních výnosů i bez zásahu centrální banky. Zvýší se totiž riziková prémie. 

A především jsme ukazovali, že výrazně poklesly rovnovážné reálné sazby (tzv. r-star). Proto čekáme, že tento cyklus zvyšování sazeb skončí výrazně níže, než v minulosti (5-6 procent) a níže, než si maluje Fed (3-3,5%). Rovnovážnou nominální sazbu odhadujeme někde mezi 1,5 až 2 procenty. A dostaneme se k ní spíše v horizontu let (nejdříve 2018) než v obvyklých čtvrtletích jako v minulosti.

Přitom jestřábi budou namítat, že zvýšení sazeb je potřeba. Mimo jiné včera například atlantský Fed zveřejnil svůj odhad růstu HDP ve třetím čtvrtletí podle tzv. GDPnow. Ten bere v potaz doposud zveřejněná data a na základě obvyklých korelací usuzuje o kolik, že to ekonomika roste. A neroste nijak slabě: +3,5% 


V případě nezvýšení se ozve i Trump. Bude vykřikovat, že Fed uměle udržuje sazby nízké tak, aby demokraté mohli nezaslouženě ukázat, že za jejich vlády ekonomika prosperuje. Nic na tom nezmění fakt, že Trump jindy vykřikuje, že ekonomika neprosperuje vůbec. A Trump bude poukazovat i na fakt, že šéfku Fed Janet Yellen zvolil do úřadu prezident Obama a v minulosti byla poradcem demokratického prezidenta Clintona. Takže přece všem musí být jasné, že je to cinklé. 

Do roka a do dne, Lomikare

Když už jsme u politického tlaku na centrální banky, tak prezident Zeman o víkendu zopakoval, že oslabení koruny a kurzový závazek bylo chybným opatřením a řekl: „doufám, že do roka a do dne dojde k jeho zrušení. Nový guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl veřejně, že předpokládá zrušení tohoto kurzového závazku v září 2017, tedy za jeden rok.“ Pokud ČNB skutečně na podzim opustí kurzový závazek a nechá korunu posílit, potom kritici mohou poukazovat, že to bylo na objednávku prezidenta, který před volbami zlevní voličům vánoce (posílení koruny sníží ceny dováženého zboží jako je elektronika) a získá si tak jejich hlasy. Bude jim jasné, že je to cinklé.

Japonci kontrolují výnosy
Zasedala i japonská centrální banka a ta rozhodla, že bude využívat už běžící program kvantitativního uvolňování (780 mld. USD ročně) k cílování výnosů státních dluhopisů. Centrální banka proto zrušila cíl pro průměrnou nakupovanou splatnost státních dluhopisů. A navíc zavázala se provádět kvantitativní uvolňování, dokud inflace nepřestřelí dvouprocentní cíl. 

Guvernér Kuroda se snaží najít jiné cesty k cíli (zvýšení inflace) než jen dalším snižování sazeb a nafukováním nákupů centrální banky. Snaha o zvýšení efektivity stávajících operací je pochopitelná. Nicméně Japonsko potřebuje oslabit měnu, což se nedaří celý letošní rok. Takže další opatření jsou na cestě.

Židovský telegram: "Začni si dělat starosti. Podrobnosti později."

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace