Přeskočit na hlavní obsah

Jak z toho ECB vycouvá?



ECB neukončí kvantitativní uvolňování najednou, ale postupně, napsal Bloomberg. Podle neoficiálních uniklých informací panuje mezi členy bankovní rady konsensus, že ECB bude postupně snižovat měsíční nákupy o 10 mld. EUR měsíčně. Zároveň že prý neofiko uvádí, že je možné prodloužení stávajícího tempa nákupů (80 mld. EUR měsíčně) za březen 2017. 

Jde o neoficiální informaci, možná pokusný balónek, možná čistou spekulaci (mluvčí ECB odmítá, že by toto bylo diskutováno bankovní radou). Ale zkusme se na časování a způsob konce kvantitativního uvolnění (QE) podívat.  


Za prvé, pokud ECB bude chtít prodloužit program QE, bude muset vyřešit, jaké aktiva bude nakupovat, a za jakých podmínek. Protože stávající podmínky ECB už nedávají velký prostor pro pokračování nákupů státních dluhopisů. 

Za druhé, podle našeho názoru ECB prodlouží stávající nákupy ve výši 80 mld. EUR o 6-9 měsíců. Následně postupné snižování. Takže ukončení kvantitativního uvolnění někdy cca v polovině roku 2018.

Pro odhad časování konce kvantitativního uvolnění a způsob se můžeme podívat na americkou centrální banku. Fed začal tzv. tapering, tedy snižovat měsíční nákupy na konci roku 2013. A to v situaci, kdy míra nezaměstnanosti byla na sedmi procentech. Což bylo dva procentní body nad cílem, který si Fed vytyčil a cca dva procentní body nad předkrizovými hodnotami. A ukončil QE v říjnu 2014 tedy o deset měsíců později.


Jak je na tom EMU? Míra nezaměstnanosti klesá, ale stále je tři procentní body nad předkrizovou úrovní. Navíc v posledních měsících se pokles zastavil. 


Nicméně předpokládejme, že vývoj na trhu práce v EMU bude kopírovat vývoj v USA, tedy že měnová politika ECB bude stejně efektivní jako měnová politika Fedu. To by implikovalo začátek konce kvantitativního uvolnění (tapering) na konci roku 2017. A úplný konec ve druhé polovině 2018. A první zvýšení sazeb na konci roku 2019. 

8. října bude mít ECB tiskovku ve Washingtonu po zasedání Mezinárodního měnového fondu. Mimochodem, ve své nové prognóze Mezinárodní měnový fond doporučuje ECB nadále udržovat uvolněnou měnovou politiku. 

A mimochodem samotná ECB ani v roce 2018 nečeká návrat inflace na cíl, její prognóza je 1,6 procenta. Draghi si zatím nemůže říci, že dokázal inflaci dostat na cíl. 


Očekáváme tedy prodloužení QE. V minulosti s oznámení o začátku QE přišel i tlak na růst výnosů, viz zkušenost v USA a EMU.




Letem světem

Dneska bude zveřejněn předskokan pátečních čísel z trhu práce, tzv. ADP. Ten ukazuje, kolik bylo vytvořeno nových pracovních míst v soukromém sektoru. Je méně sledovaný než páteční payrolly (vytvořené místa za celou ekonomiku). Nicméně payrolly jsou více volatilní než ADP a následně více revidované. Každopádně pro Fed jde o důležitý údaj, který může vychýlit pravděpodobnost zvýšení sazeb.

Petr Zahradník byl včera hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, téma byla Deutsche Bank

Prezident Zeman uvedl, že by intervence ČNB ukončil „dnes“. A jejich účinek porovnal ke svému kouření.
     
Vtip: Bolest při porodu je tak silná, že žena má unikátní příležitost se na pár okamžiků vcítit do muže, který má rýmu.

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...