Přeskočit na hlavní obsah

Přikládat pod kotel, vrtat koleno a poděkovat mafii


Yellen: budeme udržovat kotel ve varu

Šéfka Fedu dostála své holubičí pověsti. V pátek prohlásila, že když se podaří přehřívání ekonomiky udržovat, tak je možné odstranit náklady vzniklé díky Velké Recesi (to je ta, která podle NBER začala v prosinci 2007 a skončila v červnu 2009, ale s jejímiž následky se potýkáme stále).

Někdo by se mohl ptát, o čem že to mluví, když míra nezaměstnanosti je na pěti procentech. 


Yellen mluví o efektu hystereze. Míra nezaměstnanosti je sice na pěti procentech, ale statistický úřad mezi nezaměstnané počítá jen ty, kteří aktivně hledají práci a jsou připravení do ní nastoupit. Mezi nezaměstnanými nejsou z pohledu staťáku ti, kteří jsou sice bez práce, ale rezignovali na jakékoliv hledání zaměstnání. Raději se vydali cestou invalidity, studia, rodičovské dovolené, důchodu… 

Míra participace, která měří míru zapojení (zaměstnaných, ale i nezaměstnaných) lidí na trhu práce, od začátku krize výrazně poklesla. Část může být vysvětlena odchodem do důchodu, tedy demografií. Ale právě ne vše.

V posledních čtvrtletích se vracejí invalidé, matky a studenti zpátky na trh práce. Ale pořád zhruba jedno procento z pracovní síly by se mohl vrátit na trh práce. 


Pokud se nevrátí, tak nebudou nic dělat a ekonomika díky tomu poroste méně. Nemluvě o tíživé sociální situaci, která je čeká. A tomu se říká efekt hystereze. Yellen se tomuto efektu hodně věnovala během akademické kariéry a její sociální cítění ji velí nenechat se obalamutit jen mírou nezaměstnanosti. 

Proto chce ekonomiku přehřívat, protože čeká, že to povede k investicím a vytvářením nových pracovních míst, k růstu mezd. Což nakonec namotivuje lidi mimo systém trhu práce se do něj zase vrátit. 

Yellen tak říká: koukejte i na míru participace a nepočítejte, že budu hlasovat pro rychlou normalizaci sazeb. 

Takovou holubičí zprávu měl nutkání neutralizovat prezident Bostonského Fedu, Eric Rosengren. Řekl, že už nyní centrální banka dělá dost proto, aby inflační cíl dvě procenta přestřelila. A proto je potřeba sazby zvyšovat. Její a jeho slovy jen potvrzují střet ve Fedu mezi holubice a jestřáby.

My čekáme zvýšení sazeb v prosinci. A v příštím roce jedno, max dvě zvýšení. A rizika vidíme spíše asymetricky dolů.

Aktuálně bude dělat vrásky Fedu zpomalení ekonomiky. Tzv. GDPnow, který na základě zveřejněných indikátorů odhaduje růst HDP v daném čtvrtletí. A ten pro třetí kvartál tohoto roku postupně vyklesal z 3,7% na 1,9%. Dále, index podmínek na trhu práce, který si také Fed počítá, skončil v září v negativních hodnotách. Po osmé v posledních devíti měsících. Mimo jiné i proto Fed bude opatrný a zvyšování sazeb bude pomalé.

V tomto kontextu mě zaujal průzkum Wall Street Journal, podle kterého analytici s pravděpodobností 60% očekávají v USA recesi v následujících čtyř let. Nejde o malování čertů zeď. Naopak. Posledních dvacet ekonomických cyklů mělo trvání v průměru pět let. Takže i bez analytiků bychom byli schopni říci, že pravděpodobnosti recese v následujících čtyřech letech je 80 procent. Ale i tak děkujeme.

Není od věci se podívat i na Fed, který počítá implikované pravděpodobnosti, že recese přijde do roka (a dne). Standardní model ukazuje nízkou pravděpodobnost 30%. Nové odhady nicméně přidávají do odhadů i informaci plynoucí z vývoje zisků firem a kreditních spreadů. A tyto odhady implikovali recesi do roka s pravděpodobností 73 procent. Ale na začátku tohoto roku. Od té doby opět pokles směrem k 30%.

Mimochodem do konce prezidentských voleb zbývá 21 dnů. Ve středu bude poslední TV debata.


Itálie děkuje mafii

Italský vládní dluh k HDP dosáhne cca 133 procent HDP. Vysoké číslo. Ale ve skutečnosti by mohlo být ještě vyšší. Jde o poměr dluhu k HDP. Statistikové do HDP ale dávají i odhad šedé a ilegální ekonomiky. V Itálii jde o významný sektor. Bez mafie a spol. by totiž dluh nedosahoval 133 ale 153 procent. HDP.

A když už jsme u té Itálie: investoři posvětili spojení Banco Populare a Banca Pop di Milano. Šlo by o největší italskou fúzi od roku 2007. Ale schválení investory představuje jen první krok v ozdravení bankovního sektoru zaplaveného nedobytnými dluhy. Například je potřeba vtáhnout do ozdravného procesu banku s největšími problémy, tedy Banca Monte dei Paschi di Siena. 

Velkou nejistotou v celém ozdraveném procesu bankovního sektoru, ale i vývoje celé ekonomiky je referendum vypsané na 4. prosince. Voliči budou hlasovat o ústavní změně (transformace Senátu Republiky na Senát Regionů), ale ve skutečnosti jde o vyjádření důvěry stávajícímu premiéru Matteo Renzi. 

Skotové si pro Jednotný trh nechají vrtat koleno

Britské premiérce se komplikuje vyjednávající pozice s EU o vystoupení poté, co řekla, že setrvání na jednotném trhu není vlastně priorita. 

Nicola Sturgeon, lídr Skotské národní strany a zároveň šéfka Skotské vlády totiž mimo jiné řekla, že vyžaduje pro Skotsko záruku setrvání na Jednotném evropském trhu, i když si zbytek Británie vyjedná něco jiného. A plánuje vyhlásit druhé referendum o skotské nezávislosti. 

A aby toho nebylo málo, tak Nissan oznámil zmrazení investic do největší automobilové fabriky UK, dokud nebude jasné, jaká bude nová obchodní dohoda mezi EU a UK. A takových bude víc. A proto čekáme v příštím roce stagnaci britské ekonomiky.

ECB potřebuje ponechat trh vyklidněný
Tento týden bude zasedat ECB. ECB potřebuje rozhodnout o prodloužení kvantitativního uvolnění. Podle našeho názoru o 6-9 měsíců. A dále vyřešit technické parametry, aby ji nevyschnul rybník aktiv, která může nakupovat. Nicméně na tomto zasedání ještě nemusí ECB chvátat s rozhodnutím, protože trhy prodloužení kvantitativního uvolnění očekávají (dávají tomu 90 procentní pravděpodobnost), takže může počkat až na prosinec, kdy navíc budou mít i novou prognózu. 

Bonus:
"Já jim dám hádanku, Kohn. Na břehu řeky je pes. Na druhým břehu se válí kus masa. Jak se ten pes dostane k tomu masu,když tam není most, a přeplavat nesmí?"
"Neni tam most, přeplavat nesmí? No, tak to nevim"
"No on tu řeku přeplave. "
"Ale to přece nesmí!"
"Nesmí, ale přeplave".

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si