Přeskočit na hlavní obsah

Srdečné pozdravy z Ruska, USA a ČNB


Donald Trump Down

Dnes budou zveřejněny zápisky z posledního zasedání americké centrální banky Fed. O něco plastičtěji ukáží rostoucí tábor, který už už chce zvýšit sazby a jen čeká, zda výsledek prezidentských voleb jim tomu zase nezabrání. My čekáme, že nezabrání = zvýšení v prosinci. 


Po zveřejnění videa s Trumpem z roku 2005 jej začali opouštět vlivní podporovatelé z řad republikánů, např. Paul Ryan nebo John McCain. Jeho šance na vítězství poklesly na cca 17 procent. Každopádně pád Trumpa a očekávání zvýšení sazeb Fedu posiluje dolar.
  

Na druhé prezidentské TV debatě šel Trump do útoku, celá debata byla plná bahna. Naštěstí existuje sestřih, který sice nelze nazvat noblesním, ale je ještě snesitelný.




Srdečné pozdravy z Ruska

Ruská banka ERB operující v ČR není schopná dostát svým závazkům, oznámila včera Česká národní banka. Problémy této banky nejsou neznámou záležitostí, už během druhého čtvrtletí poklesly vklady z 5,8 mld. na 4,9 mld. CZK. Garanční systém očekává výplatu ve výši 3,6 mld. CZK. 

Připomínám, že podle zprávy ČNB o finanční stabilitě dokonce tři banky neobstáli ani v základním scénáři jejich zátěžových testů. Jinými slovy tyto tři malé banky nemají ani pro relativně normální časy udržitelný obchodní model. Tyto tři malé banky představují podle ČNB 1,8 procent aktiv bankovního sektoru, tedy 107 mld. CZK.

Vzkazy centrální banky pro vývozce

Ještě bych se vrátil k pondělní prezentaci hlavního ekonoma ČNB Tomáše Holuba s názvem „Měnová politika ČNB a budoucí exit z kurzového závazku“, kterou měl na semináři s příznačným názvem „Eliminace měnových rizik v mezinárodních kontraktech“. Takže jaké poselství dala ČNB pro eliminaci kurzového rizika?

Potvrdil, že exit nemůže nastat před druhým čtvrtletím 2017, aktuálně, že bankovní rada vidí exit v polovině roku 2017. A že exit může být odložen. 

V tomto směru byla důležitá poznámka, že prognóza ČNB počítá s tím, že ze strany ECB dojde v březnu k jednorázovému ukončení kvantitativního uvolnění (QE). Jejich prognóza nepředpokládá, tak jako my, že dojde k prodloužení stávajících nákupů o 6-9 měsíců a následně k pozvolnému ukončování. My čekáme ukončení QE až v polovině roku 2018, nikoliv už v březnu 2017. Nejde o to, že by si tým Tomáše Holuba myslel, že nedojde k prodloužení kvantitativního uvolnění. Ale má „politiku“, že tento předpoklad nezmění, dokud jej ECB neoznámí. Dokud to není stopro.

No jo, ale pokud by ČNB předpokládala, že dojde k prodloužení QE ECB, potom by jejich prognóza ukazovala, že by zde byl větší tlak na posílení koruny. V tomto případě by viděli riziko posílení koruny po exitu a tudíž, že by inflace byla stlačována opět dolů. Proto očekávejte, že tým hlavního ekonoma ČNB postupně změní prognózu tak, že bude spíše ukazovat na potřebu pozdějšího exitu. My čekáme exit nejdříve na konci 2017.

Dále potvrdil naše slova, že ČNB exit bude transparentní, tedy žádná snaha překvapit dřívějším exitem ve stylu „bude říkat září, ale uděláme to v dubnu“. Ti, kteří spoléhají na dřívější exit, argumentují snahou ČNB snížit objem intervencí. ČNB má ovšem dlouho rozmyšlené a Tomáš Holub to potvrdil, že případná budoucí ztráta z přecenění devizových rezerv nehraje v rozhodování žádnou roli. Fakt, ČNB není švýcarská centrální banka, která vyplácí dividendy a už v minulosti byla ztráta přes 150 mld. CZK a v ČNB se nikdo nehroutil.

Praktickou informací pro vývozce bylo přiznání, že ČNB hlídá pouze spotový trh, nikoliv forward. Jinými slovy, podnikům, které se chtějí zajistit, ČNB není schopna garantovat forwadový kurz 27 CZK/EUR. 

Nicméně ČNB si stále neuvědomuje, že si zahrává s ohněm, protože i v této prezentaci se objevilo: „Exit = konec období bezprecedentní kurzové stability, a tedy konec období ‚hedgingu zdarma‘ ze strany ČNB.“ Tak to není! Právě protože ČNB není schopna garantovat forward, tak čekání na zajištění kurzového rizika těsně před exit se podnikům naopak hodně prodraží. Pro hedging není důležitý exit, ale očekávání exitu, který posune forwardy pod 27 CZK/EUR.


Zmatenost komunikace ČNB vůči vývozcům dobře dokresluje komentář ke grafu výše. První komentář zní „Výsledky naznačují, že podniky doposud vesměs věřily komunikaci ČNB a nepodléhaly tržním spekulacím na předčasný exit“. A druhý pak: „Varovnější interpretace grafu by ovšem mohla být taková, že firmy si odvykly řídit kurzové riziko a mohly by podcenit návrat do normálu spojený s exitem.“ Si vyberte.

A proto nemohl nepřijít alibistický závěr: „Výrobní podniky by – podle mého názoru – neměly spekulovat na vývoj kurzu po exitu, ale chápat ho jako návrat do světa, v němž může docházet k neočekávaným pohybům kurzu oběma směry. Je samozřejmě čistě na nich, jak tomu přizpůsobí řízení svého kurzového rizika.“

Záleží na vás… Trochu mi to připomíná Cimrmana: „Tak končí – aspoň doufám – naše komedie. Zlo prohrává a dobro žije. Vám, paní, vidím, se slza v oku blyští, že chodí to tak pouze na jevišti. V životě našem opáčně to bývá –tam dobrák úpí, vrch má duše křivá. Jak ale říkám na každičké štaci: svět bude lepší, dáme-li si práci. Je marné žehrat, modliti se zdrávas. Vše záleží jen na vás, na nás…a hlavně teda na vás.“


Bonus: "Dal odpovědět všem."     

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...