Přeskočit na hlavní obsah

Vrchol diplomacie OPEC, referendum po italsku a fobie ECB

Diplomatický oříšek vyřešen

Ve středu bude zasedat klub států vyvážejících ropu OPEC, aby se znovu pokusil dohodnout na prvním snížení produkce za osm let. Problémem bránícím dosažení dohody doposud byl spor, jak který stát sníží produkci ropy. Ve při je především Saudská Arábie, Irák a Irán.

Zákulisní dohody naznačují, že by se státy přece jen na něčem mohly tuto středu dohodnout: žádnou produkci snižovat nebudou, protože až se v příštím roce oživí globální poptávka, tak cena ropy poroste i bez omezování těžby. Heuréka, brilantní úspěch nejvyšší diplomacie. Nadále očekáváme, že se ropa bude pohybovat kolem 50 dolarů za barel.


Referendum po italsku

V neděli nás čeká další zachvění na politickém poli: referendum v Itálii. Pokud se občané nevysloví pro ústavní změny navržené vládou, tak premiér Renzi a jeho vláda rezignují. Jak už to letos bývá (Brexit, Trump), předvolební výzkumy ukazují, že výsledek bude těsný. Tentokrát dávají větší šanci na porážku vlády. Radovat se z něj bude především populistické hnutí Pět hvězd.


ECB se obává politiků a křehkosti bank

Pár dní po oznámení výsledků referenda bude zasedat Evropská centrální banka: trh s napětím bude sledovat, zda dojde k parametrickým úpravám a/nebo prodloužení kvantitativního uvolnění. 

Je proto zajímavé zalistovat v reportu k finanční stabilitě, který ECB čerstvě vydala. Největší riziko vidí v politické nejistotě ve vyspělých ekonomikách (Brexit, Trumpa a Itálii budeme mít letos za sebou, příští rok nás čekají například volby v Německu, Francii, Nizozemí a v naší české kotlině), která by mohla přinést další otřesy na finančních trzích. Což by odnesly především rozvíjející se ekonomiky. 

A druhým největším rizikem je dle ECB bankovní sektor, respektive jeho nízká profitabilita v prostředí nízkého růstu, který je v některých zemích eurozóny navíc umocňován vysokým podílem problémových úvěrů. Ano, Itálie s problémovými úvěry ve výši 20 procent je hlavním podezřelým.
Na druhé straně finanční trh věří, že ekonomická politika Donalda Trumpa bude proinflační. Proto také inflační očekávání od jeho zvolení vzrostla v USA o 0,25 procentního bodu (10Y inflační swap) na 2,25%. 

Inflační optimismus se přelil i přes Atlantik a desetileté inflační swapy pro EMU se zvýšily 0,14 procentního bodu na 1,3%. V ECB tak zavládnout falešný pocit, že roste kredibilita jejího inflačního cíle, a proto je možné polevit v podpoře ekonomiky.


Letem světem

Francouzské primárky pravice vyhrál Francois Fillon. Prezidentské volby budou v květnu, jeho hlavní soupeřkou bude šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. V prezidentských volbách bude tématem i vystoupení Francie z EU, protože EU je ve Francii oblíbená ještě méně než ve Velké Británii.

V neděli proběhnou v Rakousku znovu druhé kolo prezidentských voleb, kde se utkají Alexander Van der Bellen (Zelení) a Norbert Hofer (FPO).

Zajímá vás, co se stane s korunou po opuštění kurzového závazku? Nenarazila měnová politika na své limity? Přijďte na diskusi, kterou spolupořádá Erste Corporate Banking, 12.12. v 17:00 do Šebkova paláce (pro získání posledních vstupenek je nutná registrace).

     

Bonus: "Vaše matka je tak keynesiánská: aby stimulovala ekonomiku, tak klidně rozfláká vlastní talíře."


Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si