Přeskočit na hlavní obsah

Zdvojnásobí ČNB rezervy za tři měsíce?



Nejdražší na světě

Inflace na dvou procentech, blížící se exit a očekávání zahraničních investorů, že koruna po exitu posílí. Přidejte přebytkový státní rozpočet a méně čitelnou emisní politikou Ministerstva financí. 

A dostanete směs enormní poptávky po krátkodobých státních dluhopisech. Včera MinFin vyrazil na trhy a nabízel dluhopisy s různou dobou splatnosti. Nicméně největší zájem díky očekávání exitu je o ty s krátkou dobou splatností, v tomto případě se splatností v lednu příštího roku. 

Investoři chtěli 32 mld. CZK těchto dluhopisů, ale dostali 12 mld. CZK. Převis mezi poptávkou a nabídkou stlačil výnos tohoto dluhopisu na -1,7%. Ano, tento dluhopis je nejdražším na světě. Daleko utekl německému, ale i švýcarskému bezpečnému přístavu. 


Ministerstvo financí má posledních pár měsíců (do exitu), kdy může využít vysoké zahraniční poptávky po českých dluhopisech, a proto by se mělo v prvním čtvrtletí v maximální možné míře předfinancovat. Zatím se tak neděje. 

Vydrží ČNB tempo?

Spekulativní příliv zahraničního kapitálu nemíří pouze do státního dluhu, ale různými cestami končí jako vklady u bank. A těm nezbývá nic jiného, než peníze uložit u ČNB. Stahovací operace ČNB (depozitní facilita a repo operace) od začátku roku vzrostly o necelých 520 mld. CZK. Toto číslo je výrazně ovlivněno efektem rezolučního fondu. Bez něj je nárůst cca 240 mld. CZK. 


Jinými slovy, pokud zanedbáme kurzové změny, výnosy z devizových rezerv, tak toto číslo (240 mld. CZK +/-) naznačuje, jakým způsobem vzrostly devizové rezervy od začátku roku, a kolik ČNB musela intervenovat, aby udržela korunu nad 27 CZK/EUR. Od začátku roku 240 mld. CZK. Jen za včerejší den (díky emisi MF) cca 50 mld. CZK. 

Pro srovnání od listopadu 2013 do konce loňského roku (za více než tři roky) zvýšila ČNB rezervy o 1300 mld. CZK. A nyní je to cca 240 mld. CZK za necelé dva týdny. Pro ČNB začal nový rok pěkně zostra. 

Logicky se opět vynoří otázka, zda ČNB toto tempo růstu rezerv vydrží. Tak si pojďme zaextrapolovat. Pokud by se toto tempo udrželo, tak by rezervy do dubna vzrostly zhruba o 2 000 mld. CZK. Tedy z 47% HDP na konci roku na 90% HDP v letošním dubnu. Téměř zdvojnásobení devizových rezerv za pár měsíců!

Už jsme několikrát psali, že ČNB je více imunní vůči výši rezerv než Švýcarská centrální banka, pro kterou byl limit rezerv na 80% HDP. Mimochodem případ Švýcarské banky jasně ukazuje, že exit neznamená konec intervencí a konec růstu rezerv: nyní je Švýcarsko na 110 procentech.

ČNB by se teoretiky mohla bránit přílivu snížením úrokových sazeb do záporných hodnot. Nicméně tržní sazby už záporné jsou. Výnosy dluhopisů na -1,7% a tříměsíční implikované swapy na -3,6%. Takže trh se s přebytkem korun vyrovnal. 

Další problém je, že úrokových diferenciál mezi ČNB (+0,05%) a ECB (-0,4%) není motivem pro tak masivní poptávku po korunách. Je jím očekávané posílení. Pokud by se vyplnil sen spekulantů, tak by koruna po exitu posílila na 23-24 CZK/EUR, tedy o cca 10-15 procent (to my nečekáme, ale neberme jim ten sen). Takže, pokud by ČNB chtěla eliminovat očekávání posílení koruny snížením sazeb, tak sazba na -0,4 procenta by byla jako plivnutí do moře, museli bychom se bavit o sazbě -5% (+/-, spíše mínus). 

Za třetí, snížení sazeb je nekonzistentní. ČNB několikrát v minulosti řekla, že udělá exit až v situaci, kdy bude potřeba sazby zvyšovat. 

A za čtvrté, příliv peněz a intervence ČNB snižují riziko, že po exitu koruna posílí. Čím více korun zde bude, tím větší převis nabídky korun nad poptávkou a tím menší tlak na posílení. Poslední data za listopad ukazovala, že spekulanti vykoupili poptávku po koruně na 4-5 let dopředu. Pokud námi odhadnutých 240 mld. CZK od začátku jde na vrub spekulantům, tak to máme další více než rok. 


Nečekáme, že tento příliv peněz do české ekonomiky udrží stávající tempo. Na druhou stranu ČNB musí být připravená, že před exitem budou měsíční intervence výrazně vyšší než v předchozích měsících. 

Zvýšená poptávka po korunách postupně posunuje forwardové kurzy na silnější úrovně. Očekáváme, že tento tlak bude pokračovat, mimo jiné i díky tomu, že inflace se krátkodobě dostane nad dvě procenta. Váhání s kurzovým zajištěním se tak hrubě nevyplatí.


Bonus: "I my jsme šílení, ale naše šílenství se opakují, to jim dodává zdání rozumu a pravdy." Eduard Petiška + 


Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace