Přeskočit na hlavní obsah

Měnové války - USD vs. DEM



Peter Navaro, šéf nově vzniklé rady pro národní obchod v Trumpově administrativě, obvinil Německo, že vykořisťuje USA a své další obchodní partnery silně podhodnocenou měnou. A v podobném duchu Trump obvinil i Japonsko a Čínu.

Mohli bychom začít tím, že je nesmysl, aby Německo manipulovalo se svou měnou, když nemá vlastní centrální banku, ale je (v očích Němců) pod diktátem Evropské centrální banky. 

Dále, že Čína se více než rok nesnaží svou měnu oslabovat, ale naopak posilovat. A ve své snaze spotřebovala čtvrtinu svých devizových rezerv. 

No, a že Japonsko provádí tzv. kvantitativní uvolňování po vzoru hádejte koho: USA.

Takže bychom mohli takový názor Trumpa a spol. šmahem odmítnout. Zde se však udělalo místo pro dramatické „Ale…“. Pravidelný čtenář s fenomenální pamětí si vzpomene, že jsme podobný argument v minulosti uváděli: za silným růstem Německa stojí vedle reforem, vysoké produktivity také slabá měna.

Co je na neobvyklé? Když se podíváme na podíl vývozů na HDP u největších ekonomik, tak tento podíl je u Německa nejvyšší. USA a Japonsko jsou někde u 15% podílu vývozů na HDP. Čína, jež zaplavila svět svými vývozy, tak má tento podíl na „mírných“ třiceti procentech. No a pak je Německo s cca 50 procenty. Žádná podobně velká ekonomika se ani neblíží této metě.


Přitom ještě v roce 1998, tedy před vznikem eura, byl tento podíl pod třiceti procenty. Za necelých dvacet let Německo výrazně změnilo svou strukturu ekonomiky. Stály za tím Hartzovy reformy trhu práce a reformy v rámci tzv. Agendy 2010. Dále německá protestantská morálka. Ale i zavedení eura. 

Zavedení eura pomohlo zastavit do té doby trendové posilování německé měny. Když má ekonomika výrazný přebytek obchodní bilance nebo celého běžného účtu, tak je tlak na posilování měny pochopitelný. V loňském roce dosáhl přebytek běžného účtu Německa rekordních cca 9% HDP.


Pokud by Německo mělo vlastní měnu a pokračoval by trend v posilování, byl by kurz nyní silnější zhruba o 30-40 procent. A Německo by nedosahovalo tak výrazných přebytků. 

Takže ano, kurz eura je pro německou ekonomiku příliš slabý a výrazně jí pomohl. Podhodnocení zhruba o 30-40 procent. Podobné podhodnocení dosáhla podle odhadů i Čína. Čína v minulosti svůj kurz skutečně cíleně oslabila intervencemi a zásahy centrální banky. V Německém případě stačilo vstoupit do uskupení zemí, které jsou ekonomicky slabší než Německo. 

Nicméně slabý kurz má i své stinné stránky. V nedávném rozhovoru šéf vlivného německého institutu Ifo, Clemens Fuest, uvedl, že „Německu by posílení měny prospělo. Nemyslím, že je současný měnový kurz pro Německo dobrý. Je dobrý pro německý exportní průmysl, ale Německo je víc než jen vývoz. Slabé euro prodražuje dovoz a křiví německou ekonomiku tak, že v ní roste exportní průmysl a naopak se zmenšuje sektor služeb. Německo je pak zranitelnější vůči otřesům ve světě. Ze slabého eura profitujeme jen krátkodobě.“ 

Německo je osočováno, že příliš spoří. Já bych řekl, že především málo investuje. A výrazně málo do služeb. Když Evropská komise vydala report o německé ekonomice, tak slovo investice se v něm vyskytovalo 343x na stovce stran.  


Takže ano, slabá „marka“ pomáhá Německé ekonomice a vzhledem k míře nezaměstnanosti může být tato pomoc vnímaná jako neférová. 

Ale cílem Trumpa není obvinit Německo. O co mu jde?

Několik desetiletí administrativa držela politiku silného dolaru. Myslím si, že to se s Trumpem mění. Slabý dolar se může stát novou agendou vlády USA. Zvlášť když si uvědomíme, že od roku 2014 dolar posílil o více než 20 procent. 


Dále, Trump slíbil obnovu amerického průmyslu a více pracovních míst v něm. Jeho logika může být přímočará: pokud ze slabé „marky“ profitoval exportní průmysl Německa, tak v případě slabého dolaru může Trump doufat v podobný efekt pro americký průmysl, který by jeho rednecks uvítali.
Mimo jiné i proto očekáváme, že dolar bude dlouhodobě postupně oslabovat. 

Bonus: Do školy!



Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...