Přeskočit na hlavní obsah

ČNB jde do finále




Průzkum Bloombergu ukazuje, že drtivá většina analytiků čeká exit ve druhém čtvrtletí (95%). Jako nepravděpodobnější měsíc vidí květen (59% analytiků), protože to bude mít bankovní rada prognózu a zároveň neustále opakuje, že nárůst devizových rezerv nevadí.

Upřímně, vadí, ale musí opakovat, že ne. To je naprosto pochopitelné. Nicméně každý den ČNB zvýší rezervy v průměru o cca 16 mld. CZK (průměr od začátku roku). Takže měsíc navíc může zvýšit devizové rezervy o 350 mld. CZK. 


Přitom ten měsíc navíc (duben vs. květen) nijak významně nesníží nejistotu, kterou ČNB má. Naopak, globální ekonomice se daří více, inflace roste také globálně a ECB diskutuje o dřívějším růstu sazeb. 


Ano, může být nespokojena s růstem mezd, který zpomalil na 4,2 procenta v posledním čtvrtletí minulého roku. Ale už pravděpodobně má analýzu, která ukazuje, že ve finále tento růst zvýší poptávkové tlaky. Mediánová mzda totiž roste o 6 procent. Jinými slovy, rychleji rostou mzdy pracovníkům s podprůměrnou úrovní mzdy. Tedy těm, co mají vyšší skon ke spotřebě a mají tendenci si vzít spotřebitelský úvěr.

Jediný skutečný důvod, proč čekat na květen, by mohla být snaha ČNB vyvolat zdání, že k exitu nejsou dotlačeni. To je tak vše.

Tento týden bude bankovní rada ČNB zasedat. Pravděpodobnost, že by exit provedla už tento týden není nulová. Někdo namítne "A co tvrdý závazek, že exit nebude dříve než v dubnu." Na misce vah tak bude porušení tvrdého závazku o jeden den. Na druhé misce vah snaha snížit příliv spekulativního kapitálu, finanční stabilita a náklady devizových rezerv. Pořád bych řekl, že pravděpodobnější je exit až/už v dubnu. Dává to smysl ekonomicky (výhled ekonomiky a inflace), finančně (zbytečně už nezvyšovat rezervy) a navíc, koruna je tak překoupená, že ČNB se nemusí bát rychlého posílení několik let (viz obrázek níže).

Ale proč ne už tento čtvrtek? Co myslíte vy?


  

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...