Přeskočit na hlavní obsah

ČNB jde do finále




Průzkum Bloombergu ukazuje, že drtivá většina analytiků čeká exit ve druhém čtvrtletí (95%). Jako nepravděpodobnější měsíc vidí květen (59% analytiků), protože to bude mít bankovní rada prognózu a zároveň neustále opakuje, že nárůst devizových rezerv nevadí.

Upřímně, vadí, ale musí opakovat, že ne. To je naprosto pochopitelné. Nicméně každý den ČNB zvýší rezervy v průměru o cca 16 mld. CZK (průměr od začátku roku). Takže měsíc navíc může zvýšit devizové rezervy o 350 mld. CZK. 


Přitom ten měsíc navíc (duben vs. květen) nijak významně nesníží nejistotu, kterou ČNB má. Naopak, globální ekonomice se daří více, inflace roste také globálně a ECB diskutuje o dřívějším růstu sazeb. 


Ano, může být nespokojena s růstem mezd, který zpomalil na 4,2 procenta v posledním čtvrtletí minulého roku. Ale už pravděpodobně má analýzu, která ukazuje, že ve finále tento růst zvýší poptávkové tlaky. Mediánová mzda totiž roste o 6 procent. Jinými slovy, rychleji rostou mzdy pracovníkům s podprůměrnou úrovní mzdy. Tedy těm, co mají vyšší skon ke spotřebě a mají tendenci si vzít spotřebitelský úvěr.

Jediný skutečný důvod, proč čekat na květen, by mohla být snaha ČNB vyvolat zdání, že k exitu nejsou dotlačeni. To je tak vše.

Tento týden bude bankovní rada ČNB zasedat. Pravděpodobnost, že by exit provedla už tento týden není nulová. Někdo namítne "A co tvrdý závazek, že exit nebude dříve než v dubnu." Na misce vah tak bude porušení tvrdého závazku o jeden den. Na druhé misce vah snaha snížit příliv spekulativního kapitálu, finanční stabilita a náklady devizových rezerv. Pořád bych řekl, že pravděpodobnější je exit až/už v dubnu. Dává to smysl ekonomicky (výhled ekonomiky a inflace), finančně (zbytečně už nezvyšovat rezervy) a navíc, koruna je tak překoupená, že ČNB se nemusí bát rychlého posílení několik let (viz obrázek níže).

Ale proč ne už tento čtvrtek? Co myslíte vy?


  

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace