Přeskočit na hlavní obsah

ČNB jde do finále




Průzkum Bloombergu ukazuje, že drtivá většina analytiků čeká exit ve druhém čtvrtletí (95%). Jako nepravděpodobnější měsíc vidí květen (59% analytiků), protože to bude mít bankovní rada prognózu a zároveň neustále opakuje, že nárůst devizových rezerv nevadí.

Upřímně, vadí, ale musí opakovat, že ne. To je naprosto pochopitelné. Nicméně každý den ČNB zvýší rezervy v průměru o cca 16 mld. CZK (průměr od začátku roku). Takže měsíc navíc může zvýšit devizové rezervy o 350 mld. CZK. 


Přitom ten měsíc navíc (duben vs. květen) nijak významně nesníží nejistotu, kterou ČNB má. Naopak, globální ekonomice se daří více, inflace roste také globálně a ECB diskutuje o dřívějším růstu sazeb. 


Ano, může být nespokojena s růstem mezd, který zpomalil na 4,2 procenta v posledním čtvrtletí minulého roku. Ale už pravděpodobně má analýzu, která ukazuje, že ve finále tento růst zvýší poptávkové tlaky. Mediánová mzda totiž roste o 6 procent. Jinými slovy, rychleji rostou mzdy pracovníkům s podprůměrnou úrovní mzdy. Tedy těm, co mají vyšší skon ke spotřebě a mají tendenci si vzít spotřebitelský úvěr.

Jediný skutečný důvod, proč čekat na květen, by mohla být snaha ČNB vyvolat zdání, že k exitu nejsou dotlačeni. To je tak vše.

Tento týden bude bankovní rada ČNB zasedat. Pravděpodobnost, že by exit provedla už tento týden není nulová. Někdo namítne "A co tvrdý závazek, že exit nebude dříve než v dubnu." Na misce vah tak bude porušení tvrdého závazku o jeden den. Na druhé misce vah snaha snížit příliv spekulativního kapitálu, finanční stabilita a náklady devizových rezerv. Pořád bych řekl, že pravděpodobnější je exit až/už v dubnu. Dává to smysl ekonomicky (výhled ekonomiky a inflace), finančně (zbytečně už nezvyšovat rezervy) a navíc, koruna je tak překoupená, že ČNB se nemusí bát rychlého posílení několik let (viz obrázek níže).

Ale proč ne už tento čtvrtek? Co myslíte vy?


  

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si