Přeskočit na hlavní obsah

Trump s monoklem, plyn, brzda, a na co moderní věda nestačí


Monokl pro zdravotní reformu Trumpa

Snaha Trumpovy administrativy zrušit republikány nenáviděný Zákon o ochraně pacientů a dostupné zdravotní péči (Obamacare) narazila na odpor. A to odpor samotných republikánů. 
Ukazuje se, že mít většinu ve Sněmovně reprezentantů není zárukou pro hladké schvalování navržených zákonů, zvlášť když jsou špatné. 


Včerejší hlasování tak bylo raději odloženo a mluvčí sněmovny Paul Ryan bude lovit hlasy odpůrců. Nicméně i když nakonec zákon projde, tak narazí na větší odpor v Senátu.

Trh není rád a akcie korigují. Toto zaváhání totiž může minimálně odložit schválení daňové reformy, se kterou akciový trh masivně počítá. 

Letem světem

Na poslední likvidní pumpě nazvané TLTRO před koncem kvantitativního uvolnění si evropské banky nabraly od ECB 233,5 mld. EUR.

ČNB dnes stanoví/potvrdí bankám velikost proticyklického polštáře.

Britský ministr zahraničí a brexitář Boris Johnson řekl, že pro Británii bude lepší žádná dohoda s EU ohledně exitu, než špatná dohoda. No, ono to možná tak dopadne, ale ne díky diplomatickému umu britských vyjednávačů.

Žádosti o dávky v nezaměstnanosti v USA poskočily o 15 tisíc, pravděpodobně díky špatnému počasí. To se projeví i v ostře sledované tvorbě pracovních míst (payrolls): z únorových 235 tisíc k 150 tisícům za březen. Trh by mohl reagovat ochlazením očekávání ohledně rychlosti zvyšování sazeb Fedu.

Výpisky z četby



Nejlepší firmy jsou o 40% produktivnější a ziskovější, ale přitom nemají více než průměr tzv. hvězdných zaměstnanců (15 procent). Co dělají top firmy jinak? Hvězdy nejsou rozptýlené po celé firmě, ale naopak je top firmy koncentrují na nejdůležitější a nejvýnosnější projekty.

Makroekonomické modely, které používají centrální banky, ale i analytici, jsou asymetrické: předpokládají, že na zvýšení nebo snížení sazeb o 1 procentní bod zareaguje ekonomika stejně, jen s opačným znaménkem. 

Nicméně se ukazuje, že jde o špatný předpoklad. Ano, šlápnou na brzdu a zpomalit ekonomiku umí centrální banka relativně snadno. Nicméně šlapání na plyn ve snaze urychlit růst ekonomiky není tak efektivní.

Centrální banka se musí snažit více, snížit sazby trojnásobně ve srovnání se šlapáním na brzdu, aby dosáhla zamýšleného výsledku. 


A především to trvá déle. Zatímco v případě sešlápnutí na brzdu se maximální efekt dostaví za dva roky, tak šlápnutí na plyn za roky čtyři. 

Analýza tak pomáhá pochopit, proč pozitivní efekty ze super uvolněné měnové politiky ECB, Fedu, ČNB nejsou tak velké, jak centrální banky čekaly. V případě krize je potřeba být prostě mnohem více razantní. 

Bonus: Proti strategickému ofenzivnímu tahu "Pročs mi neřek', že už je 8:05?" doposud moderní věda neodhalila účinnou obranu.

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace