Monokl pro zdravotní reformu Trumpa
Snaha Trumpovy administrativy zrušit republikány nenáviděný Zákon o ochraně pacientů a dostupné zdravotní péči (Obamacare) narazila na odpor. A to odpor samotných republikánů.
Ukazuje se, že mít většinu ve Sněmovně reprezentantů není zárukou pro hladké schvalování navržených zákonů, zvlášť když jsou špatné.
Včerejší hlasování tak bylo raději odloženo a mluvčí sněmovny Paul Ryan bude lovit hlasy odpůrců. Nicméně i když nakonec zákon projde, tak narazí na větší odpor v Senátu.
Trh není rád a akcie korigují. Toto zaváhání totiž může minimálně odložit schválení daňové reformy, se kterou akciový trh masivně počítá.
Letem světem
Na poslední likvidní pumpě nazvané TLTRO před koncem kvantitativního uvolnění si evropské banky nabraly od ECB 233,5 mld. EUR.
ČNB dnes stanoví/potvrdí bankám velikost proticyklického polštáře.
Britský ministr zahraničí a brexitář Boris Johnson řekl, že pro Británii bude lepší žádná dohoda s EU ohledně exitu, než špatná dohoda. No, ono to možná tak dopadne, ale ne díky diplomatickému umu britských vyjednávačů.
Žádosti o dávky v nezaměstnanosti v USA poskočily o 15 tisíc, pravděpodobně díky špatnému počasí. To se projeví i v ostře sledované tvorbě pracovních míst (payrolls): z únorových 235 tisíc k 150 tisícům za březen. Trh by mohl reagovat ochlazením očekávání ohledně rychlosti zvyšování sazeb Fedu.
Výpisky z četby
Nejlepší firmy jsou o 40% produktivnější a ziskovější, ale přitom nemají více než průměr tzv. hvězdných zaměstnanců (15 procent). Co dělají top firmy jinak? Hvězdy nejsou rozptýlené po celé firmě, ale naopak je top firmy koncentrují na nejdůležitější a nejvýnosnější projekty.
Makroekonomické modely, které používají centrální banky, ale i analytici, jsou asymetrické: předpokládají, že na zvýšení nebo snížení sazeb o 1 procentní bod zareaguje ekonomika stejně, jen s opačným znaménkem.
Nicméně se ukazuje, že jde o špatný předpoklad. Ano, šlápnou na brzdu a zpomalit ekonomiku umí centrální banka relativně snadno. Nicméně šlapání na plyn ve snaze urychlit růst ekonomiky není tak efektivní.
Centrální banka se musí snažit více, snížit sazby trojnásobně ve srovnání se šlapáním na brzdu, aby dosáhla zamýšleného výsledku.
A především to trvá déle. Zatímco v případě sešlápnutí na brzdu se maximální efekt dostaví za dva roky, tak šlápnutí na plyn za roky čtyři.
Analýza tak pomáhá pochopit, proč pozitivní efekty ze super uvolněné měnové politiky ECB, Fedu, ČNB nejsou tak velké, jak centrální banky čekaly. V případě krize je potřeba být prostě mnohem více razantní.
Bonus: Proti strategickému ofenzivnímu tahu "Pročs mi neřek', že už je 8:05?" doposud moderní věda neodhalila účinnou obranu.
Komentáře
Okomentovat