Přeskočit na hlavní obsah

Zvu vás na 1,3,7-trimethylxanthin

Máte dobrou myšlenku, neprůstřelné argumenty? A potřebujete přesvědčit Josefa, o kterém víte, že s vámi nemusí souhlasit? Přesvědčte jej. Ale před tím jej nadopujte kávou. A když říkám předtím, tak tím myslím 40 minut předtím, než to na něj vybalíte.


1,3,7-trimethylxanthin, čili C8H10N4O2, čili kofein do sebe ládujeme všichni. OK, tak v průměru 80 procent z nás, ale za to různými způsoby: káva, čaj, cola nebo energy drinky. Ano, Lukáši, mladé můžeme napojit energy drinkem, pokud chceme dosáhnout stejných výsledků, nezáleží ta tom, zda jej nazýváme tein, guaranin nebo matein. Jde jen o správnou dávku kofeinu v mg na kg lidské váhy. 

Kofein mění naše chování. Na to existuje spousta analýz. Zvyšuje pozornost, nabuzenost, zlepšuje paměť, zpracování informací, logické myšlení. A mění naše rozhodování a názory. 

Vliv kofeinu na ovlivnění našeho názoru samozřejmě potřebujeme dokázat experimentálně. Takže prolijeme dvě skupiny pomerančovým džusem, jedna dostane džus s kofeinem, druhá bez. Maximální efekt kofein dosahuje 40 minut po požití. Na to je fakt potřeba myslet. Káva po obědu a prodeji našich myšlenek, těsně před rozloučením, je vyhazováním přesvědčivosti z okna.

Lidé v experimentu měli nějaký původní názor na dobrovolnou eutanazii. Vy jim dáte dobré argumenty proti. A zkoumáte, co to s nimi provede. No a pak ještě testujete, zda je skutečně potřeba mít dobré argumenty, jestli lidi nestačí opít rohlíkem. Výsledek? Jejich názor změníte v požadovaném směru jen tehdy, kdy máte silně argumenty. A když jim podstrčíte ještě kofein, tak je posun v názoru trojnásobný.

Myslete na to, až vás někdo pozve na kávu.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...