Přeskočit na hlavní obsah

Bublina, Kozina a Rubikova kostka


Bublina a Kozina

Vojta Benda z ČNB řekl, že ČNB bude sledovat prázdninové data, aby se uměla rozhodnout, zda zvýšit sazby na konci roku, nebo zda bude čekat se zvýšením až na první čtvrtletí 2018. Zopakoval, že do roka (a do dne) budou sazby výše a pomaleji posilující koruna přiblíží zvýšení sazeb více do současnosti.

Ochota zvyšovat sazby zaznívá z ČNB čím dál častěji. Z části za to může dobrý stav ekonomiky a z části snaha ČNB zamezit odlivu krátkodobého spekulativního kapitálu, který se sem přihrnul před exitem z kurzového závazku. Jeho objem (podle našeho odhadu až 800 mld. CZK) totiž několikanásobně přesahuje roční potřebu české ekonomiky (cca 250 mld. CZK). Takže pokud by se tento kapitál vydal zpět za hranice, oslabilo by to výrazně kurz české koruny. A z toho má ČNB obavy.


Na jedné straně je tak hra se spekulanty, na druhé straně je ECB s kvantitativním uvolněním, která nedovolí ČNB nějaké zbrklé zvyšování sazeb.

Mimochodem, naposledy ČNB zvýšila sazby na začátku února 2008. Od té doby se u nás vystřídalo pět vlád a kolega své dceři, která se narodila v létě 2008, s oblibou říká, že poprvé v životě téměř po v deseti letech uvidí, co to znamená zvyšování sazeb.


V rozhovoru Vojta také komentoval trh nemovitostí v ČR. Uvedl, že ceny jsou v průměru nadhodnoceny o deset procent ve srovnání s fundamenty. Vloni ceny vzrostly o 11 procent, nejrychleji ze zemí EU. A proto centrální banka bude nadále používat opatření, které budou ochlazovat růst hypoték. 

Ceny nemovitostí u nás rostou. Nicméně když si vývoj cen dáme do souvislostí, tak od roku 2008 se ceny u nás zvýšily o 16 procent. V EMU, kde bylo mnohem vyšší zadlužení domácností, a spousta zemí si prošla nemovitostní krizí, vzrostly ceny bytů a domů o jedno procento. Přitom ještě v roce 2014 byly ceny nemovitostí o pět procent pod cenami v roku 2008. Prostě ekonomické oživení (jak by řekl Jirka: kladný ekonomický cyklus) je spojen s růstem cen nemovitostí. V Německu jsou dokonce vyšší o třicet procent.


Ve srovnání s rokem 2008 vzrostlo u nás HDP o devět procent, v Německu o sedm. Pro srovnání, EMU se dostalo nad rok 2008 až vloni. Podobně velké rozdíly jsou v nezaměstnanosti, která primárně určuje, nakolik lidé jsou schopni splácet či nikoliv. Sama ČNB očekává další pokles míry nezaměstnanosti.


Letem světem

OPEC je blízko dohody o prodloužení limitů produkce ropy o dalších devět měsíců (do března 2018). Ne všichni ale souhlasí (minimálně Írán, Kazachstán).

ECB připravuje plán, jak postupně snižovat stimulativní měnovou politiku a připravovat na tento krok finanční trhy. Peter Praet (hlavním ekonom ČNB) obhajuje opatrný postup a udržení aktuálního důrazu na protiinflační rizika. Naopak Benoit Coeure (odpovědný za tržní operace ECB) varuje, že pomalý postup by mohl vést následně k větším šokům na finančních trzích. Mezi těmito vlivnými členy Řídícího výboru je šéf ECB Draghi, který chce dosáhnout konsensu do 8. června, kdy zasedá ECB.

Mezitím: díky změně parametrů může ECB v letošním roce nakupovat i dluhopisy s kratší maturitou a výnosem pod depozitní sazbou. Statistika ukazuje, že skutečně došlo ke zkrácení splatnosti nakupovaných dluhopisů, především pak u Německa a Portugalska do blízkosti dvou let.


Monte dei Paschi di Siena už už možná dosáhne dohody s Evropskou komisí, který umožní státní pomoc při navyšování kapitálu minomálně o 8,8 mld. EUR. 

Moody’s snížil rating Číně poprvé od roku 1989 (z Aa3 na A1). Důvodem je zpomalování ekonomiky a rostoucí dluh (celkový dluh je 260 procent HDP).

Trump chce snížit vládní výdaje o 3 600 mld. USD v následujících deseti letech (suma za deset let). 
Papež přijal Trumpa. Na půl hodiny.

Bonus: Když jste barvoslepí, má to i své výhody


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...