Přeskočit na hlavní obsah

Lid, roboti a ropáci


Demokracie
Každý je teď odborník na Polsko, tak já zkusím být obecnější. Liberální demokracie není jen výstřelkem pár rádoby intelektuálů a elitářů, kteří místo práce chtějí jen tlachat. Je to základ pro to, aby ekonomika mohla dlouhodobě prosperovat. 
Špičkový ekonom Daron Acemoglu s kolegy jasně ukázali, že demokratizace ekonomiky postupně zvyšuje výkonnost ekonomiky. A to ne zrovna málo. V průměru o 20 procent. Demokratizace je totiž doprovázena vyššími investicemi (soukromými samozřejmě), vyšší vzdělaností, ekonomickými reformami, zlepšením veřejných služeb a snížení sociálního napětí.

A taky ukázali, že je naprostý nesmysl tvrdit, že demokracie má pozitivní dopady až od nějaké úrovně HDP. Jinými slovy, diktátorství nelze ospravedlnit potřebou rychle dohnat vyspělé ekonomiky. Je to nesmysl, kterým se ale mají tendenci diktátoři ohánět. 
Ekonomika dlouhodobě prosperuje tehdy a jen tehdy, když stát slouží lidem a ne naopak.

Šejk it off

Schůzka zemí OPEC a Ruska v Petrohradě nepřinesla žádnou novou generální dohodu o snížení produkce ropy. Společenství Ruska, šejků a dalších zemí vyvážejících ropu uvedlo, že růst globální ekonomiky (cca o 3,5 procenta letos a příští rok) sníží nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po ropě tak, že cena konečně začne růst.

Výsledek dohody vypadá poněkud bezzubě, a tak Saúdská Arábie ještě oznámila, že zastropuje od srpna svou produkci na 6,6 milionů barelu denně. To je o jeden milion méně než vloni. Což nevypadá zle. Dokud se nepodíváme, jak se vyvíjí celková produkce ropy. Problémy zemím OPEC totiž dělají vlastní členové: Libye a Nigérie. Ty si vymohly výjimku z omezení těžby a zvesela navyšují svou produkci. Podle odhadů jen za poslední dva měsíce zvýšily svou produkci o 0,44 milionů barelů za den. Vrásky na čele OPEC a Rusku přidělávají i těžaři v USA. Podle odhadů mohou zvýšit meziročně svou těžbu o 0,85 milionů barelů denně do konce tohoto roku. V tomto světle ten jeden milion Saúdské Arábie tak maximálně vykompenzuje navýšení nabídky a nikoliv jako její omezení. 

A vyžene růst globální ekonomiky ceny ropy nahoru? Pokud porovnáme úroveň HDP s cenou ropy, tak zjistíme, že by skutečně mohlo stačit počkat. Z tohoto jednoduchého pohledu je cena skutečně velmi nízká. 
Když ale vezmeme do úvahy i nárůst produkce ropy, tak ve srovnání s devadesátkami je relativní cena ropy pořád spíše vyšší, než příliš nízko. A pokud bychom vzali do úvahy energetické úspory (zateplení, úspornější motory…), tak z pohledu makroekonomického vývoje není nyní moc důvodů, aby cena ropy nějak výrazně vzrostla. Ledaže by se do makra vložila geopolitická rizika (např. střet Saúdské Arábie a Íránu, rozvrat v Libyi…) podobně jako v časech energetické krize v 80. letech.

Roboti míří do bank a research vládne všem
Podle studie McKinsey robotizace a automatizace ovlivní nejen průmysl, ale i např. banky. Třetina práce bude plně automatizovaná a další cca třetina změní svou náplň. „Aplikace kognitivních technologií na kapitálové trhy sníží náklady a uvolní kapacity lidí, aby se věnovali aktivitám s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou analýzy, generování nápadů a příležitostí a řízení vztahu s klientem.“ Research a poradenství rulez. 

Letem světem
Morgan Stanley přemístí své centrum evropských aktivit z Londýna do Frankfurtu. Nad Rýnem vznikne až deset tisíc nových pracovních míst.
Česká vláda si chválila, že se pokusí přetáhnout EBA (Evropský orgán pro bankovnictví) s Londýny do Prahy. 
Dneska se Řekové vrátí na trhy a poprvé po třech letech zkusí vydat dluhopisy.
Yves Mersch z ECB uvedl, že si centrální banka musí být jistější o schopnosti plnit inflační cíl a proto je příliš brzo si ECB říkala, že její mise je splněna. „Značné uvolnění měnové politiky je stále potřebné, aby vznikly inflační tlaky.“ Další náznak z ECB, že nebude spěchat s ukončením kvantitativního uvolnění. Buď konec oznámí později než v září. A především proces postupného snižování měsíčních nákupů z 60 mld. EUR na nulu bude velmi pozvolný a zabere podle našeho názoru první polovinu roku 2018. 

Komentáře

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Já tohle téma, respektive ten boj robotizace práce a strach lidí o práci, vidím jako trochu nafouknutou bublinu. Jasně, chápu, že se lidi bojí o práci. Ale každý manažer výroby vám řekne, že ta výrobní síla se pouze přesune a ne nezruší. Sami to teď řešíme ve firmě, kde bychom chtěli automatizovat část výroby a tak dobře vím, jak to chodí. ;-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si