Přeskočit na hlavní obsah

Další záhada na výnosové křivce?


Finanční trh nevěří americké centrální bance. Ačkoliv FED mluví o normalizaci a pokračujícím zvyšování sazeb (včetně snížení své bilance), tak finanční trh nadále očekává výrazně pomalejší zvyšování sazeb. V příštím roce čeká dvojí zvýšení sazeb, a to je tak ve finále vše až do roku 2020.


Protože trh moc nevěří na normalizaci sazeb, tak dlouhé výnosy nerostou tolik, jak by se slušelo. Obrázek výše ukazuje, že za „normálních“ okolností by aktuální reálná sazba Fedu implikovala desetileté výnosy o nějakých 150 bazických bodů výše, než jsou. Tedy nikoliv na 2,4 procentech, ale v blízkosti procent čtyř.


Některé analytiky to znervózňuje, zvlášť pokud by spread pokračoval v poklesu. V minulosti záporný spread, neboli invertovaná výnosová křivka, byl spolehlivým indikátorem recese. 


Podle mého názoru ovšem nesmíme zapomenout na dvě klíčové věci. Za prvé, konec kvantitativního uvolnění v USA neznamená, že jeho efekt zmizí z výnosů. Nezmizí, protože nerozhoduje změna bilance, ale její stav. Odhady efektu QE na výnosy se pohybují kolem 100 bazických bodů, což dokáže vysvětlit většinu z onoho „podezřelého“ rozdílu. 


Studie Fedu předpokládá, že tento spread způsobený nákupy aktiv americkou centrální bankou se bude snižovat pozvolně s tím, jak bude docházet postupně ke snižování bilance Fedu. Během příštího roku by se mohl snížit o cca 30 bazických bodů a v roce 2025 by se mohl přiblížit k nule. 


To je ale zaprvé. V minulém odstavci jsem schálně zdůraznil, že jde o efekt QE americké centrální banky. Takže za druhé, kvantitativní uvolnění v USA sice skončilo, ale v EMU a Japonsku pokračuje, takže v globální ekonomice roste likvidita. Ta představuje dodatečnou poptávku po finančních aktivech a tlačí jejich ceny nahoru (a výnosy dolů).
Pak je tady ještě otázka rovnovážné úrokové sazby, ale o tom zase jindy. Každopádně dlouhé výnosy budou mít tendenci růst, ale dlouhodobý trend růstu bude pozvolnější, než bylo v minulosti obvyklé.

+ padá hvězda, něco si přejte

   

Komentáře

  1. No měla bych dotaz koruna po koroně slábne. A jak to bude třeba do budoucna s investicemi jako třeba akcie dluhilopisy, bitcoin a třeba forex. Myslíte že v takové krizy má cenu investovat a nebo naopak si počkat až se situace uklidní v ekonomice. Třeba teď zkrachovalo spousty menších podnikatelů v oboru gastronomie a cestovního ruchu atd. Tak by mě tak nějak zajímalo jestli má investice cenu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...