Přeskočit na hlavní obsah

Věštění v ČNB


Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby. 
Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat. 
František Brázdik a Michal Franta ukazují, že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB. 


To vůbec není špatné, když si uvědomíme, že autoregresní model nepoužívá expertní úpravy jako model hlavní. Ale zajímavosti nekončí.

Při odhadu BVAR musí autoři vložit informaci, předpoklad ohledně rovnovážných veličin (apriorní informaci). Například rovnovážný růst ekonomiky předpokládají na třech procentech, plus mínus jeden procentní bod (s pravděpodobností 95%). Model potom spustí. A ten si na základě informací z časových řad odhadne, jak tyto rovnovážné veličiny vypadají (posteriorní informace). V našem případě rovnovážný růst ekonomiky vidí o něco níže, tedy na 2,5 procentech.

A teď k té sazbě. ČNB předpokládá, že rovnovážná nominální úroková sazba je na třech procentech. Například o třech procentech mluvil nedávno Jirka Rusnok, který dokonce předpokládal, že bychom se k této úrovni mohli dostat už během následujících dvou let.
Drobnou komplikací je potřeba rozlišovat reálnou a nominální veličinu. Tři procenta jsou rovnovážnou nominální sazbou. Tu lze rozložit na inflační očekávání, které by měla být v rovnováze na dvou procentech, tedy na inflačním cíli. Zbytek je rovnovážná reálná sazba. V tomto případě ČNB předpokládá, že je na jednom procentu.
Autoři BVAR modelu tři procenta vložili jako předpoklad a spustili jej. Model odhadnul, že ve finále je tato sazba nižší, a to na 2,6 procentech (+/- 0,7 procentního bodu při pravděpodobnosti 95%).
Souhlasíme, protože náš odhad rovnovážné úrovně sazeb je také nižší než tři procenta. Náš odhad rovnovážné nominální sazby ČNB se potom pohybuje mezi 2-2,5 procenty.
Vycházíme přitom i z odhadů rovnovážných reálných sazeb v zahraničí. Například V minulosti jsem ukazoval, že Laubach a Williams odhadují rovnovážnou reálnou sazbu pro USA blízko nule. 


V případě EMU dokonce pod nulou. Myslíme si proto, že v následujících letech bude dostávat ČNB sazby ke třem procentům jen velmi obtížně.


Letem světem a výpisky
Čínská Alibaba začne prodávat auta. To není zase tak divné. Ale bude je prodávat prostřednictvím gigantických automatů. "Máte drobné za půl milionu?"
Když občas pozorují některé kolegy kolegy, tak si říkám, že tohle není špatný nápad: jedna japonská firma poskytla svým zaměstnancům, kteří nekouří, šest dnů dovolené za rok navíc. Kompenzuje jim tak čas, který stráví navíc v práci ve srovnání s jejich kuřáckými kolegy lelkujícími na různě po parčících s retkem v koutku. Někomu to může připadat jako hodně, ale letmý výpočet vám ukáže, že v šesti dnech je předpoklad, že kuřáci stráví denně na cigaretě pouhých 14 minut. 
Výborná aplikace na dálnice včetně aktuální průměrné rychlosti na jednotlivých úsecích.
Historik Matěj Spurný: "Bezpráví, znesvobodnění a omotání společnosti sítí strachu a nedůvěry dlouhodobě akceptuje většina lidí jedině tehdy, když je to vše vyváženo splněním některých dlouho nenaplňovaných potřeb a tužeb: zbavením existenčních potíží, snížením či vykompenzováním sociální nespravedlnosti, nastolením pořádku a bezpečí… Nemalujme si, že autoritáři se znemožní, jakmile budou nuceni spravovat stát. Takové plané naděje se v minulosti již mnohokrát vymstily… Zaměříme-li se v našich historických výkladech odmítnutých společenských uspořádání jen na jejich zavrženíhodné stránky, hrozí, že budeme malovat obraz monstra. Na monstrum sice každý může s odporem ukázat, nikdo si ho ale nespojí sám se sebou. Tedy s dneškem a se současnými tužbami i ambicemi lidí, které zatím zůstávají pod povrchem, ale které pak mohou poměrně rychle roztříštit náš důvěrně známý svět jako prázdnou hliněnou nádobu."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb