Přeskočit na hlavní obsah

Věštění v ČNB


Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby. 
Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat. 
František Brázdik a Michal Franta ukazují, že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB. 


To vůbec není špatné, když si uvědomíme, že autoregresní model nepoužívá expertní úpravy jako model hlavní. Ale zajímavosti nekončí.

Při odhadu BVAR musí autoři vložit informaci, předpoklad ohledně rovnovážných veličin (apriorní informaci). Například rovnovážný růst ekonomiky předpokládají na třech procentech, plus mínus jeden procentní bod (s pravděpodobností 95%). Model potom spustí. A ten si na základě informací z časových řad odhadne, jak tyto rovnovážné veličiny vypadají (posteriorní informace). V našem případě rovnovážný růst ekonomiky vidí o něco níže, tedy na 2,5 procentech.

A teď k té sazbě. ČNB předpokládá, že rovnovážná nominální úroková sazba je na třech procentech. Například o třech procentech mluvil nedávno Jirka Rusnok, který dokonce předpokládal, že bychom se k této úrovni mohli dostat už během následujících dvou let.
Drobnou komplikací je potřeba rozlišovat reálnou a nominální veličinu. Tři procenta jsou rovnovážnou nominální sazbou. Tu lze rozložit na inflační očekávání, které by měla být v rovnováze na dvou procentech, tedy na inflačním cíli. Zbytek je rovnovážná reálná sazba. V tomto případě ČNB předpokládá, že je na jednom procentu.
Autoři BVAR modelu tři procenta vložili jako předpoklad a spustili jej. Model odhadnul, že ve finále je tato sazba nižší, a to na 2,6 procentech (+/- 0,7 procentního bodu při pravděpodobnosti 95%).
Souhlasíme, protože náš odhad rovnovážné úrovně sazeb je také nižší než tři procenta. Náš odhad rovnovážné nominální sazby ČNB se potom pohybuje mezi 2-2,5 procenty.
Vycházíme přitom i z odhadů rovnovážných reálných sazeb v zahraničí. Například V minulosti jsem ukazoval, že Laubach a Williams odhadují rovnovážnou reálnou sazbu pro USA blízko nule. 


V případě EMU dokonce pod nulou. Myslíme si proto, že v následujících letech bude dostávat ČNB sazby ke třem procentům jen velmi obtížně.


Letem světem a výpisky
Čínská Alibaba začne prodávat auta. To není zase tak divné. Ale bude je prodávat prostřednictvím gigantických automatů. "Máte drobné za půl milionu?"
Když občas pozorují některé kolegy kolegy, tak si říkám, že tohle není špatný nápad: jedna japonská firma poskytla svým zaměstnancům, kteří nekouří, šest dnů dovolené za rok navíc. Kompenzuje jim tak čas, který stráví navíc v práci ve srovnání s jejich kuřáckými kolegy lelkujícími na různě po parčících s retkem v koutku. Někomu to může připadat jako hodně, ale letmý výpočet vám ukáže, že v šesti dnech je předpoklad, že kuřáci stráví denně na cigaretě pouhých 14 minut. 
Výborná aplikace na dálnice včetně aktuální průměrné rychlosti na jednotlivých úsecích.
Historik Matěj Spurný: "Bezpráví, znesvobodnění a omotání společnosti sítí strachu a nedůvěry dlouhodobě akceptuje většina lidí jedině tehdy, když je to vše vyváženo splněním některých dlouho nenaplňovaných potřeb a tužeb: zbavením existenčních potíží, snížením či vykompenzováním sociální nespravedlnosti, nastolením pořádku a bezpečí… Nemalujme si, že autoritáři se znemožní, jakmile budou nuceni spravovat stát. Takové plané naděje se v minulosti již mnohokrát vymstily… Zaměříme-li se v našich historických výkladech odmítnutých společenských uspořádání jen na jejich zavrženíhodné stránky, hrozí, že budeme malovat obraz monstra. Na monstrum sice každý může s odporem ukázat, nikdo si ho ale nespojí sám se sebou. Tedy s dneškem a se současnými tužbami i ambicemi lidí, které zatím zůstávají pod povrchem, ale které pak mohou poměrně rychle roztříštit náš důvěrně známý svět jako prázdnou hliněnou nádobu."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...