Přeskočit na hlavní obsah

2018 - regulace, itexit, brexit a Měsíc



Dnes začala platit nová regulace MiFID II, příští týden PSD II a na konci května GDPR. 
Jak zpíval Mládek: „Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR, SNB mé DKW si stoplo na TK. Mé DKW SPZ ABT 25 – 50 musí teďka na GO do ČSAO.“
Na začátku února převezme od Janet Yellen žezlo nad měnovou politikou USA Jerome Powell. Všichni si dávají pozor, aby byla zdůrazňovaná kontinuita. V dubnu končí první mandát guvernéra BoJ Harukiho Kurody. Očekává, že bude zvolen i na druhý. Výměna stráže v ECB proběhne až v příštím roce. Ale díky potřebě širokého konsensu se vhodný kandidát hledá už nyní. Podle klíče by to měl být Němec. V zákulisí však panuje názor, že by to neměl být Jens Weidmann, šéf Bundesbanky a především hlavní oponent současného šéfa ECB. Nicméně šéfem to nekončí, protože celkem další čtyři posty z Rady guvernérů ECB bude potřeba doplnit do konce příštího roku. V půlce tohoto roku končí viceguvernér Vitor Constancio. 
V březnu budou parlamentní volby v Itálii. Předvolební průzkumy dělají vrásky, protože populistická hnutí Pět hvězd se dostala do čela předvolebních průzkumů s 29 procenty. Demokratická strana premiéra Mattea Renziho má v průzkumech 23 procent. Nálada vůči EU není v Itálii dobrá, navíc otázka referenda o vystoupení z EU byla v Itálii několikrát  diskutovaná.


Další důležité volby proběhnou v listopadu v USA, kdy se bude volit celá Sněmovna a třetina Senátu. Větší šance dávají modely Demokratům.


V březnu také proběhne první kolo ruských prezidentských voleb. Tady ovšem překvapení neočekáváme. 
No a Trump bude dále překonávat rekordy.


V srpnu skončí třetí kolo finanční pomoci Řecku a bude tudíž potřeba dojednat další. Vzhledem k výsledkům řecké ekonomiky by to tentokrát nemusel být takový stres. Desetileté výnosy řeckých státních dluhopisů poklesly téměř na čtyři procenta. 
Stres zažijí vyjednávači Brexitu. Článek 50 sice ukončuje členství UK v EU až v březnu 2019, ale UK nestihne dojednat všechny nové dohody k tomuto datu. Technicky to není možné. Proto se UK s EU dohadují na ústupcích, které by mohly vést k prodloužení výstupních rozhovorů o další dva roky. Nicméně tento odklad musí schválit všech 27 členských států. Tedy jejich parlamentů. A to bude trvat několik měsíců. Podle odhadů je tak říjen posledním měsícem, kdy musí být rámcová dohoda hotova a poslána do jednotlivých členských parlamentů ke schválení, aby bylo jasné, že duben 2019 nepřinese mega zmatek.
Letos opět vzrostou prodeje TV. V únoru totiž začnou zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Na nich mimochodem bude testován provoz 5G sítě. A v polovině června do poloviny července bude televize okupovat mistrovství světa ve fotbale v Rusku.  
V květnu MSCI poprvé zařadí domácí čínské akcie do indexu rozvíjejících se ekonomik. Od června budou moci v Saúdské Arábii získat řidičák dokonce už i ženy. V červenci Kanada zlegalizuje kouření a prodej marihuany pro rekreační účely. V srpnu oslavíme stoleté výročí konce první světové války. V prosinci se dva turisté podívají k Měsíci, a to prostřednictvím rakety Falcon Haevy Rocket z dílny SpaceX. A skončí dvouletý experiment ve Finsku s nepodmíněným základním příjmem (2000 lidí, 560 EUR měsíčně).

Pohár do ČNB a nejasná zpráva o zvyšování sazeb
Guvernér ČNB Jirka Rusnok získal cenu Guvernér centrální banky v Evropě pro rok 2018 (The Bankers). Tlačová zpráva z ČNB uvádí, že „Odborná porota ocenila způsob ukončení kurzového závazku, který se obešel bez tržních otřesů. Jako další důvod označili hodnotitelé následný návrat ke konvenční měnové politice, který spolu s přísnějšími makroobezřetnostními opatřeními pomohl předejít vzniku bubliny na trhu nemovitostí.“ Důležitou informací je, že podle ČNB bublina na trhu nemovitostí není, protože se jí podařilo předejít. Někteří členové bankovní rady s tím nebudou souhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžou udělat. 
Záznam z prosincového jednání ČNB odhalil, že pro zvýšení sazeb hlasoval Vojta Benda a Mojmír Hampl. Dále se můžeme dočíst, že „Panovala shoda, že celkové vyznění ekonomického příběhu se od posledního měnověpolitického zasedání nemění a stávající prognóza se velmi dobře naplňuje. Za protiinflační faktory, byť jen drobné, lze označit oproti prognóze pomalejší růst mezd a nepatrně silnější kurz. V proinflačním směru mírně působí vnější podmínky.“ Opakuji, co jsme napsali už po tiskovce: hlavní mzdový šok přišel na konci roku a nikoliv ve třetím čtvrtletí, kdy skutečně růst mezd zvolnil. 
Dále zápis potvrzuje náš názor, že bankovní rada zvýší sazby v únoru: „Většina členů bankovní rady se proto přikláněla k postupnému zpřísňování měnové politiky, zvláště v situaci, kdy riziko z prodlení v procesu normalizace úrokových sazeb není výrazné. Rozdíl mezi zvýšením měnověpolitických úrokových sazeb koncem prosince a případným zvýšením sazeb začátkem února byl z makroekonomického pohledu označen za zanedbatelný. Zazníval také argument, že před dalším rozhodnutím o sazbách bude výhodou mít k dispozici novou prognózu.“
Komunikace ČNB je však přitom stále zavádějící. Zároveň totiž říká, že „většina bankovní rady vyhodnotila rizika stávající prognózy jako vyrovnaná a nevýrazná. Prozatím se tedy nenaplňují proinflační rizika identifikovaná na listopadovém měnovém zasedání.“ Pokud tomu tak je, tak by to mělo znamenat, že většina bankovní rady také souzní s tím, co indikuje prognóza ČNB ohledně vývoje úrokových sazeb. Jejich trajektorie ukazuje, že by měl 3M PRIBOR dosáhnout 0,8 procenta v prvním čtvrtletí tohoto roku. Aktuální hodnota je 0,76%. Takže samotná prognóza nedává pro únorové zvýšení moc velký prostor.
Takže pokud bychom brali do úvahy jen to, že bankovní rada nevidí rizika prognózy ČNB, tak bychom si mohli myslet, že ke zvýšení dojde v letošním roce jen jednou, a to na konci roku. 

Bonus: máte vánoční plán?



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...