Přeskočit na hlavní obsah

Kdo zchlazuje náladu v EMU a ziskovost firem na burze?



Český průmysl vzrostl meziročně v listopadu o 8,5 procenta. Jirka píše, že mu pomáhá jak vysoká domácí a zahraniční poptávka a nedostatek pracovníků: „Kromě toho ale také firmy v poslední době výrazněji investují do kapitálového vybavení, vyšší automatizace či robotizace, k čemuž je tlačí nedostatek volných pracovních sil v české ekonomice.“
Pokud chcete ucelený obrázek o české, americké a evropské ekonomice, vývoji sazeb a kurzu CZK a EUR, tak to je pro vás makro měsíčník to pravé ořechové. 

Euro nadále oslabuje vůči dolaru. Očekáváme, že tlak na oslabení bude v nejbližších měsících pokračovat.  Nicméně v průběhu roku se blížící konec evropského kvantitativního uvolňování euro podpoří. 

Bílý dům oznámil, že Trump už kousek od konečné volby, kdo obsadí pozici číslo dvě v americké centrální bance. Poté, co odstoupil viceguvernér Stanley Fischer v říjnu, tak mezi favority patří Lawrence Lindsey a Mohamed El-Erian. O dalších změnách ve Fedu se dočtete… ano v makro měsíčníku.
Nálada v eurozóně neustále roste, a to na obou stranách bariéry: spotřebitelů, i podniků. Pokud by ekonomika eurozóny byla nyní omezení jen důvěrou lidí a podniků, tak by růst HDP „neklimbal“ kolem 2,5 procent, ale byl by výrazně vyšší.


Růst omezují mimo jiné banky v eurozóně, které mají jednak vyšší podíl nesplácených úvěrů a jednak potřebují doplňovat kapitál, který pro ně není levný v situaci rostoucí regulace. 


Okénko pro ekonomy, ale i investory: firmy obchodované na burze podléhají tlaku na dodávání dobrých čtvrtletních výsledků, ale to je na úkor dlouhodobým cílům. A tento „short-termism“ pak vede k dlouhodobě nižším ziskům u těchto společností, než u těch, které obchodované na burze nejsou, ačkoliv jinak mají tyto firmy stejné charakteristiky (stáří, sektor, velikost…). Obrázek ukazuje, že rozdíl v investicích je výrazný. 


A proč firmy podléhají tomuto tlaku? Vysvětlení je vícero. Roli sehrává změna vlastnické struktury a schopnost, či ochota vlastníků firmu řídit. Institucionální investoři v minulosti hráli tuto roli. Ale jejich podíl na vlastnictví klesá. Například v případě Velké Británie penzijní fondy a pojišťovny drželi v roce 1990 více než polovinu akcií všech britských firem na burze. Ale nyní je to méně než 15 procent. 
Také výrazně poklesl podíl akcií vlastněných na přímo lidmi = majiteli firem. V šedesátých letech to bylo padesát procent. Dnes méně než deset procent. Nyní vlastníci častěji drží firmy prostřednictvím zprostředkovatelů. Například podílových fondů. 

A poslední téma: kdy půjdeme do důchodu? Třetina pracujících v USA a Japonsku očekává, že do důchodu budou pracovat ještě v sedmdesáti. V Německu je to 11%. A červení ještě netuší, protože v Číně jen dvě procenta.



+ Bonus: Když se dítě podobá otci, je to dědičnost. Když sousedovi, je to vliv prostředí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si