Přeskočit na hlavní obsah

Kdo zchlazuje náladu v EMU a ziskovost firem na burze?



Český průmysl vzrostl meziročně v listopadu o 8,5 procenta. Jirka píše, že mu pomáhá jak vysoká domácí a zahraniční poptávka a nedostatek pracovníků: „Kromě toho ale také firmy v poslední době výrazněji investují do kapitálového vybavení, vyšší automatizace či robotizace, k čemuž je tlačí nedostatek volných pracovních sil v české ekonomice.“
Pokud chcete ucelený obrázek o české, americké a evropské ekonomice, vývoji sazeb a kurzu CZK a EUR, tak to je pro vás makro měsíčník to pravé ořechové. 

Euro nadále oslabuje vůči dolaru. Očekáváme, že tlak na oslabení bude v nejbližších měsících pokračovat.  Nicméně v průběhu roku se blížící konec evropského kvantitativního uvolňování euro podpoří. 

Bílý dům oznámil, že Trump už kousek od konečné volby, kdo obsadí pozici číslo dvě v americké centrální bance. Poté, co odstoupil viceguvernér Stanley Fischer v říjnu, tak mezi favority patří Lawrence Lindsey a Mohamed El-Erian. O dalších změnách ve Fedu se dočtete… ano v makro měsíčníku.
Nálada v eurozóně neustále roste, a to na obou stranách bariéry: spotřebitelů, i podniků. Pokud by ekonomika eurozóny byla nyní omezení jen důvěrou lidí a podniků, tak by růst HDP „neklimbal“ kolem 2,5 procent, ale byl by výrazně vyšší.


Růst omezují mimo jiné banky v eurozóně, které mají jednak vyšší podíl nesplácených úvěrů a jednak potřebují doplňovat kapitál, který pro ně není levný v situaci rostoucí regulace. 


Okénko pro ekonomy, ale i investory: firmy obchodované na burze podléhají tlaku na dodávání dobrých čtvrtletních výsledků, ale to je na úkor dlouhodobým cílům. A tento „short-termism“ pak vede k dlouhodobě nižším ziskům u těchto společností, než u těch, které obchodované na burze nejsou, ačkoliv jinak mají tyto firmy stejné charakteristiky (stáří, sektor, velikost…). Obrázek ukazuje, že rozdíl v investicích je výrazný. 


A proč firmy podléhají tomuto tlaku? Vysvětlení je vícero. Roli sehrává změna vlastnické struktury a schopnost, či ochota vlastníků firmu řídit. Institucionální investoři v minulosti hráli tuto roli. Ale jejich podíl na vlastnictví klesá. Například v případě Velké Británie penzijní fondy a pojišťovny drželi v roce 1990 více než polovinu akcií všech britských firem na burze. Ale nyní je to méně než 15 procent. 
Také výrazně poklesl podíl akcií vlastněných na přímo lidmi = majiteli firem. V šedesátých letech to bylo padesát procent. Dnes méně než deset procent. Nyní vlastníci častěji drží firmy prostřednictvím zprostředkovatelů. Například podílových fondů. 

A poslední téma: kdy půjdeme do důchodu? Třetina pracujících v USA a Japonsku očekává, že do důchodu budou pracovat ještě v sedmdesáti. V Německu je to 11%. A červení ještě netuší, protože v Číně jen dvě procenta.



+ Bonus: Když se dítě podobá otci, je to dědičnost. Když sousedovi, je to vliv prostředí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...