Přeskočit na hlavní obsah

Kdo zchlazuje náladu v EMU a ziskovost firem na burze?



Český průmysl vzrostl meziročně v listopadu o 8,5 procenta. Jirka píše, že mu pomáhá jak vysoká domácí a zahraniční poptávka a nedostatek pracovníků: „Kromě toho ale také firmy v poslední době výrazněji investují do kapitálového vybavení, vyšší automatizace či robotizace, k čemuž je tlačí nedostatek volných pracovních sil v české ekonomice.“
Pokud chcete ucelený obrázek o české, americké a evropské ekonomice, vývoji sazeb a kurzu CZK a EUR, tak to je pro vás makro měsíčník to pravé ořechové. 

Euro nadále oslabuje vůči dolaru. Očekáváme, že tlak na oslabení bude v nejbližších měsících pokračovat.  Nicméně v průběhu roku se blížící konec evropského kvantitativního uvolňování euro podpoří. 

Bílý dům oznámil, že Trump už kousek od konečné volby, kdo obsadí pozici číslo dvě v americké centrální bance. Poté, co odstoupil viceguvernér Stanley Fischer v říjnu, tak mezi favority patří Lawrence Lindsey a Mohamed El-Erian. O dalších změnách ve Fedu se dočtete… ano v makro měsíčníku.
Nálada v eurozóně neustále roste, a to na obou stranách bariéry: spotřebitelů, i podniků. Pokud by ekonomika eurozóny byla nyní omezení jen důvěrou lidí a podniků, tak by růst HDP „neklimbal“ kolem 2,5 procent, ale byl by výrazně vyšší.


Růst omezují mimo jiné banky v eurozóně, které mají jednak vyšší podíl nesplácených úvěrů a jednak potřebují doplňovat kapitál, který pro ně není levný v situaci rostoucí regulace. 


Okénko pro ekonomy, ale i investory: firmy obchodované na burze podléhají tlaku na dodávání dobrých čtvrtletních výsledků, ale to je na úkor dlouhodobým cílům. A tento „short-termism“ pak vede k dlouhodobě nižším ziskům u těchto společností, než u těch, které obchodované na burze nejsou, ačkoliv jinak mají tyto firmy stejné charakteristiky (stáří, sektor, velikost…). Obrázek ukazuje, že rozdíl v investicích je výrazný. 


A proč firmy podléhají tomuto tlaku? Vysvětlení je vícero. Roli sehrává změna vlastnické struktury a schopnost, či ochota vlastníků firmu řídit. Institucionální investoři v minulosti hráli tuto roli. Ale jejich podíl na vlastnictví klesá. Například v případě Velké Británie penzijní fondy a pojišťovny drželi v roce 1990 více než polovinu akcií všech britských firem na burze. Ale nyní je to méně než 15 procent. 
Také výrazně poklesl podíl akcií vlastněných na přímo lidmi = majiteli firem. V šedesátých letech to bylo padesát procent. Dnes méně než deset procent. Nyní vlastníci častěji drží firmy prostřednictvím zprostředkovatelů. Například podílových fondů. 

A poslední téma: kdy půjdeme do důchodu? Třetina pracujících v USA a Japonsku očekává, že do důchodu budou pracovat ještě v sedmdesáti. V Německu je to 11%. A červení ještě netuší, protože v Číně jen dvě procenta.



+ Bonus: Když se dítě podobá otci, je to dědičnost. Když sousedovi, je to vliv prostředí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...