Přeskočit na hlavní obsah

Paradoxy obchodních válek


Nezamýšlené, ale očekávatelné dopady obchodních válek
Ve čtvrtek Trump podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě 60 mld. USD.  Tři poznámky k probíhající „obchodní válce“. Za prvé, Trump chce tarifními opatřeními snížit deficit běžného účtu. Nicméně v ekonomice je vše propojené. Běžný účet tak není ničím jiným, než zrcadlem chování americké vlády, domácností a podniků. Zrcadlí stav, kdy ekonomika více investuje než spoří. 


Takže si to shrňme. Trump chce snížit deficit běžného účtu. Na to by potřeboval snížit investice a spotřebu a zvýšit úspory. Na druhé straně provede daňovou reformu, která má zvýšit investice. Tedy přesný opak. Zároveň zvýší deficit vlády, což není nic jiného než další pokles úspor. 


Samozřejmě, že můžeme motivovat domácností k vyšším úsporám. To ale neuděláme jinak, než když snížíme jejich spotřebu. Zvýšit úspory zní úplně jinak než snížit spotřebu. Každopádně komu ji snížíme? Tím se dostáváme k dalšímu bodu. 
Za druhé, když už píšeme o negativních důsledcích obchodních válek, tak je potřeba si uvědomit, kdo tyto negativní důsledky pocítí. 
Volný mezinárodní obchod zlevnil dovozy a tím umožnil výrazně zvýšit spotřebu domácností v USA. Především těm s nejnižšími příjmy, a to o 60 procent. Střední třídě pak o čtvrtinu. Obchodní válka se tak obrátí především proti těm, co volili Trumpa. Ale takový paradox v politice není nijak neobvyklý. 


Za třetí, odveta a eskalace. EU zmínila možnost zavést odvetná cla na motocykly, jeansy nebo bourbon. Jde spíše o šťouchnutí, protože jde o položky vyráběné v „republikánských“ státech USA. Mnohem důležitější je diskutovaná daň z obratu na velké digitální firmy ve výši tři procenta. To by postihlo americké firmy Google, Facebook či Amazon. 
Čína si zase udělala seznam 128 amerických výrobků, které by se mohly stát předmětem odvety: například ovoce, ořechy, víno...
Eskalaci vidíme stále spíše v rovině rizika. Nikoliv však malého. Pokud by došlo k výraznému omezení mezinárodního obchodu, došlo by zároveň ke zchlazení globální ekonomiky.


Letem světem
Bohumil Kartous o příkopech, které vytvářejí víceletá gymnázia: Ve Finsku, které se často uvádí jako příklad dobré praxe, zrušili víceletá gymnázia už v šedesátých letech – nechtěli v tak nízkém věku děti segregovat. Protože jaký je důsledek? Když se zeptáte maturantů na gymnáziu, jestli mají kamarády na učňáku, odpoví, že samozřejmě ne. Vůbec netuší, co se „u těch druhých“ děje. Sociální dopady exkluzivity jsou zcela zásadní. Přesně to odráží skutečnost, že polovina lidí volí Zemana a polovina proti Zemanovi a navzájem se naprosto nevnímají. A jestli si někdo dělá naděje, že to časem bude lepší, tak mu můžu garantovat, že s tímhle vzdělávacím systémem to lepší nebude.

Bonus: 


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace