Přeskočit na hlavní obsah

Pěna nad Bitcoinem


V pátek jsem na Facebooku diskutoval o kryptoměnách. Ty občas vnímáme jen prostřednictvím Bitcoinu. Bitcoin je některými označován za investiční nástroj a někdy dokonce za měnu. Takže pojďme se podívat na pár čísel. 
Celosvětový počet transakcí Bitcoinem se pohybuje kolem 250 tisíc denně. Celosvětově. Pro srovnání desetimilionové Česko kartou zaplatí denně sedmkrát častěji. Jen v Česku a jen kartou. 
Dále, celková tržní hodnota Bitcoinu se v letošním roce pohybuje kolem 140 mld. USD. Celosvětová tržní hodnota akcií se pohybuje kolem 80 000 mld. USD. Hodnota všech Bitcoinů přes jejich raketový růst tak představuje stále jen 0,18 procenta hodnoty všech akcií. Vzhledem k obrovské kolísavosti hodnoty bitcoinu je třeba upřesnit, že je to 0,18 procenta k 17. dubnu 2018 v 16:36.
Taková srovnání nemají shodit inovaci, které kryptoměny a především blockchain přinášejí. To v žádném případě. Má spíše posunout vnímaný význam pro současný finanční trh do správných mezí. A přestože svět se díky růstu cen Bitcoinu může chlubit novými milionáři, tak je jeho význam v této chvíli marginální.
Občas taky čtu, že bitcoinu má děsit „tradiční“ banky a „tradiční“ finanční instituce. Jako kdyby nás historie mnohokrát nenaučila, že právě tyto instituce milují cokoliv, co jde rozumně zobchodovat a nabízet klientům. Bitcoin má však daleko k rozumnosti, protože cena byla v minulosti mnohokrát manipulována. 
Například na konci roku 2013 podezřelé obchody pravděpodobně jen jednoho člověka vedly k masivnímu nárůstu ceny o 560 procent (!). Po následném rychlém pádu trvalo tři roky, než se cena zvýšila na úrovně, kde je předtím vyhnaly podvodné transakce.
Ukazuje se, že blockchain sám o sobě nezamezí manipulacím s cenou a jiným ilegálním praktikám. Podobně jako akciové trhy v minulosti si kryptoměny procházejí obdobím, kdy různí Vlci a Gordonové Gekkové snižují jeho důvěryhodnost. V minulosti důvěru akciovým trhům přinesly až pravidla a povinnosti pro investory a firmy, zakázané typy obchodů a samozřejmě přísné vynucování těchto pravidel. Bitcoin a další kryptoměny mohou převzít tato pravidla, nebo si najdou vlastní cestu, jak důvěru vybudovat. 
Bez důvěry však jen obtížně mohou pomýšlet na to, že mohou někdy plnit roli měny či relevantního investičního instrumentu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace