Přeskočit na hlavní obsah

Pěna nad Bitcoinem


V pátek jsem na Facebooku diskutoval o kryptoměnách. Ty občas vnímáme jen prostřednictvím Bitcoinu. Bitcoin je některými označován za investiční nástroj a někdy dokonce za měnu. Takže pojďme se podívat na pár čísel. 
Celosvětový počet transakcí Bitcoinem se pohybuje kolem 250 tisíc denně. Celosvětově. Pro srovnání desetimilionové Česko kartou zaplatí denně sedmkrát častěji. Jen v Česku a jen kartou. 
Dále, celková tržní hodnota Bitcoinu se v letošním roce pohybuje kolem 140 mld. USD. Celosvětová tržní hodnota akcií se pohybuje kolem 80 000 mld. USD. Hodnota všech Bitcoinů přes jejich raketový růst tak představuje stále jen 0,18 procenta hodnoty všech akcií. Vzhledem k obrovské kolísavosti hodnoty bitcoinu je třeba upřesnit, že je to 0,18 procenta k 17. dubnu 2018 v 16:36.
Taková srovnání nemají shodit inovaci, které kryptoměny a především blockchain přinášejí. To v žádném případě. Má spíše posunout vnímaný význam pro současný finanční trh do správných mezí. A přestože svět se díky růstu cen Bitcoinu může chlubit novými milionáři, tak je jeho význam v této chvíli marginální.
Občas taky čtu, že bitcoinu má děsit „tradiční“ banky a „tradiční“ finanční instituce. Jako kdyby nás historie mnohokrát nenaučila, že právě tyto instituce milují cokoliv, co jde rozumně zobchodovat a nabízet klientům. Bitcoin má však daleko k rozumnosti, protože cena byla v minulosti mnohokrát manipulována. 
Například na konci roku 2013 podezřelé obchody pravděpodobně jen jednoho člověka vedly k masivnímu nárůstu ceny o 560 procent (!). Po následném rychlém pádu trvalo tři roky, než se cena zvýšila na úrovně, kde je předtím vyhnaly podvodné transakce.
Ukazuje se, že blockchain sám o sobě nezamezí manipulacím s cenou a jiným ilegálním praktikám. Podobně jako akciové trhy v minulosti si kryptoměny procházejí obdobím, kdy různí Vlci a Gordonové Gekkové snižují jeho důvěryhodnost. V minulosti důvěru akciovým trhům přinesly až pravidla a povinnosti pro investory a firmy, zakázané typy obchodů a samozřejmě přísné vynucování těchto pravidel. Bitcoin a další kryptoměny mohou převzít tato pravidla, nebo si najdou vlastní cestu, jak důvěru vybudovat. 
Bez důvěry však jen obtížně mohou pomýšlet na to, že mohou někdy plnit roli měny či relevantního investičního instrumentu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g
1 komentář
Další informace

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb
Okomentovat
Další informace

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si
Okomentovat
Další informace