Přeskočit na hlavní obsah

Pěna nad Bitcoinem


V pátek jsem na Facebooku diskutoval o kryptoměnách. Ty občas vnímáme jen prostřednictvím Bitcoinu. Bitcoin je některými označován za investiční nástroj a někdy dokonce za měnu. Takže pojďme se podívat na pár čísel. 
Celosvětový počet transakcí Bitcoinem se pohybuje kolem 250 tisíc denně. Celosvětově. Pro srovnání desetimilionové Česko kartou zaplatí denně sedmkrát častěji. Jen v Česku a jen kartou. 
Dále, celková tržní hodnota Bitcoinu se v letošním roce pohybuje kolem 140 mld. USD. Celosvětová tržní hodnota akcií se pohybuje kolem 80 000 mld. USD. Hodnota všech Bitcoinů přes jejich raketový růst tak představuje stále jen 0,18 procenta hodnoty všech akcií. Vzhledem k obrovské kolísavosti hodnoty bitcoinu je třeba upřesnit, že je to 0,18 procenta k 17. dubnu 2018 v 16:36.
Taková srovnání nemají shodit inovaci, které kryptoměny a především blockchain přinášejí. To v žádném případě. Má spíše posunout vnímaný význam pro současný finanční trh do správných mezí. A přestože svět se díky růstu cen Bitcoinu může chlubit novými milionáři, tak je jeho význam v této chvíli marginální.
Občas taky čtu, že bitcoinu má děsit „tradiční“ banky a „tradiční“ finanční instituce. Jako kdyby nás historie mnohokrát nenaučila, že právě tyto instituce milují cokoliv, co jde rozumně zobchodovat a nabízet klientům. Bitcoin má však daleko k rozumnosti, protože cena byla v minulosti mnohokrát manipulována. 
Například na konci roku 2013 podezřelé obchody pravděpodobně jen jednoho člověka vedly k masivnímu nárůstu ceny o 560 procent (!). Po následném rychlém pádu trvalo tři roky, než se cena zvýšila na úrovně, kde je předtím vyhnaly podvodné transakce.
Ukazuje se, že blockchain sám o sobě nezamezí manipulacím s cenou a jiným ilegálním praktikám. Podobně jako akciové trhy v minulosti si kryptoměny procházejí obdobím, kdy různí Vlci a Gordonové Gekkové snižují jeho důvěryhodnost. V minulosti důvěru akciovým trhům přinesly až pravidla a povinnosti pro investory a firmy, zakázané typy obchodů a samozřejmě přísné vynucování těchto pravidel. Bitcoin a další kryptoměny mohou převzít tato pravidla, nebo si najdou vlastní cestu, jak důvěru vybudovat. 
Bez důvěry však jen obtížně mohou pomýšlet na to, že mohou někdy plnit roli měny či relevantního investičního instrumentu.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace