Přeskočit na hlavní obsah

Poslouchejte Spotify a bude lépe investovat


Centrální bankéři by měli poslouchat Spotify. Respektive naslouchat informacím, které Spotify dokáže poskytnout. Nedávný výzkum totiž ukázal, že v seznamech poslouchaných skladeb je informace o náladě posluchačů, shodou okolností lidí, kteří v celku tvoří ekonomiku. 
Idea je jednoduchá: každý skladba má emoční znaky, které lze odvodit z tempa, energie, hlasitosti a samozřejmě z textu. Nejjednodušší analýza rozdělí skladby na pozitivní nebo negativní. Komplexnější pak na radost, smutek, hněv, strach, znechucení, překvapení, důvěru a očekávání. 
Každopádně autoři výzkumu ukázali, že analýza sentimentu ze Spotify dokáže v případě amerických akciových indexů poskytovat nákupní a prodejní signály minimálně stejně dobře (pro Nasdaq) nebo dokonce lépe (pro S&P500 a DJIA), než dobře známý a trhem sledovaný michiganský ukazatel spotřebitelské důvěry. 

Mimochodem, v ČR je v top 50 na prvních třech místech One Kiss, Friends a Lie to me. V tomto pořadí. To psychice Čechů ledacos napovídá :-)

Komentáře

  1. Já osobně například aplikaci Spotify na hudbu během celého dne nevypínám, jelikož pracuji jako automechanik v dílně, a proto se mi přehrávání muziky hodí jako skvělý podkres :-) A když to člověk skloubí i se správným pracovním vybavením, například různými ochrannými pomůckami, tak je to skvělé pracovní prostředí, ve kterém nelze podat jiný než skvělý výkon :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Těžko říct. Na tyhle pobídky většinou moc neslyším. Vím, že je to práce jako každá jiná. Nicméně to ovlivňování trhu prostřednictvím investic se mi vlastně tak nějak ze zásady příčí. Ono co si budeme povídat, všichni asi tak nějak víme to, že zbytečně velké zásahy člověka do ekonomiky nemusí nutně dělat dobrotu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...