Přeskočit na hlavní obsah

Poslouchejte Spotify a bude lépe investovat


Centrální bankéři by měli poslouchat Spotify. Respektive naslouchat informacím, které Spotify dokáže poskytnout. Nedávný výzkum totiž ukázal, že v seznamech poslouchaných skladeb je informace o náladě posluchačů, shodou okolností lidí, kteří v celku tvoří ekonomiku. 
Idea je jednoduchá: každý skladba má emoční znaky, které lze odvodit z tempa, energie, hlasitosti a samozřejmě z textu. Nejjednodušší analýza rozdělí skladby na pozitivní nebo negativní. Komplexnější pak na radost, smutek, hněv, strach, znechucení, překvapení, důvěru a očekávání. 
Každopádně autoři výzkumu ukázali, že analýza sentimentu ze Spotify dokáže v případě amerických akciových indexů poskytovat nákupní a prodejní signály minimálně stejně dobře (pro Nasdaq) nebo dokonce lépe (pro S&P500 a DJIA), než dobře známý a trhem sledovaný michiganský ukazatel spotřebitelské důvěry. 

Mimochodem, v ČR je v top 50 na prvních třech místech One Kiss, Friends a Lie to me. V tomto pořadí. To psychice Čechů ledacos napovídá :-)

Komentáře

  1. Já osobně například aplikaci Spotify na hudbu během celého dne nevypínám, jelikož pracuji jako automechanik v dílně, a proto se mi přehrávání muziky hodí jako skvělý podkres :-) A když to člověk skloubí i se správným pracovním vybavením, například různými ochrannými pomůckami, tak je to skvělé pracovní prostředí, ve kterém nelze podat jiný než skvělý výkon :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Těžko říct. Na tyhle pobídky většinou moc neslyším. Vím, že je to práce jako každá jiná. Nicméně to ovlivňování trhu prostřednictvím investic se mi vlastně tak nějak ze zásady příčí. Ono co si budeme povídat, všichni asi tak nějak víme to, že zbytečně velké zásahy člověka do ekonomiky nemusí nutně dělat dobrotu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...