Přeskočit na hlavní obsah

Poslouchejte Spotify a bude lépe investovat


Centrální bankéři by měli poslouchat Spotify. Respektive naslouchat informacím, které Spotify dokáže poskytnout. Nedávný výzkum totiž ukázal, že v seznamech poslouchaných skladeb je informace o náladě posluchačů, shodou okolností lidí, kteří v celku tvoří ekonomiku. 
Idea je jednoduchá: každý skladba má emoční znaky, které lze odvodit z tempa, energie, hlasitosti a samozřejmě z textu. Nejjednodušší analýza rozdělí skladby na pozitivní nebo negativní. Komplexnější pak na radost, smutek, hněv, strach, znechucení, překvapení, důvěru a očekávání. 
Každopádně autoři výzkumu ukázali, že analýza sentimentu ze Spotify dokáže v případě amerických akciových indexů poskytovat nákupní a prodejní signály minimálně stejně dobře (pro Nasdaq) nebo dokonce lépe (pro S&P500 a DJIA), než dobře známý a trhem sledovaný michiganský ukazatel spotřebitelské důvěry. 

Mimochodem, v ČR je v top 50 na prvních třech místech One Kiss, Friends a Lie to me. V tomto pořadí. To psychice Čechů ledacos napovídá :-)

Komentáře

  1. Já osobně například aplikaci Spotify na hudbu během celého dne nevypínám, jelikož pracuji jako automechanik v dílně, a proto se mi přehrávání muziky hodí jako skvělý podkres :-) A když to člověk skloubí i se správným pracovním vybavením, například různými ochrannými pomůckami, tak je to skvělé pracovní prostředí, ve kterém nelze podat jiný než skvělý výkon :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Těžko říct. Na tyhle pobídky většinou moc neslyším. Vím, že je to práce jako každá jiná. Nicméně to ovlivňování trhu prostřednictvím investic se mi vlastně tak nějak ze zásady příčí. Ono co si budeme povídat, všichni asi tak nějak víme to, že zbytečně velké zásahy člověka do ekonomiky nemusí nutně dělat dobrotu.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si