Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: „Uděláme, co budeme muset“


„Uděláme, co budeme muset“ Mario Draghi

V pátek měl mimo jiné řeč šéf ECB Mario Draghi. Z ní bych vypíchnul pár vět. Tak za prvé, ECB je přesvědčena, že její nástroje fungují velmi dobře a jen díky ní je ekonomika na tom relativně dobře, ale očividně je uvolnění pořád nedostatečné: „Opatření ECB očividně fungují a jsou pravděpodobně hlavním zdrojem oživení.“ „Ale stejně rychlost růstu ekonomiky je nízká a inflace zůstává dost pod naším cílem…“ 

ECB je vnímavá na kritiku, že kvantitativní uvolňování, kde hlavní váhu má nákup státních dluhopisů, nebude tolik efektivní v EMU jako v USA.  A snaží se jí čelit: „Od června 2014 do dneška vážené úrokové sazby na úvěry pro podniky poklesly o více než 70 bazických bodů pro eurozónu jako celek a pro ekonomiky v problémech (PIIGS) o 110-120 bodů.“ 


Ano, nominální sazby poklesly. Důležitější než jejich nominální výše je vývoj očištěný o inflaci. A další obrázek ukazuje, že reálné sazby poklesly především pro státy s problémy. Ale v posledních měsících se pokles sazeb zastavuje, či sazby dokonce rostou. I proto ECB cítí, že je potřeba sešlápnout plyn. Na námitky, že pokles úrokových sazeb snižuje marže bank (od roku 2010 pokles čistého úrokového výnosu o více než 10 procent) a jejich schopnost generovat kapitál na plnění nových regulatorních požadavků, argumentuje, že nižší marže budou vykompenzovány vyššími objemy úvěrů


„Jestliže dojdeme k závěru (na prosincovém zasedání), že bilance rizik vzhledem k našemu cíli střednědobé cenové stability je vychýlena směrem dolů, budeme jednat prostřednictvím všech našich nástrojů, které máme k dispozici. Považujeme program nákupu aktiv za silný a flexibilní nástroj, který může být upraven jak ve své velikosti, kompozici, tak délky trvání… Úroveň sazeb může umocnit efektivitu programu nákupu aktiv, minimálně zvýšení obrátky rezerv bank.“ „Pokud se rozhodneme, že současné nastavení naší politiky není dostatečné k dosažení cíle, tak uděláme, co bude potřeba ke zvýšení inflace tak rychle, jak to bude možné.“ Tohle dává jen malý prostor pro spekulace, že v prosinci ECB zklame trh nečinností.

Na co se v prosinci můžeme těšit? Zvýšení měsíčních nákupů z 60 miliard na 75-80 mld. Prodloužení alespoň do 2017. A vypadá to i na snížení depozitní sazby, alespoň o deset bodů na -0,3 procenta. Snížení sazeb může přijít okamžitě, změna v QE, respektive jeho účinnost může být „odložena“. 

Taková řeč pomohla dolaru posílit vůči euru k 1,06, což posunulo kurz koruny vůči dolaru ke 25,5. Očekáváme další tlak až pod paritu, což oslabí CZK/USD až nad 27. A desetiletý německý dluhopis je zpět pod 0,5 procenta, což spolu by mělo pomoci stlačit české desetileté výnosy k 0,4 procentu.



Bonus: Díky zkomolení se má za to, že lidi používají jen deset procent svého mozku. Kdepak, ve skutečnosti je to tak, že jen deset procent lidí používá svůj mozek.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...