Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem volby

Lid si žádá nízkou inflaci

Posílení kurzu o haléř zvyšuje ztrátu ČNB o 1,5 mld. CZK  ČNB včera zveřejnila objem intervencí za duben (necelých 18 mld. CZK). Takže celkově ČNB intervenovala ve výši 2051 mld. CZK pro udržení kurzového závazku. K tomu ale musíme připočítat necelých 300 mld. především EU fondů, které ČNB také nabrala do devizových rezerv. Tyto peníze sice nenazývá intervencemi, ale jsou: pokud by šly tyto peníze přes trh, tak by posílily korunu, respektive by donutily ČNB intervenovat.  Teď se s kurzovým závazkem dostáváme do dalšího stádia. Posilující koruna totiž s kombinací devizových rezerv ve výši 70% HDP se začíná projevovat v hospodaření ČNB: průběžná ztráta ČNB narostla na 104 mld. CZK na konci května… Tohle je taky pěkné téma, to si nechám na pondělí. Lid si žádá nízkou inflaci  Dneska budeme pokračovat sice s ČNB, ale ještě chvíli se sazbami. Včera jsem ukazoval, že bankovní rada se semknula kolem prognózy, která ukazuje zvyšování sazeb už v letošním roce...

#alternativnifakta daňové reformy

ČSSD minulý týden představila návrh daňové reformy. Michal v pátek psal o tom, v jakém poměru by měl být zdaňován kapitál a práce, aby se Česko posunulo od montoven s levnou prací k výrobě s vyšší přidanou hodnotou a vyššími mzdami. Já přidám pár poznámek ke zdanění zaměstnanců. Sociální demokracie se chlubí následující mapkou, která má dokázat, že jsme v Evropě výjimkou.  Tato mapa má jednu chybku, a to že je chybná. V ČR daňová progrese je, a to rovnou díky dvěma opatřením. A tato progrese není nijak nízká. Prvním opatřením je sleva na poplatníka. Základ daně (superhrubá mzda a nikoliv hrubá mzdy) je násobena daňovou sazbou a následně jsou uplatněny (odečteny) slevy na dani, minimálně sleva na poplatníka. Díky tomuto konstruktu skutečně placená daňová sazba z hrubé mzdy s velikostí platu roste.  Normální rodina (dvě děti, výdělečný činný uplatňuje ještě slevu na partnera) je už ve stávajícím systému zdaněn zápornou sazbou, pokud je její příjem příliš níz...

Vrchol diplomacie OPEC, referendum po italsku a fobie ECB

Diplomatický oříšek vyřešen Ve středu bude zasedat klub států vyvážejících ropu OPEC, aby se znovu pokusil dohodnout na prvním snížení produkce za osm let. Problémem bránícím dosažení dohody doposud byl spor, jak který stát sníží produkci ropy. Ve při je především Saudská Arábie, Irák a Irán. Zákulisní dohody naznačují, že by se státy přece jen na něčem mohly tuto středu dohodnout: žádnou produkci snižovat nebudou, protože až se v příštím roce oživí globální poptávka, tak cena ropy poroste i bez omezování těžby. Heuréka, brilantní úspěch nejvyšší diplomacie. Nadále očekáváme, že se ropa bude pohybovat kolem 50 dolarů za barel. Referendum po italsku V neděli nás čeká další zachvění na politickém poli: referendum v Itálii. Pokud se občané nevysloví pro ústavní změny navržené vládou, tak premiér Renzi a jeho vláda rezignují. Jak už to letos bývá (Brexit, Trump), předvolební výzkumy ukazují, že výsledek bude těsný. Tentokrát dávají větší šanci na porážku vlády. Radovat...

Intervence a regulace v postfaktickém světě

  ČNB v intervenčním bezvětří ČNB v červnu intervenovala ve výši 0,3 mld. EUR, tedy cca 8,5 mld. CZK. Navíc pro vládu nakupovala koruny, takže celkové její devizové operace dosáhly 5,4 mld. CZK Pro srovnání v nejžhavějších měsících (červenec-září 2015, prosinec-leden) prointervenovala v průměru 65 mld. CZK každý měsíc. Za červenec ještě nevíme strukturu nákupů ČNB, ale celkově devizové rezervy vzrostly o 12 mld. CZK. Takže v posledních měsících má ČNB vcelku klid. Když se zkusíme podívat na důvody intervencí, tak cca polovinu v letošním roce  vysvětluje přebytek obchodní bilance. A druhou pak investice do dluhopisů.  Větší akce centrální banku čeká až na podzim a konec roku, kdy ministerstvo financí zvýší svou emisní aktivitu = začne vydávat více dluhopisů. Hlavním zákazníkem MinFinu jsou nyní zahraniční investoři. Nerezidenti zvýšili podíl na nakoupeném státním dluhu z 13% před zavedením kurzového závazku na 26% v červnu.  Ab...

Negativní nebo pozitivní kampaň - co více boduje u voličů?

Jak politici jednodušeji přesvědčí voliče? Mají používat negativní nebo pozitivní kampaň? Analýza ' Heterogeneous response across genders to tonal variation in messaging: Experimental evidence ' zkoumá tento vliv. A výsledky ukazují, že negativní politická kampaň zvyšuje šanci, že ji volič příjme o 8 procentních bodů. Ale jen u mužů. Ženy více hlasují pro opozici než pro aktuálně vládnoucí politiky (o 8 procentních bodů), pokud opozice používá pozitivní kampaň. Hold, chlapi chtějí krev. Pokud opozice používá pozitivní kampaň, tak muži hlasují pro opozici o 11 procentních bodů méně.