Přeskočit na hlavní obsah

Vrchol diplomacie OPEC, referendum po italsku a fobie ECB

Diplomatický oříšek vyřešen

Ve středu bude zasedat klub států vyvážejících ropu OPEC, aby se znovu pokusil dohodnout na prvním snížení produkce za osm let. Problémem bránícím dosažení dohody doposud byl spor, jak který stát sníží produkci ropy. Ve při je především Saudská Arábie, Irák a Irán.

Zákulisní dohody naznačují, že by se státy přece jen na něčem mohly tuto středu dohodnout: žádnou produkci snižovat nebudou, protože až se v příštím roce oživí globální poptávka, tak cena ropy poroste i bez omezování těžby. Heuréka, brilantní úspěch nejvyšší diplomacie. Nadále očekáváme, že se ropa bude pohybovat kolem 50 dolarů za barel.


Referendum po italsku

V neděli nás čeká další zachvění na politickém poli: referendum v Itálii. Pokud se občané nevysloví pro ústavní změny navržené vládou, tak premiér Renzi a jeho vláda rezignují. Jak už to letos bývá (Brexit, Trump), předvolební výzkumy ukazují, že výsledek bude těsný. Tentokrát dávají větší šanci na porážku vlády. Radovat se z něj bude především populistické hnutí Pět hvězd.


ECB se obává politiků a křehkosti bank

Pár dní po oznámení výsledků referenda bude zasedat Evropská centrální banka: trh s napětím bude sledovat, zda dojde k parametrickým úpravám a/nebo prodloužení kvantitativního uvolnění. 

Je proto zajímavé zalistovat v reportu k finanční stabilitě, který ECB čerstvě vydala. Největší riziko vidí v politické nejistotě ve vyspělých ekonomikách (Brexit, Trumpa a Itálii budeme mít letos za sebou, příští rok nás čekají například volby v Německu, Francii, Nizozemí a v naší české kotlině), která by mohla přinést další otřesy na finančních trzích. Což by odnesly především rozvíjející se ekonomiky. 

A druhým největším rizikem je dle ECB bankovní sektor, respektive jeho nízká profitabilita v prostředí nízkého růstu, který je v některých zemích eurozóny navíc umocňován vysokým podílem problémových úvěrů. Ano, Itálie s problémovými úvěry ve výši 20 procent je hlavním podezřelým.
Na druhé straně finanční trh věří, že ekonomická politika Donalda Trumpa bude proinflační. Proto také inflační očekávání od jeho zvolení vzrostla v USA o 0,25 procentního bodu (10Y inflační swap) na 2,25%. 

Inflační optimismus se přelil i přes Atlantik a desetileté inflační swapy pro EMU se zvýšily 0,14 procentního bodu na 1,3%. V ECB tak zavládnout falešný pocit, že roste kredibilita jejího inflačního cíle, a proto je možné polevit v podpoře ekonomiky.


Letem světem

Francouzské primárky pravice vyhrál Francois Fillon. Prezidentské volby budou v květnu, jeho hlavní soupeřkou bude šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. V prezidentských volbách bude tématem i vystoupení Francie z EU, protože EU je ve Francii oblíbená ještě méně než ve Velké Británii.

V neděli proběhnou v Rakousku znovu druhé kolo prezidentských voleb, kde se utkají Alexander Van der Bellen (Zelení) a Norbert Hofer (FPO).

Zajímá vás, co se stane s korunou po opuštění kurzového závazku? Nenarazila měnová politika na své limity? Přijďte na diskusi, kterou spolupořádá Erste Corporate Banking, 12.12. v 17:00 do Šebkova paláce (pro získání posledních vstupenek je nutná registrace).

     

 Bonus: "Vaše matka je tak keynesiánská: aby stimulovala ekonomiku, tak klidně rozfláká vlastní talíře."


Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace