Taky Názor | david navrátil

Posílení kurzu o haléř zvyšuje ztrátu ČNB o 1,5 mld. CZK  ČNB včera zveřejnila objem intervencí za duben (necelých 18 mld. CZK). Takže celkově ČNB intervenovala ve výši 2051 mld. CZK pro udržení kurzového závazku. K tomu ale musíme připočítat necelých 300 mld. především EU fondů, které ČNB také nabrala do devizových rezerv. Tyto peníze sice nenazývá intervencemi, ale jsou: pokud by šly tyto peníze přes trh, tak by posílily korunu, respektive by donutily ČNB intervenovat.  Teď se s kurzovým závazkem dostáváme do dalšího stádia. Posilující koruna totiž s kombinací devizových rezerv ve výši 70% HDP se začíná projevovat v hospodaření ČNB: průběžná ztráta ČNB narostla na 104 mld. CZK na konci května… Tohle je taky pěkné téma, to si nechám na pondělí. Lid si žádá nízkou inflaci  Dneska budeme pokračovat sice s ČNB, ale ještě chvíli se sazbami. Včera jsem ukazoval, že bankovní rada se semknula kolem prognózy, která ukazuje zvyšování sazeb už v letošním roce...

Průzkum Bloombergu ukazuje, že drtivá většina analytiků čeká exit ve druhém čtvrtletí (95%). Jako nepravděpodobnější měsíc vidí květen (59% analytiků), protože to bude mít bankovní rada prognózu a zároveň neustále opakuje, že nárůst devizových rezerv nevadí. Upřímně, vadí, ale musí opakovat, že ne. To je naprosto pochopitelné. Nicméně každý den ČNB zvýší rezervy v průměru o cca 16 mld. CZK (průměr od začátku roku). Takže měsíc navíc může zvýšit devizové rezervy o 350 mld. CZK.  Přitom ten měsíc navíc (duben vs. květen) nijak významně nesníží nejistotu, kterou ČNB má. Naopak, globální ekonomice se daří více, inflace roste také globálně a ECB diskutuje o dřívějším růstu sazeb.  Ano, může být nespokojena s růstem mezd, který zpomalil na 4,2 procenta v posledním čtvrtletí minulého roku. Ale už pravděpodobně má analýzu, která ukazuje, že ve finále tento růst zvýší poptávkové tlaky. Mediánová mzda totiž roste o 6 procent. Jinými slovy, rychleji rostou mz...

Peter Navaro, šéf nově vzniklé rady pro národní obchod v Trumpově administrativě, obvinil Německo, že vykořisťuje USA a své další obchodní partnery silně podhodnocenou měnou. A v podobném duchu Trump obvinil i Japonsko a Čínu. Mohli bychom začít tím, že je nesmysl, aby Německo manipulovalo se svou měnou, když nemá vlastní centrální banku, ale je (v očích Němců) pod diktátem Evropské centrální banky.  Dále, že Čína se více než rok nesnaží svou měnu oslabovat, ale naopak posilovat. A ve své snaze spotřebovala čtvrtinu svých devizových rezerv.  No, a že Japonsko provádí tzv. kvantitativní uvolňování po vzoru hádejte koho: USA. Takže bychom mohli takový názor Trumpa a spol. šmahem odmítnout. Zde se však udělalo místo pro dramatické „Ale…“. Pravidelný čtenář s fenomenální pamětí si vzpomene, že jsme podobný argument v minulosti uváděli: za silným růstem Německa stojí vedle reforem, vysoké produktivity také slabá měna. Co je na neobvyklé? Když se podíváme na...

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

Nejdražší na světě Inflace na dvou procentech, blížící se exit a očekávání zahraničních investorů, že koruna po exitu posílí. Přidejte přebytkový státní rozpočet a méně čitelnou emisní politikou Ministerstva financí.  A dostanete směs enormní poptávky po krátkodobých státních dluhopisech. Včera MinFin vyrazil na trhy a nabízel dluhopisy s různou dobou splatnosti. Nicméně největší zájem díky očekávání exitu je o ty s krátkou dobou splatností, v tomto případě se splatností v lednu příštího roku.  Investoři chtěli 32 mld. CZK těchto dluhopisů, ale dostali 12 mld. CZK. Převis mezi poptávkou a nabídkou stlačil výnos tohoto dluhopisu na -1,7%. Ano, tento dluhopis je nejdražším na světě. Daleko utekl německému, ale i švýcarskému bezpečnému přístavu.  Ministerstvo financí má posledních pár měsíců (do exitu), kdy může využít vysoké zahraniční poptávky po českých dluhopisech, a proto by se mělo v prvním čtvrtletí v maximální možné míře předfinancovat. Zat...

Minulý týden, guvernér ČNB Jirka Rusnok k časování exitu pro Respekt řekl: „Podle nejnovější Zprávy o inflaci ze začátku srpna nadále předpokládáme, že kurzový závazek rozhodně nebude ukončen dříve než v příštím roce. Jako pravděpodobný termín opuštění režimu, kdy ČNB kurz koruny používá jako nástroj měnové politiky, se jeví polovina příštího roku.“ A pak dodal, že „Kdyby inflace v polovině roku 2017 byla lehce pod dvěma procenty, nicméně výhled by naznačoval v nejbližší době překročení této úrovně, uměl bych si exit představit i v takové situaci.“ Pak přišel rozhovor pro DVTV , kde Jirka Rusnok uvedl: „Ve druhém, třetím čtvrtletí příštího roku bychom měli být pevně na cestě k našemu inflačnímu cíli.“ Tak a tohle si finanční trh spojil jednoduchou logikou. OK, exit až v příštím roce, pravděpodobně v polovině, ale je tady i možnost, že by to mohlo být dříve, protože inflace může být v době exitu pod dvěma procenty, tedy pod inflačním cílem, stačí, když si budou myslet, ž...

  ČNB v intervenčním bezvětří ČNB v červnu intervenovala ve výši 0,3 mld. EUR, tedy cca 8,5 mld. CZK. Navíc pro vládu nakupovala koruny, takže celkové její devizové operace dosáhly 5,4 mld. CZK Pro srovnání v nejžhavějších měsících (červenec-září 2015, prosinec-leden) prointervenovala v průměru 65 mld. CZK každý měsíc. Za červenec ještě nevíme strukturu nákupů ČNB, ale celkově devizové rezervy vzrostly o 12 mld. CZK. Takže v posledních měsících má ČNB vcelku klid. Když se zkusíme podívat na důvody intervencí, tak cca polovinu v letošním roce  vysvětluje přebytek obchodní bilance. A druhou pak investice do dluhopisů.  Větší akce centrální banku čeká až na podzim a konec roku, kdy ministerstvo financí zvýší svou emisní aktivitu = začne vydávat více dluhopisů. Hlavním zákazníkem MinFinu jsou nyní zahraniční investoři. Nerezidenti zvýšili podíl na nakoupeném státním dluhu z 13% před zavedením kurzového závazku na 26% v červnu.  Ab...

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...