Taky Názor | david navrátil

Jak rychle má Česká národní banka zvyšovat sazby? Na první pohled jednoduchá otázka. České ekonomice se přece daří a díky tomu je trh práce totálně vyluxován. Pokud by firmy byly schopny naplnit všechny své volné pozice, které nabízejí, tak by se dostala míra nezaměstnanosti dokonce do záporných hodnot. Teoreticky. V praxi to nejde. Ale tento propočet vykresluje napětí na trhu práce. Proto mzdy rostou rychleji než produktivita práce. Inflace už nyní je nad dvouprocentním cílem a dál by se zvyšovala, pokud by se měnové podmínky nezpřísnily. A to nemluvíme o růstu cen nemovitostí, který byl vloni nejvyšší v EU. Pokud by se jejich růst správně zohlednil v inflaci, ta by se rázem vyhoupla ke čtyřem procentům. Takže růst sazeb by měl být hodně svižný. Začněme si úvahu trochu komplikovat jinými otázkami. Na jakou úroveň by měly být sazby vzrůst? Ekonomové řeknou, že k rovnovážné úrovni. Tu ČNB odhaduje na 2,5-3 procenta. Analýzy vyspělých ekonomik ukazuje, že rovnovážná sazba pokles...

Dnes začala platit nová regulace MiFID II, příští týden PSD II a na konci května GDPR.  Jak zpíval Mládek: „Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR, SNB mé DKW si stoplo na TK. Mé DKW SPZ ABT 25 – 50 musí teďka na GO do ČSAO.“ Na začátku února převezme od Janet Yellen žezlo nad měnovou politikou USA Jerome Powell. Všichni si dávají pozor, aby byla zdůrazňovaná kontinuita. V dubnu končí první mandát guvernéra BoJ Harukiho Kurody. Očekává, že bude zvolen i na druhý. Výměna stráže v ECB proběhne až v příštím roce. Ale díky potřebě širokého konsensu se vhodný kandidát hledá už nyní. Podle klíče by to měl být Němec. V zákulisí však panuje názor, že by to neměl být Jens Weidmann, šéf Bundesbanky a především hlavní oponent současného šéfa ECB. Nicméně šéfem to nekončí, protože celkem další čtyři posty z Rady guvernérů ECB bude potřeba doplnit do konce příštího roku. V půlce tohoto roku končí viceguvernér Vitor Constancio.  V březnu budou parlamentní volby v Itálii. Předvolební p...

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné,...

Finanční trh nevěří americké centrální bance. Ačkoliv FED mluví o normalizaci a pokračujícím zvyšování sazeb (včetně snížení své bilance), tak finanční trh nadále očekává výrazně pomalejší zvyšování sazeb. V příštím roce čeká dvojí zvýšení sazeb, a to je tak ve finále vše až do roku 2020. Protože trh moc nevěří na normalizaci sazeb, tak dlouhé výnosy nerostou tolik, jak by se slušelo. Obrázek výše ukazuje, že za „normálních“ okolností by aktuální reálná sazba Fedu implikovala desetileté výnosy o nějakých 150 bazických bodů výše, než jsou. Tedy nikoliv na 2,4 procentech, ale v blízkosti procent čtyř. Některé analytiky to znervózňuje, zvlášť pokud by spread pokračoval v poklesu. V minulosti záporný spread, neboli invertovaná výnosová křivka, byl spolehlivým indikátorem recese.  Podle mého názoru ovšem nesmíme zapomenout na dvě klíčové věci. Za prvé, konec kvantitativního uvolnění v USA neznamená, že jeho efekt zmizí z výnosů. Nezmizí, protože nerozhoduje zm...

Kurzový závazek nahradil…wait for it… Ministersvo financí onámilo, že plánuje v srpnu vydat až 12 mld. CZK dluhopisů a až 10 mld. CZK státních pokladničních poukázek.  Zároveň jen v sprnu bude splatných 88 mld. CZK pokladničních poukázek (SPP) vydaných mezi únorem a dubnem. Další SPP budou splatné v září: necelých 60 mld. CZK.  Do této krátkodobé investice se hnaly ve velkém zahraniční investoři. Ti SPP nakupovaly za záporný úrok, protože očekávali posílení koruny po exitu, které tento negativní úrok vykompenzuje.  A tady to začíná být zajímavé. Ministerstvo financí tyto peníze nepotřebovalo. Peníze ležely ladem na účtech ČNB. MF si jen shráblo onu zápornou sazbu, kterou byli investoři ochotni zaplatit. Dluh krátkodobě vzrostl, ale nebojte do voleb bude opět nižší.  Právě disproporce mezi splatným a emitovaným dluhem vlády a faktem, že jej drží primárně zahraniční investoři, znervózňuje ČNB. Ta se obává, že zavírání korunových pozic po splacení s...

Ve výroční zprávě si Banka pro mezinárodní platby stěžuje, že ačkoliv se trh práce globálně zlepšuje a snižují se nevyužité kapacity v ekonomikách, tak inflace neroste. Může za to globalizace, technologické změny a strukturální změny, které snižuji schopnost zaměstnanců vyjednat si vyšší mzdy. Proto mzdy rostou alespoň v zemích G7 pod úrovní růstu produktivity.  A když už si zaměstnanci vyjednají růst mezd, tak ceny nerostou. Citlivost cen na míru nezaměstnanosti se totiž dostala k nule. Jinými slovy, když se ekonomika přehřívá, inflace se nezvyšuje.  Banka uvádí, že na rozdíl od minulosti, kdy centrální banky měly tendenci přehnat zpřísnění měnové politiky, tak tentokrát právě díky nízké inflaci je toto riziko nižší. Ale vše má své „ale“. Existuje větší riziko finančního přehřátí ekonomik. Centrální banky na jedné straně nevidí nadměrný růst inflace, ale obávají se, že by rizika mohla probublat do příliš vysokého zadlužení a růst cen aktiv (například ...

Posílení kurzu o haléř zvyšuje ztrátu ČNB o 1,5 mld. CZK  ČNB včera zveřejnila objem intervencí za duben (necelých 18 mld. CZK). Takže celkově ČNB intervenovala ve výši 2051 mld. CZK pro udržení kurzového závazku. K tomu ale musíme připočítat necelých 300 mld. především EU fondů, které ČNB také nabrala do devizových rezerv. Tyto peníze sice nenazývá intervencemi, ale jsou: pokud by šly tyto peníze přes trh, tak by posílily korunu, respektive by donutily ČNB intervenovat.  Teď se s kurzovým závazkem dostáváme do dalšího stádia. Posilující koruna totiž s kombinací devizových rezerv ve výši 70% HDP se začíná projevovat v hospodaření ČNB: průběžná ztráta ČNB narostla na 104 mld. CZK na konci května… Tohle je taky pěkné téma, to si nechám na pondělí. Lid si žádá nízkou inflaci  Dneska budeme pokračovat sice s ČNB, ale ještě chvíli se sazbami. Včera jsem ukazoval, že bankovní rada se semknula kolem prognózy, která ukazuje zvyšování sazeb už v letošním roce...

Bankovní rada po letech abstinence Marek Mora, nováček v bankovní radě ČNB, včera řekl, že s vývojem koruny a ekonomiky je konzistentní růst sazeb před koncem letošního roku. Už dříve řekl , že „Pokud větší posílení nebude, umožní nám to prudší zvyšování sazeb…. My jsme už naznačili, že pravděpodobně v druhé polovině roku začneme úrokové sazby pomalu zvyšovat… Samozřejmě budeme tiše doufat i v to, že eurozóna za určitý čas ukončí kvantitativní uvolňování a začne sazby zvyšovat také.“ Marek Mora není osamocen s názorem, že je potřeba zvyšovat sazby.  Prognóza ČNB předpokládá růst sazeb 3M PRIBOR. S touto prognózou je konzistentní zvýšení repo sazby na 0,5 procenta do konce roku a na jedno procento do konce roku 2018. Předpoklad ohledně ECB je přitom klíčovým parametrem v rozhodování. ČNB předpokládá, že její kolegyně z eurozóny ukončí kvantitativní uvolnění na konci roku a že začne zvyšovat sazby už v prvním čtvrtletí. Ano, ECB řekla, že bude provádět kvantitat...

Bublina a Kozina Vojta Benda z ČNB řekl, že ČNB bude sledovat prázdninové data, aby se uměla rozhodnout, zda zvýšit sazby na konci roku, nebo zda bude čekat se zvýšením až na první čtvrtletí 2018. Zopakoval, že do roka (a do dne) budou sazby výše a pomaleji posilující koruna přiblíží zvýšení sazeb více do současnosti. Ochota zvyšovat sazby zaznívá z ČNB čím dál častěji. Z části za to může dobrý stav ekonomiky a z části snaha ČNB zamezit odlivu krátkodobého spekulativního kapitálu, který se sem přihrnul před exitem z kurzového závazku. Jeho objem (podle našeho odhadu až 800 mld. CZK) totiž několikanásobně přesahuje roční potřebu české ekonomiky (cca 250 mld. CZK). Takže pokud by se tento kapitál vydal zpět za hranice, oslabilo by to výrazně kurz české koruny. A z toho má ČNB obavy. Na jedné straně je tak hra se spekulanty, na druhé straně je ECB s kvantitativním uvolněním, která nedovolí ČNB nějaké zbrklé zvyšování sazeb. Mimochodem, naposledy ČNB zvýšila sazby n...

Za poklesem sazeb hledejte lidi Ne nutně konkrétní lidi, ale demografický vývoj. Už několikrát jsem ukazoval , že tzv. rovnovážné reálné úrokové sazby výrazně poklesly. A proto centrální banky nebudou v budoucnosti zvyšovat sazby na úrovně, na které jsme byli zvyklí před Velkou recesí v roce 2008.  To také znamená, že nízké výnosy státních dluhopisů budou realitou mnohem déle, než by si nejeden investor do dluhopisů přál. Znamená to ale také, že levné financování investic a provozu bude realitou pro podniky mnohem déle, a proto jejich valuace také nemusí padat k nějakému historickému průměru. Co je to vlastně ta rovnovážná reálná sazba? Vezmeme nominální úrokovou sazbu, odečteme od ní očekávanou inflaci a dostaneme reálnou sazbu. A rovnovážná reálná sazba zajišťuje, že úspory a investice budou vyrovnány. Demografický vývoj je jako řeka. Během jednoho dne břeh nepodemele, ale v průběhu času se do něj dokáže pořádně zakousnout. A právě fakt, že demografie velmi...

Americká centrální banka ponechala sazby beze změny. To jsme čekali. A naznačila, že sazby v následujících měsících zvýší. To jsme taky čekali. A snížila ofiko odhad bankovní rady ohledně rovnovážné sazby. To jsme taky čekali. Pro jednou tak není potřeba v praxi aplikovat vtip/metodický pokyn: ekonom je člověk, který vám naprosto přesně a detailně vysvětlí, proč se ve své prognóze mýlil. Ve stanovisku Fed explicitně napsal : „Bankovní rada soudí, že důvody pro zvýšení sazeb zesílily. Ale rozhodla, že nyní bude čekat pro potvrzení vývoje směrem k jejím cílům.“ Dále, tři členové bankovní rady Fedu (FOMC) explicitně hlasovali pro zvýšení sazeb.  Tato věta je ve stanovisku nová a Fed jejím prostřednictvím omlouvá, proč už nyní nezvýšil a proč bude čekat, podle našeho názoru, až na prosinec. Tím hlavním důvodem jsou prezidentské volby. Ale to nemůže Fed říci, protože okamžitě by byl napadnut Republikány, že ovlivňuje výsledek voleb. A proto se Fed tváří, že žádné volby ne...

Dva tábory Fedu Lael Brainard, členka FOMC (bankovní rada americké centrální banky), je známá holubice. A včera řekla , že není potřeba spěchat se zvyšováním sazeb, protože je málo důkazů, že nízká nezaměstnanost začíná vytvářet inflační tlaky. Respektive, že není potřeba zvyšovat sazby, protože by snad hrozilo přestřelení inflace. Jinými slovy také říká, že rizika příliš přísné měnové politiky v případě zvýšení sazeb jsou vyšší, než rizika příliš uvolněné měnové politiky.  Šlo o poslední vyjádření před komunikačním embargem, které se vždy spustí před zasedáním FOMC (20-21.9.). Doplnila tak vějířek názorů, které jsme slyšeli v posledních týdnech. Šéfka Fedu, Janet Yellen (taky holubice, ale veřejně se snaží vyjadřovat konsensus FOMC, aby nevypadala jako kůl v plotě) řekla, že důvody pro zvýšení sazeb se zvýšily. A viceguvernér Stanley Fischer (jestřáb, který ještě na začátku letošního roku prorokoval zvýšení sazeb o celé procento) zase, že je možné i dvojí zvýšení saze...