Přeskočit na hlavní obsah

Bublina, Kozina a Rubikova kostka


Bublina a Kozina

Vojta Benda z ČNB řekl, že ČNB bude sledovat prázdninové data, aby se uměla rozhodnout, zda zvýšit sazby na konci roku, nebo zda bude čekat se zvýšením až na první čtvrtletí 2018. Zopakoval, že do roka (a do dne) budou sazby výše a pomaleji posilující koruna přiblíží zvýšení sazeb více do současnosti.

Ochota zvyšovat sazby zaznívá z ČNB čím dál častěji. Z části za to může dobrý stav ekonomiky a z části snaha ČNB zamezit odlivu krátkodobého spekulativního kapitálu, který se sem přihrnul před exitem z kurzového závazku. Jeho objem (podle našeho odhadu až 800 mld. CZK) totiž několikanásobně přesahuje roční potřebu české ekonomiky (cca 250 mld. CZK). Takže pokud by se tento kapitál vydal zpět za hranice, oslabilo by to výrazně kurz české koruny. A z toho má ČNB obavy.


Na jedné straně je tak hra se spekulanty, na druhé straně je ECB s kvantitativním uvolněním, která nedovolí ČNB nějaké zbrklé zvyšování sazeb.

Mimochodem, naposledy ČNB zvýšila sazby na začátku února 2008. Od té doby se u nás vystřídalo pět vlád a kolega své dceři, která se narodila v létě 2008, s oblibou říká, že poprvé v životě téměř po v deseti letech uvidí, co to znamená zvyšování sazeb.


V rozhovoru Vojta také komentoval trh nemovitostí v ČR. Uvedl, že ceny jsou v průměru nadhodnoceny o deset procent ve srovnání s fundamenty. Vloni ceny vzrostly o 11 procent, nejrychleji ze zemí EU. A proto centrální banka bude nadále používat opatření, které budou ochlazovat růst hypoték. 

Ceny nemovitostí u nás rostou. Nicméně když si vývoj cen dáme do souvislostí, tak od roku 2008 se ceny u nás zvýšily o 16 procent. V EMU, kde bylo mnohem vyšší zadlužení domácností, a spousta zemí si prošla nemovitostní krizí, vzrostly ceny bytů a domů o jedno procento. Přitom ještě v roce 2014 byly ceny nemovitostí o pět procent pod cenami v roku 2008. Prostě ekonomické oživení (jak by řekl Jirka: kladný ekonomický cyklus) je spojen s růstem cen nemovitostí. V Německu jsou dokonce vyšší o třicet procent.


Ve srovnání s rokem 2008 vzrostlo u nás HDP o devět procent, v Německu o sedm. Pro srovnání, EMU se dostalo nad rok 2008 až vloni. Podobně velké rozdíly jsou v nezaměstnanosti, která primárně určuje, nakolik lidé jsou schopni splácet či nikoliv. Sama ČNB očekává další pokles míry nezaměstnanosti.


Letem světem

OPEC je blízko dohody o prodloužení limitů produkce ropy o dalších devět měsíců (do března 2018). Ne všichni ale souhlasí (minimálně Írán, Kazachstán).

ECB připravuje plán, jak postupně snižovat stimulativní měnovou politiku a připravovat na tento krok finanční trhy. Peter Praet (hlavním ekonom ČNB) obhajuje opatrný postup a udržení aktuálního důrazu na protiinflační rizika. Naopak Benoit Coeure (odpovědný za tržní operace ECB) varuje, že pomalý postup by mohl vést následně k větším šokům na finančních trzích. Mezi těmito vlivnými členy Řídícího výboru je šéf ECB Draghi, který chce dosáhnout konsensu do 8. června, kdy zasedá ECB.

Mezitím: díky změně parametrů může ECB v letošním roce nakupovat i dluhopisy s kratší maturitou a výnosem pod depozitní sazbou. Statistika ukazuje, že skutečně došlo ke zkrácení splatnosti nakupovaných dluhopisů, především pak u Německa a Portugalska do blízkosti dvou let.


Monte dei Paschi di Siena už už možná dosáhne dohody s Evropskou komisí, který umožní státní pomoc při navyšování kapitálu minomálně o 8,8 mld. EUR. 

Moody’s snížil rating Číně poprvé od roku 1989 (z Aa3 na A1). Důvodem je zpomalování ekonomiky a rostoucí dluh (celkový dluh je 260 procent HDP).

Trump chce snížit vládní výdaje o 3 600 mld. USD v následujících deseti letech (suma za deset let). 
Papež přijal Trumpa. Na půl hodiny.

Bonus: Když jste barvoslepí, má to i své výhody


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...