Přeskočit na hlavní obsah

Bublina, Kozina a Rubikova kostka


Bublina a Kozina

Vojta Benda z ČNB řekl, že ČNB bude sledovat prázdninové data, aby se uměla rozhodnout, zda zvýšit sazby na konci roku, nebo zda bude čekat se zvýšením až na první čtvrtletí 2018. Zopakoval, že do roka (a do dne) budou sazby výše a pomaleji posilující koruna přiblíží zvýšení sazeb více do současnosti.

Ochota zvyšovat sazby zaznívá z ČNB čím dál častěji. Z části za to může dobrý stav ekonomiky a z části snaha ČNB zamezit odlivu krátkodobého spekulativního kapitálu, který se sem přihrnul před exitem z kurzového závazku. Jeho objem (podle našeho odhadu až 800 mld. CZK) totiž několikanásobně přesahuje roční potřebu české ekonomiky (cca 250 mld. CZK). Takže pokud by se tento kapitál vydal zpět za hranice, oslabilo by to výrazně kurz české koruny. A z toho má ČNB obavy.


Na jedné straně je tak hra se spekulanty, na druhé straně je ECB s kvantitativním uvolněním, která nedovolí ČNB nějaké zbrklé zvyšování sazeb.

Mimochodem, naposledy ČNB zvýšila sazby na začátku února 2008. Od té doby se u nás vystřídalo pět vlád a kolega své dceři, která se narodila v létě 2008, s oblibou říká, že poprvé v životě téměř po v deseti letech uvidí, co to znamená zvyšování sazeb.


V rozhovoru Vojta také komentoval trh nemovitostí v ČR. Uvedl, že ceny jsou v průměru nadhodnoceny o deset procent ve srovnání s fundamenty. Vloni ceny vzrostly o 11 procent, nejrychleji ze zemí EU. A proto centrální banka bude nadále používat opatření, které budou ochlazovat růst hypoték. 

Ceny nemovitostí u nás rostou. Nicméně když si vývoj cen dáme do souvislostí, tak od roku 2008 se ceny u nás zvýšily o 16 procent. V EMU, kde bylo mnohem vyšší zadlužení domácností, a spousta zemí si prošla nemovitostní krizí, vzrostly ceny bytů a domů o jedno procento. Přitom ještě v roce 2014 byly ceny nemovitostí o pět procent pod cenami v roku 2008. Prostě ekonomické oživení (jak by řekl Jirka: kladný ekonomický cyklus) je spojen s růstem cen nemovitostí. V Německu jsou dokonce vyšší o třicet procent.


Ve srovnání s rokem 2008 vzrostlo u nás HDP o devět procent, v Německu o sedm. Pro srovnání, EMU se dostalo nad rok 2008 až vloni. Podobně velké rozdíly jsou v nezaměstnanosti, která primárně určuje, nakolik lidé jsou schopni splácet či nikoliv. Sama ČNB očekává další pokles míry nezaměstnanosti.


Letem světem

OPEC je blízko dohody o prodloužení limitů produkce ropy o dalších devět měsíců (do března 2018). Ne všichni ale souhlasí (minimálně Írán, Kazachstán).

ECB připravuje plán, jak postupně snižovat stimulativní měnovou politiku a připravovat na tento krok finanční trhy. Peter Praet (hlavním ekonom ČNB) obhajuje opatrný postup a udržení aktuálního důrazu na protiinflační rizika. Naopak Benoit Coeure (odpovědný za tržní operace ECB) varuje, že pomalý postup by mohl vést následně k větším šokům na finančních trzích. Mezi těmito vlivnými členy Řídícího výboru je šéf ECB Draghi, který chce dosáhnout konsensu do 8. června, kdy zasedá ECB.

Mezitím: díky změně parametrů může ECB v letošním roce nakupovat i dluhopisy s kratší maturitou a výnosem pod depozitní sazbou. Statistika ukazuje, že skutečně došlo ke zkrácení splatnosti nakupovaných dluhopisů, především pak u Německa a Portugalska do blízkosti dvou let.


Monte dei Paschi di Siena už už možná dosáhne dohody s Evropskou komisí, který umožní státní pomoc při navyšování kapitálu minomálně o 8,8 mld. EUR. 

Moody’s snížil rating Číně poprvé od roku 1989 (z Aa3 na A1). Důvodem je zpomalování ekonomiky a rostoucí dluh (celkový dluh je 260 procent HDP).

Trump chce snížit vládní výdaje o 3 600 mld. USD v následujících deseti letech (suma za deset let). 
Papež přijal Trumpa. Na půl hodiny.

Bonus: Když jste barvoslepí, má to i své výhody


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si