Taky Názor | david navrátil

V eurozóně probíhá diskuse, jak snížit vysoký přebytek běžného účtu, který zachycuje vnější nerovnováhu. Jedním nápadem, který se nyní diskutuje v rámci EU, je umožnit vládám více investovat, tedy zvýšit jejich deficity. Jednou z cest je snažit direktivně určit, kolik by která vláda měla investovat. Další možností je nastavit pravidla tak, aby lépe začal fungovat trh.  Do Velké recese (2008-2009) a dluhové krize EMU byla bilance běžného účtu cca vyrovnaná. Nicméně od té doby vzrostl přebytek z nuly na zhruba tři procenta HDP. Znamená to, že EMU vyváží více služeb, zboží než dováží. A/nebo dostává více dividend a mezd než kolik vyplácí do světa. Politiky přitom netrápí myšlenka, že EMU více vyváží, ale že dost nedováží. Protože když se málo dováží, tak to přece musí znamenat, že se málo investuje a spotřebovává. Bilance běžného účtu je pouze odrazem toho, jak se vyvíjejí úspory a investice v ekonomice. Pokud jsou úspory vyšší než investice (tzv. převis úspor), tak t...

Peter Navaro, šéf nově vzniklé rady pro národní obchod v Trumpově administrativě, obvinil Německo, že vykořisťuje USA a své další obchodní partnery silně podhodnocenou měnou. A v podobném duchu Trump obvinil i Japonsko a Čínu. Mohli bychom začít tím, že je nesmysl, aby Německo manipulovalo se svou měnou, když nemá vlastní centrální banku, ale je (v očích Němců) pod diktátem Evropské centrální banky.  Dále, že Čína se více než rok nesnaží svou měnu oslabovat, ale naopak posilovat. A ve své snaze spotřebovala čtvrtinu svých devizových rezerv.  No, a že Japonsko provádí tzv. kvantitativní uvolňování po vzoru hádejte koho: USA. Takže bychom mohli takový názor Trumpa a spol. šmahem odmítnout. Zde se však udělalo místo pro dramatické „Ale…“. Pravidelný čtenář s fenomenální pamětí si vzpomene, že jsme podobný argument v minulosti uváděli: za silným růstem Německa stojí vedle reforem, vysoké produktivity také slabá měna. Co je na neobvyklé? Když se podíváme na...

„..ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci “   Japonci budou dále pokračovat v kvantitativním uvolňování, tedy v nákupech aktiv na svou bilanci. Rozhodla tak centrální banka na své dvoudenním zasedání. Roční cíl se nemění: nákupy budou činit 80 bilionů yenů (cca ďábelských 666 mld. USD). Pokud někteří analytici a ekonomové byli/jsou nervózní z neříditelné akcelerace inflace, protože centrální banky Fedu a ECB nafukují své bilance, tak koukněte, jak se rozjela centrální banka Japonska. Bilance se zvýšila cca o 50% HDP. Pro srovnání ECB cca 10% a Fed necelých 20%. A (hyper)inflace nikde. V Japonsku stárnutí obyvatel vede postupně k něčemu, co máme spíše spojeno s USA. K nulovým úsporám. A to i přesto, že míra úspor Japonce v produktivním věku kolem čtyřicítky je pořád zhruba 30%. V Japonsku prostě rychle roste podíl důchodců na populaci. A ti své úspory utrácejí. Když důchodce začne utrácet své úspory, tak to znamená, že prodává své investiční porfolio ...

Čína vyhlásila měnovou válku. Čeští politici třímají transparenty STOP intervencím. Řecko je blíže pár desítkám miliard. Důvěra v Německu poklesla. Ropa na minimech. O knihách a ženách. Řecko: peníze za peníze Včera k ránu se dohodlo Řecko s věřiteli (kterým se už nesmí říkat Troika) na programu finanční pomoci. Nyní musí tento program ještě schválit řecký parlament (dnes / čtvrtek) a v pátek ministři financí eurozóny. Řecko se tak může dostat k balíku až 86 mld. EUR do 20. srpna, kdy musí poslat 3,2 mld. EUR ECB (a které teď nemá, že). Němečtí zákonodárci chtějí dohodu pořádně prozkoumat. Důležitou položkou celé akce bude restrukturalizace řeckého dluhu. Ta nejpravděpodobněji proběhne formou prodloužení splatnosti a případně ještě snížením úrokové sazby. Takto se vlk nažere a koza zůstane celá a především španělské Podemos nedostane před listopadovými volbami munici velké ráže pro svůj program. Zdá se, že na chvíli se od Řecka odpočineme. Problém je, že Ře...

Deutsche Bank vydala studii, ve které odhaduje různé úrovně kurzu EUR/USD pro jednotlivé země eurozóny, které ohrožují jejich konkurenceschopnost a ekonomické oživení. Další kamínek do mozaiky toho, jak je EMU heterogenní a jak nastavení jedněch měnových podmínek pro všechny země EMU nevyhovují všem. V případě Německa je kurz "ohrožující" ekonomiku na 1,79. V případě Francie je to ale 1,24. Rozdíl je tedy 44%. Aktuální kurz (25.11. 13:10) je 1,3524.

Ještě v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti v Německu 11%. Před krizí poklesla na 7,5%. A na konci loňského roku byla 5,5%. Co stojí za německým úspěchem? Často zmiňovaným zdrojem úspěchu jsou reformy trhu práce, které Německo realizovalo mezi lety 2003 a 2005. Tzv. Hartzovy reformy. Šlo o podporu tvorby nových pracovních míst, různé dotace, až po výrazné snížení podpory v nezaměstnanosti pro dlouhodobé nezaměstnané. Podle odhadů přispěly Hartzovy reformy k poklesu míry nezaměstnanosti o tři procentní body. Polovinu tohoto efektu lze přičíst na vrub snížení podpor. Jaké jsou lekce podle Toma Krebse a Martina Scheffela? Za prvé, reformy jsou velmi nepopulární. A proto nesmí mít jasné vítěze a poražené. Jak poražené, tak vítěze je potřeba míti. Za druhé, reformy nemusí fungovat všude stejně. Například snížení dávek pro dlouhodobé nezaměstnané ve Francii nebo ve Španělsku jsou již nyní na nízkých úrovních. Takže jejich snížení nepřinese kýžený efekt. Jiný případ byl právě v Ně...