Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: Žaponci, finanční represe a ropa


„..ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci“  

Japonci budou dále pokračovat v kvantitativním uvolňování, tedy v nákupech aktiv na svou bilanci. Rozhodla tak centrální banka na své dvoudenním zasedání. Roční cíl se nemění: nákupy budou činit 80 bilionů yenů (cca ďábelských 666 mld. USD).

Pokud někteří analytici a ekonomové byli/jsou nervózní z neříditelné akcelerace inflace, protože centrální banky Fedu a ECB nafukují své bilance, tak koukněte, jak se rozjela centrální banka Japonska. Bilance se zvýšila cca o 50% HDP. Pro srovnání ECB cca 10% a Fed necelých 20%. A (hyper)inflace nikde.


V Japonsku stárnutí obyvatel vede postupně k něčemu, co máme spíše spojeno s USA. K nulovým úsporám. A to i přesto, že míra úspor Japonce v produktivním věku kolem čtyřicítky je pořád zhruba 30%. V Japonsku prostě rychle roste podíl důchodců na populaci. A ti své úspory utrácejí. Když důchodce začne utrácet své úspory, tak to znamená, že prodává své investiční porfolio (akcie a dluhopisy). Nebo začne vybírat peníze z penzijního fondu, který je tak opět nucen prodávat akcie a dluhopisy. A protože Japonská společnost dále stárne, nedivte se, že bude průměrná míra úspor domácností dokonce záporná.


A teď si představte, že jste japonská vláda, která má podíl dluhu na HDP přes 200% HDP a najednou se čím dál více lidí chce zbavit (prodat) váš dluh (státní dluhopisy). Logicky se orosíte, protože prodeje povedou k růstu požadovaných výnosů, které budou výrazně zvyšovat náklady na obsluhu takto enormího dluhu.

Co uděláte? Inu, máte po ruce centrální banku, která by mohla chybějící poptávku po státních dluhopisech kompenzovat. Jinými slovy, hlavní motiv kvantitativního uvolňování v Japonsku je podle mého názoru nenechat zbankrotovoat vládu. Proto ono nafukování bilance centrální banky bude pokračovat ještě mnoho let. 

A pokud vlády v USA a EMU budou čelit podobnému problému, tak budou ve finále podporovat stejnou cestu: finanční represi přes nafukování bilancí centrálních bank. 

Letem světem

Přebytek českého zahraničního obchodu za srpen skončil na červené nule (-0,1 mld. CZK). Jde o obvyklé sezónní zhrošení. Průmyslová výroba vzrostla o 6,3%. Maloobchod bez aut o 3,3%. Číslo jsou v lajně s naší prognózou. Český průmysl je na krátko odrtžen od německé výkonnosti (viz dále) díky silné domácí poptávce.

Poláci ponechali sazby beze změny. Trh však špekuluje, že by snížení mohlo přijít v následujících třech kvartálech. Naše kolegyně Kasia předpokládá, že sazby zůstanou beze změny, i když riziko snížení vzrostlo.

Německé tovární objednávky v srpnu poklesly o 1,8% meziměsíčně (+ revize za červenec dolů). Číslo je ještě bez vlivu VW skandálu. Jde o volatilní indikátor, přesto si pesimista může najít spojitost se zpomalením v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách. K tomu přidejme dnes zveřejněnou průmyslovou výrobu, také za spren, která poklesla meziměsíčně o 1,2% (trh čekal cca staganci)

Euro navzdory tomu včera opět posílilo nad 1,126. Trh může být nervózní ze zasedání BoE (centrální banka Británie) a zveřejnění zápisků ECB.


Čínská centrální banka utratila rekordní objem svých devizových rezerv ve třetím kvartále: 180 mld. USD. Z toho 43 mld. v září. 

Mezinárodní měnový fond snížil svou prognózu. Globální ekonomika by měla růst „jen“ o 3,1% v letošním roce. 

Řecký parlament by měl chválit novou vládu.

Ropa se vydala vzhůru, Brent se dostal nad 50 USD za dolar. Známý investor Jim Rogers před pár dny řekl, že „Když vidíte negativní zprávy a něco neklesá, tak to obvykle znamená, že je cena na dně a dojde k obratu.“ Jinými slovy, pokud cena neklesá ačkoliv zprávy by naznačovaly pokles, tak je možné, že negativnismus je už plně do ceny započítán a může dojít ke korekci nahoru. 
Na druhou stranu: Rusko produkuje nejvíce ropy po rozpadu CCCP.



Bonus: "Hrubý národní produkt nezahrnuje krásu našich básní ani intelektuální úroveň naší veřejné diskuse. Neměří náš důvtip, odvahu, moudrost nebo učenost, zápal pro věc nebo odhodlání. Stručně řečeno měří vše kromě toho, za co stojí žít." Robert F. Kennedy


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...