Taky Názor | david navrátil

Dnes začala platit nová regulace MiFID II, příští týden PSD II a na konci května GDPR.  Jak zpíval Mládek: „Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR, SNB mé DKW si stoplo na TK. Mé DKW SPZ ABT 25 – 50 musí teďka na GO do ČSAO.“ Na začátku února převezme od Janet Yellen žezlo nad měnovou politikou USA Jerome Powell. Všichni si dávají pozor, aby byla zdůrazňovaná kontinuita. V dubnu končí první mandát guvernéra BoJ Harukiho Kurody. Očekává, že bude zvolen i na druhý. Výměna stráže v ECB proběhne až v příštím roce. Ale díky potřebě širokého konsensu se vhodný kandidát hledá už nyní. Podle klíče by to měl být Němec. V zákulisí však panuje názor, že by to neměl být Jens Weidmann, šéf Bundesbanky a především hlavní oponent současného šéfa ECB. Nicméně šéfem to nekončí, protože celkem další čtyři posty z Rady guvernérů ECB bude potřeba doplnit do konce příštího roku. V půlce tohoto roku končí viceguvernér Vitor Constancio.  V březnu budou parlamentní volby v Itálii. Předvolební p...

Libra si to dál šine na slabší úrovně, od referenda už ztratila téměř 14 procent své hodnoty (proti dolaru). Několik nemovitostních fondů investujících do britských nemovitostí omezilo obchodování, protože příliš mnoho lidí se snažilo vytáhnout své investice. A nemovitosti nepatří mezi nejlikvidnější aktivum.  Snaha ukotvit peníze v bezpečném přístavu je vidět na výnosech státních dluhopisů. Desetiletý britský poklesl už o 60 bazických bodů, německý a USA o cca 30-35 bodů.  Bank of England zasahuje. Centrální banka snížila proti-cyklický kapitálový polštář z 0,5 na 0 procent s okamžitou platností, minimálně na rok. Podle jejího odhadu to uvolní bankám kapitál s úvěrovou kapacitou až 150 mld. A teď politika: Theresa May vyhrála první kolo vnitrostranických voleb na šéfku strany Konzervativců s velkým náskokem. Jako jediná z kandidátů odmítla slíbit, že Brexit nezmění postavení lidí z EU, kteří žijí v Británii. Řekla, že “nikdo nezbytně nežije ně...

Shrnutí Rozvod EU a VB by byl dražší a delší, než si VB představuje. První dny by nastala panika na finančních trzích, investoři jsou ochotni platit za ochranu před dvacetiprocentním oslabením libry. Dále nastane politická krize ve Velké Británii, která povede k poklesu důvěry, investic a spotřeby. Chuť EU pro výstrahu potrestat VB povede k dalším škodám, které postihnou i ekonomiky EU. Dopad na českou ekonomiku: pokles růstu ekonomiky o jeden procentní bod, oslabení koruny ke 27,2-27,3 CZK/EUR. Padesátka dva roky Výsledek referenda se dozvíme v pátek v ranních hodinách. Co by se stalo, pokud by zvítězili zastánci odchodu z EU? Je výsledek pro referenda pro britskou vládu závazný? Není. Nicméně premiér David Cameron slíbil, že pokud v referendu zvítězí zastánci odchodu s EU, tak aktivuje článek 50. Co je článek 50? Je součástí základních smluv EU a stanovuje základní mechanismus vystoupení země z EU. Velká Británie (VB) oznámí Evropské radě, že chce vystou...

Boj o Británii: Brexit proběhne 23. června Na summitu EU bylo dosaženo dohody mezi EU a… ne mezi EU a Velkou Británií (UK), ale mezi EU a premiérem Cameronem. Ten si vydobyl ústupky, které doma prodává jako samá pozitiva a sociální jistoty. A vyhlásil referendum o setrvání UK v EU na 23. června v letošním roce. No a podpořil tábor, který chce setrvat v EU. Na druhé straně vlivný starosta Londýna Boris Johnson podporuje tábor „odejděme“. Výsledky průzkumů byly před víkendem docela těsné s mírnou, ale skutečně mírnou převahou „zůstaňme“. Bez nejistoty referenda by britská libra byla o nějakých sedm procent silnější. Trh hodnotí potenciální vystoupení z EU jako jednoznačně negativní pro ekonomiku Británie. Podíl vývozů z UK do EU jsou kolem 7 procent HDP. Zatímco v opačném směru pouze necelé procenta tři. Takže přece jednoznačně negativní pro Velkou Británii a proto libra oslabuje.  Dále si vezměme finanční sektor v UK, který dosahuje 12% HDP. Světový podíl Lo...

Často zmiňovanou brzdou inovačního potenciálu české ekonomiky je nízká úroveň výdajů na vědu a výzkum. A kdo za to může? Viník se nehledá těžko: vláda, kdo jiný, že. Přitom to... Ale nepředbíhejme.  První obrázek ukazuje, jak se vyvíjely výdaje na vědu a výzkum od roku 2000. Od roku 2000 došlo ke zvýšení z 1,2% na 1,9%, což je téměř na úrovni průměru EU. Kupecky můžeme říci, že stačí přidat čtyři miliardy jsme na na úrovni EU. Otázka je, jestli to bude stačit. Být na průměru EU neznamená být na inovační špici. Tam se pohybují země, od kterých bychom to čekali: Finsko, Švédsko, Dánsko a Německo. Abychom se dostali na jejich úroveň výdajů na vědu a výzkum, tak bychom je museli zvýšit o 75%, tedy o 54 mld.  A tady se hodnocení většinou zvrhne. Může za to vláda. Vláda dělá málo. Kdyby dala více peněz z veřejných rozpočtů, tak bychom byli vyspělejší a více inovativní ekonomikou... Tak se tedy podívejme, kolik dává vláda na výzkum a vývoj. A ejhle, zjistíme,...