Taky Názor | david navrátil

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

V USA 1% nejbohatších bere 20% příjmů. Přitom ještě v 70. letech to bylo jen 10%. Naposledy takto vysoká nerovnováha v rozdělení příjmů byla ve 20 a 30 letech minulého století. První dva obrázky  ukazují  příjmů získá nejbohatší procento v jednotlivých státech. Z obrázků je jasné, že nárůst nerovnosti není ve všech vyspělých ekonomikách stejný. Což je dobrý odrazový můstek pro hledání důvodů. Alvera s spol  identifikovali  čtyři důvody.  1) Daňová sazba . Obrázek ukazuje vývoj nejvyšší sazby z příjmů v jednotlivých státech - všeobecně nejvyšší sazby poklesly na úroveň 40-50%. Další obrázek ukazuje přehledněji dynamiku: pokles daňové sazby v procentních bodech (osa x) a nárůst nerovnosti (osa y): státy, které nejvíce snížily nejvyšší daňovou sazbu, zaznamenali nejvyšší nárůst nerovnosti v rozdělení příjmů. Zdá se, že tedy stačí zvýšit sazby a svět je zachráněn. Nebo ne? Pokles daňové sazby snižuje motivaci k daňovým optimalizacím...

Příběh české frustrace : "Jedním ze způsobů, jak se vyrovnat s totalitou, byla emigrace. Někteří emigrovali fyzicky, jiní psychicky. Emigrovali jsme do svých rodin, do chaty na víkend, do bezpečných zdí svého bytu. Ven raději nevycházet, o nic se nezajímat, budovat si své malé domácí štěstí. Tato adaptace byla pochopitelná. Její plody si však neseme dodnes. Byť si polovina našich spoluobčanů už totalitu nepamatuje, my tuto zkušenost ochotně předáváme dále. Nezájmem o veřejnou sféru, o druhé lidi, lhostejným postojem ke komunitním aktivitám i občanskému aktivismu. Kdo má málo, tomu bude ještě vzato : "Neustálé zaměření pozornosti na tenčící se či již neexistující finanční zdroje jim vyčerpalo sílu vůle, schopnosti analytického přemýšlení do dalšího rozhodování." Never Brush Your Teeth Immediately After a Meal : "But research shows that brushing too soon after meals and drinks, especially those that are acidic, can do more harm than good. Acid reflux poses a si...

O tom, jak jaká je v ČR příjmová nerovnost a kolik lidí je ohroženo chudobou jsem psal zde .  Z čísel vyplývá, že příjmová nerovnost tedy nemůže být vysvětlením naší blbé nálady. A přestože 15% lidí ohrožených chudobou není nízké číslo, tak je nejnižší v EU. Takže tohle taky ne. Nezaměstnanost je v ČR jedna z nejnižších v rámci EU. Takže tohle taky ne.  Spotřebitel je záhadný tvor. Asi proto, že je člověk. Podívejte se například na Česko a Irsko. Irsko má dvojnásobnou míru nezaměstnanosti. Irsko má téměř 30% lidí ohrožených chudobou, tedy dvojnásobek ČR. Jeden by řekl, že lidé v těchto zemích musí mít naprosto jiný pocit a náladu. A nemají. Spotřebitelská důvěra je velmi podobná. Německo má o něco nižší nezaměstnanost, ale o 5% více lidí ohrožených chudobou. Naprosto jiný průběh spotřebitelské důvěry.  V červnu zveřejnil Gallupův ústav mezinárodní srovnání. Ptal se lidí, jak si myslí, že se budou mít za pět let, jestli hůř nebo líp. Češi jsou druzí...

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...