Přeskočit na hlavní obsah

ČR jako sociálně rozvrácená země? Pokračování...

O tom, jak jaká je v ČR příjmová nerovnost a kolik lidí je ohroženo chudobou jsem psal zde



Z čísel vyplývá, že příjmová nerovnost tedy nemůže být vysvětlením naší blbé nálady. A přestože 15% lidí ohrožených chudobou není nízké číslo, tak je nejnižší v EU. Takže tohle taky ne. Nezaměstnanost je v ČR jedna z nejnižších v rámci EU. Takže tohle taky ne. 

Spotřebitel je záhadný tvor. Asi proto, že je člověk. Podívejte se například na Česko a Irsko. Irsko má dvojnásobnou míru nezaměstnanosti. Irsko má téměř 30% lidí ohrožených chudobou, tedy dvojnásobek ČR. Jeden by řekl, že lidé v těchto zemích musí mít naprosto jiný pocit a náladu. A nemají. Spotřebitelská důvěra je velmi podobná.

Německo má o něco nižší nezaměstnanost, ale o 5% více lidí ohrožených chudobou. Naprosto jiný průběh spotřebitelské důvěry. 

V červnu zveřejnil Gallupův ústav mezinárodní srovnání. Ptal se lidí, jak si myslí, že se budou mít za pět let, jestli hůř nebo líp. Češi jsou druzí největší pesimisté ohledně své budoucnosti. Na světě! Druzí za Řeckem, kde je 25% nezaměstnanost. Jedině v Řecku, ČR a Slovinsku si lidi myslí, že za pět let na tom budou hůře než dnes.

Proč myslíte, že to tak je? Je to v odlišném postoji? Přístupu k životu? Jiná historická zkušenost? Vliv médií? Nebo je tady nějaká jiná ekonomická proměnná, kterou jsem nevzal v úvahu? 

Problém totiž je, že negativní nálada má sebenaplňující účinek: "Myslím si, že bude špatně? Tak nebudu utrácet. A když nebudu utrácet, tak firmám budou klesat prodeje. A když firmám začnou klesat prodeje, tak začnou propouštět. A tak propustí mě. A už je to tady, mám se špatně, vždyť jsem to říkal."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...