Taky Názor | david navrátil

Yellen: budeme udržovat kotel ve varu Šéfka Fedu dostála své holubičí pověsti. V pátek prohlásila, že když se podaří přehřívání ekonomiky udržovat, tak je možné odstranit náklady vzniklé díky Velké Recesi (to je ta, která podle NBER začala v prosinci 2007 a skončila v červnu 2009, ale s jejímiž následky se potýkáme stále). Někdo by se mohl ptát, o čem že to mluví, když míra nezaměstnanosti je na pěti procentech.  Yellen mluví o efektu hystereze. Míra nezaměstnanosti je sice na pěti procentech, ale statistický úřad mezi nezaměstnané počítá jen ty, kteří aktivně hledají práci a jsou připravení do ní nastoupit. Mezi nezaměstnanými nejsou z pohledu staťáku ti, kteří jsou sice bez práce, ale rezignovali na jakékoliv hledání zaměstnání. Raději se vydali cestou invalidity, studia, rodičovské dovolené, důchodu…  Míra participace, která měří míru zapojení (zaměstnaných, ale i nezaměstnaných) lidí na trhu práce, od začátku krize výrazně poklesla. Část může být v...

V pátek a o víkendu se konal slet centrálních bankéřů v Jacksonovi Hole. Nejvíce se očekávalo vystoupení šéfky americké centrální banky Janet Yellen : „Ve světle dobré výkonnosti trh práce a naší prognózy vývoje ekonomiky a inflace, věřím, že důvody pro zvýšení sazeb se v současných měsících zvýšily. Samozřejmě, že naše rozhodnutí bude záviset na tom, zda data budou potvrzovat náš výhled.“ Jinými slovy, zvýšíme sazby, pokud nás nic nepřekvapí. Pojďme si to rozebrat. Trh práce křičí „zvyšujte sazby!“ Míra nezaměstnanosti je na své rovnovážné úrovni. A 3M průměr tvorby nový pracovních míst (payrolls) je na 190 tisících měsíčně. Přitom různé odhady ukazují, že 75-150 tisíc měsíčně je konzistentní se stabilní mírou nezaměstnanosti. Tedy aktuální tvorba pracovních míst stále indikuje pokles míry nezaměstnanosti, respektive růst míry participace. Ať tak nebo tak, prostě růst příjmů domácností. Navíc postupně akceleruje růst mezd. Tento pátek vyjdou nové data za trh práce, budeme bed...

Když nemůžeš, tak přidej Produktivita práce v USA ve druhém čtvrtletí poklesla o půl procenta. Pětiletý průměr je na více než padesátiletém minimu.  Už dříve šéfka Fedu řekla, že slabý růst produktivity je rizikem dolů pro ekonomický výhled. Tato hádanka nedává spát ekonomům: firmy najímají zaměstnance, míra nezaměstnanosti zpět na předkrizových úrovních. A na druhé straně máme nemastný neslaný růst ekonomiky, čemuž pak odpovídá i slabý růst produktivity. Možných důvodů tohoto rozkolu je mnoho. Za prvé, vždy může svést vinu na staťák, že špatně měří produktivitu. Rostoucí podíl služeb znesnadňuje měření produktivity: například jak změřit přidanou hodnotu tohoto restartu?  Dále tady máme sdílenou ekonomiku, ekonomiku věcí „zdarma“ jako wikipedie. Nemluvě o globalizaci, kdy je pro statistické úřady správně určit jaká část výroby proběhla v dané zemi a jaká část v dalších dvaceti tří zemích dodavatelů.  Každopádně nízká produktivita stojí za nižším růste...

Fed odvolává, co odvolal a slibuje, co slíbil Včerejší zasedání americké centrální banky přineslo obvyklou otočku. Vybral jsem tři odstavce ze stanoviska , kde došlo ke změně.  Za prvé, Fed vidí, že červnové slabé čísla za trh práce byla nějakým statistickým lapsem, takže může opět tvrdit, že trh práce se zlepšuje. Což je pro Yellen podmínka nutná pro zvýšení sazeb. Dále, Fed už zase vidí, že nevidí ekonomické rizika. Negativní sentiment po referendu se nepřelévá z Británie do dalších ekonomik. Předstihové indikátory jak za průmysl (který na začátku roku hrozil recesí), tak za služby se v posledních měsících zlepšují. Navíc v průměru makro data pozitivně překvapují finanční trhy a centrální banku.  Ano, už slyším pesimisty, kteří správně podotýkají, že vysoká míra pozitivních překvapení povede k revizi růstu americké ekonomiky směrem nahoru. A protože analytici (jak tržní, tak ti centrální) máme tendenci extrapolovat „trend“ (= protahovat posled...

Negativní sazby jsou zbraní, která se může obrátit proti střelci Viceguvernér Mojmír Hampl na blogu ČNB dobře popsal , proč negativní sazby nejsou správnou medicínou na inflaci: „Osobně se nedomnívám, že záporné úrokové sazby jsou optikou této metafory vhodnou zbraní pro další uvolňování měnové politiky, pokud by bylo vůbec v domácích podmínkách třeba. Právní limity (úrokové sazby ČNB slouží jako základ pro výpočet nejrůznějších sankcí v českém právním řádu), ekonomické limity (teoretická možnost obyvatelstva směnit vklady na hotovost) a také mentální limity (svět záporných úrokových sazeb je pravým světem „Alenky v zemi za zrcadlem“, kde je vše opačně) z nich dělají zbraň, kterou není možné použít jako jiné nástroje nekonečně mnohokrát a navíc ani není jisté, kolikrát přesně to lze učinit, než se hlaveň roztrhne a začne ohrožovat i střelce samého a jeho záměry. Z tohoto důvodu jde o nástroj poměrně neobratný.“ Jsou zde dva důležité momenty, jejichž výklad nechci nijak Moj...

Ještě v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti v Německu 11%. Před krizí poklesla na 7,5%. A na konci loňského roku byla 5,5%. Co stojí za německým úspěchem? Často zmiňovaným zdrojem úspěchu jsou reformy trhu práce, které Německo realizovalo mezi lety 2003 a 2005. Tzv. Hartzovy reformy. Šlo o podporu tvorby nových pracovních míst, různé dotace, až po výrazné snížení podpory v nezaměstnanosti pro dlouhodobé nezaměstnané. Podle odhadů přispěly Hartzovy reformy k poklesu míry nezaměstnanosti o tři procentní body. Polovinu tohoto efektu lze přičíst na vrub snížení podpor. Jaké jsou lekce podle Toma Krebse a Martina Scheffela? Za prvé, reformy jsou velmi nepopulární. A proto nesmí mít jasné vítěze a poražené. Jak poražené, tak vítěze je potřeba míti. Za druhé, reformy nemusí fungovat všude stejně. Například snížení dávek pro dlouhodobé nezaměstnané ve Francii nebo ve Španělsku jsou již nyní na nízkých úrovních. Takže jejich snížení nepřinese kýžený efekt. Jiný případ byl právě v Ně...