Přeskočit na hlavní obsah

Jestřábi v Jackson Hole


V pátek a o víkendu se konal slet centrálních bankéřů v Jacksonovi Hole. Nejvíce se očekávalo vystoupení šéfky americké centrální banky Janet Yellen: „Ve světle dobré výkonnosti trh práce a naší prognózy vývoje ekonomiky a inflace, věřím, že důvody pro zvýšení sazeb se v současných měsících zvýšily. Samozřejmě, že naše rozhodnutí bude záviset na tom, zda data budou potvrzovat náš výhled.“ Jinými slovy, zvýšíme sazby, pokud nás nic nepřekvapí.

Pojďme si to rozebrat. Trh práce křičí „zvyšujte sazby!“ Míra nezaměstnanosti je na své rovnovážné úrovni. A 3M průměr tvorby nový pracovních míst (payrolls) je na 190 tisících měsíčně. Přitom různé odhady ukazují, že 75-150 tisíc měsíčně je konzistentní se stabilní mírou nezaměstnanosti. Tedy aktuální tvorba pracovních míst stále indikuje pokles míry nezaměstnanosti, respektive růst míry participace. Ať tak nebo tak, prostě růst příjmů domácností. Navíc postupně akceleruje růst mezd. Tento pátek vyjdou nové data za trh práce, budeme bedlivě sledovat.


Horší to je s růstem ekonomiky. Ekonomika v první polovině roku vzrostla o 1%, což je zklamáním. Nicméně makro data ukazují, že třetí kvartál se chce vytáhnout: GDPnow atlantského Fedu implikuje růst ekonomiky o 3,4% ve třetím kvartále. Takže budoucnost vypadá růžověji. Nepříjemností ve výhledu je pokles zisků firem (-9,3% q/q anaulizovaně ve 2Q2016), což podkopává investice.


Inflace. Jádrová CPI inflace je už nad dvouprocentním cílem. A mediánová CPI inflace, která lépe měří, zda růst cen je široký nebo jen výsledkem úzkého kruhu zboží, dokonce vzrostla nad 2,5 procenta. Nicméně Fed preferuje tzv. PCE inflaci. A ta je stále pod dvěma procenty a rostoucí trend se v posledních měsících zpomalil. Fed nicméně věří, že tlak na trhu práce povede k růstu mezd a následně i k inflaci. Prostě, že se do města vrátí Phillipsova křivka, respektive její normální sklon.


Zatímco Yellen zněla „ano sazby zvýšíme, ale ještě uvidíme“, tak její viceguvernér Stanley Fischer (rozhovor pro CNBC) zněl mnohem jasněji: řekl, že vystoupení Yellen je konzistentní s možností zvýšení sazeb už v září. 

Trh (opět) uvěřil, že Fed do toho šlápne. Proto dokonce s pravděpodobností 40 procent očekává zvýšení sazeb už v září a pravděpodobností 65 procent do konce roku. 


My očekáváme, že Fed bude spíše opatrný a zvýší sazby až po prezidentských volbách, tedy prosinci. Tedy pokud nevyhraje Trump, což nevypadá příliš pravděpodobně (aktuální pravděpodobnosti na 19%). 

Přehodnocení výhledu na Fed posílilo dolar k 1,12 a zvýšilo 10Y výnosy státních dluhopisů na 1,61.




Prognostický:


Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si