Přeskočit na hlavní obsah

Jestřábi v Jackson Hole


V pátek a o víkendu se konal slet centrálních bankéřů v Jacksonovi Hole. Nejvíce se očekávalo vystoupení šéfky americké centrální banky Janet Yellen: „Ve světle dobré výkonnosti trh práce a naší prognózy vývoje ekonomiky a inflace, věřím, že důvody pro zvýšení sazeb se v současných měsících zvýšily. Samozřejmě, že naše rozhodnutí bude záviset na tom, zda data budou potvrzovat náš výhled.“ Jinými slovy, zvýšíme sazby, pokud nás nic nepřekvapí.

Pojďme si to rozebrat. Trh práce křičí „zvyšujte sazby!“ Míra nezaměstnanosti je na své rovnovážné úrovni. A 3M průměr tvorby nový pracovních míst (payrolls) je na 190 tisících měsíčně. Přitom různé odhady ukazují, že 75-150 tisíc měsíčně je konzistentní se stabilní mírou nezaměstnanosti. Tedy aktuální tvorba pracovních míst stále indikuje pokles míry nezaměstnanosti, respektive růst míry participace. Ať tak nebo tak, prostě růst příjmů domácností. Navíc postupně akceleruje růst mezd. Tento pátek vyjdou nové data za trh práce, budeme bedlivě sledovat.


Horší to je s růstem ekonomiky. Ekonomika v první polovině roku vzrostla o 1%, což je zklamáním. Nicméně makro data ukazují, že třetí kvartál se chce vytáhnout: GDPnow atlantského Fedu implikuje růst ekonomiky o 3,4% ve třetím kvartále. Takže budoucnost vypadá růžověji. Nepříjemností ve výhledu je pokles zisků firem (-9,3% q/q anaulizovaně ve 2Q2016), což podkopává investice.


Inflace. Jádrová CPI inflace je už nad dvouprocentním cílem. A mediánová CPI inflace, která lépe měří, zda růst cen je široký nebo jen výsledkem úzkého kruhu zboží, dokonce vzrostla nad 2,5 procenta. Nicméně Fed preferuje tzv. PCE inflaci. A ta je stále pod dvěma procenty a rostoucí trend se v posledních měsících zpomalil. Fed nicméně věří, že tlak na trhu práce povede k růstu mezd a následně i k inflaci. Prostě, že se do města vrátí Phillipsova křivka, respektive její normální sklon.


Zatímco Yellen zněla „ano sazby zvýšíme, ale ještě uvidíme“, tak její viceguvernér Stanley Fischer (rozhovor pro CNBC) zněl mnohem jasněji: řekl, že vystoupení Yellen je konzistentní s možností zvýšení sazeb už v září. 

Trh (opět) uvěřil, že Fed do toho šlápne. Proto dokonce s pravděpodobností 40 procent očekává zvýšení sazeb už v září a pravděpodobností 65 procent do konce roku. 


My očekáváme, že Fed bude spíše opatrný a zvýší sazby až po prezidentských volbách, tedy prosinci. Tedy pokud nevyhraje Trump, což nevypadá příliš pravděpodobně (aktuální pravděpodobnosti na 19%). 

Přehodnocení výhledu na Fed posílilo dolar k 1,12 a zvýšilo 10Y výnosy státních dluhopisů na 1,61.




Prognostický:


Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...