Taky Názor | david navrátil

Centrální bankéři by měli poslouchat Spotify. Respektive naslouchat informacím, které Spotify dokáže poskytnout. Nedávný výzkum totiž ukázal , že v seznamech poslouchaných skladeb je informace o náladě posluchačů, shodou okolností lidí, kteří v celku tvoří ekonomiku.  Idea je jednoduchá: každý skladba má emoční znaky, které lze odvodit z tempa, energie, hlasitosti a samozřejmě z textu. Nejjednodušší analýza rozdělí skladby na pozitivní nebo negativní. Komplexnější pak na radost, smutek, hněv, strach, znechucení, překvapení, důvěru a očekávání.  Každopádně autoři výzkumu ukázali, že analýza sentimentu ze Spotify dokáže v případě amerických akciových indexů poskytovat nákupní a prodejní signály minimálně stejně dobře (pro Nasdaq) nebo dokonce lépe (pro S&P500 a DJIA), než dobře známý a trhem sledovaný michiganský ukazatel spotřebitelské důvěry.  Mimochodem, v ČR je v top 50 na prvních třech místech One Kiss, Friends a Lie to me. V tomto pořadí. To psychice...

Zisk nobelovky za ekonomii pro Eugena Famu byl pro mnohé překvapením. Vždyť to je ten chlapík, který přišel s hypotézou efektivních trhů! A spolu s ním získal cenu o Bob Shiller, který přišel s antitezí k hypotéze efektivních trhů. Třetím nobelistou je Lars Peter Hansen, jehož práci můžeme vidět jako syntézu. Libí se mi komentář Justina Foxe, autora knhy The Myth of the Rational Market k letošními výberu: This is, to a certain extent, further evidence that economics isn’t a science like physics is a science (and yeah, yeah, the economics Nobel isn’t a real Nobel prize). But that’s not because economists are all frauds — it’s at least partly because economics is harder than physics. And the interaction over the decades between the differing ideas of Fama and Shiller, while maybe not exactly scientific, has certainly been enlightening, and had a huge impact on the world. Fama díky své víře v efektivní trhy věřil, že při investování je nemožné konzistentně překo...

Tohle je většinou první otázka investorů. Dobře tedy, zkusme odpovědět. Jste dlouhodobý investor? Investujete skutečně v horizontu let a nikoliv měsíců? A investuje raději do indexu, než do specifických firem? Pokud odpovídáte ano, tak to vás osloví tento obrázek.  Ukazuje, dlouhodobý vztah mezi výnosem investice do akciového indexu S&P 500 (500 největší firem USA, levá osa a jde o průměrný roční výnos za 10 let v procentech) a jedním z měřítek ocenění indexu. V tomto případě jde o podíl akciového indexu na HDP USA (pravá osa, její měřítko je invertované).  Logika takového pohledu je jasná: ziskovost akcií se závislá na vývoji ekonomiky (= na růstu poptávky). Pokud akcie rostou rychleji, než roste ekonomika, tak následný výnos investice bude nižší. A tento obrázek indikuje, že v následujících deseti letech by měl být průměrný roční výnos 3%. Nominálně. To není mnoho. Tento obrázek má samozřejmě mnoho ALE. Vyberu jedno z nich: globalizace. Pět...

Růst zisků společností zařazených v akciovém indexu S&P 500 v posledních čtvrtletích výrazně zpomalil. Analýza J.P. Morgan (a první obrázek)  ukazuje , že hlavním důvodem je zastavení růstu marží, ale došlo i ke zpomalení růstu tržeb. Pokles marží je něco, co je už dlouho ve vzduchu: zisková marže firem (S&P 500) je 70% nad svým historickým normálem. Dlouhodobý průměr podílu zisků firem na HDP je totiž 6%. Nyní je tento podíl mezi 10-11% HDP. Návrat k průměru tak bude tlačit zisky firem směrem dolů. Trh očividně s normalizací marží nepočítá . Standardní valuace nejsou nijak výrazně nad dlouhodobými průměry. To vypadá na jasný závěr. Normalizace marží srazí zisky firem a tedy i jejich cenu. A potenciál na kumulovaný pokles je 70%. Mr. Doom mi říkejte.  Co by mohlo normalizace akcelerovat. Růst úrokových sazeb. A tady se dostáváme k něčemu, co bude zisky tlačit z druhé strany. Firmy se totiž staly mnohem méně citlivé na růst úrokových sazeb...