Přeskočit na hlavní obsah

Když budu investovat do akcií, tak jaký průměrný výnos můžu očekávat?


Tohle je většinou první otázka investorů. Dobře tedy, zkusme odpovědět. Jste dlouhodobý investor? Investujete skutečně v horizontu let a nikoliv měsíců? A investuje raději do indexu, než do specifických firem? Pokud odpovídáte ano, tak to vás osloví tento obrázek. 

Ukazuje, dlouhodobý vztah mezi výnosem investice do akciového indexu S&P 500 (500 největší firem USA, levá osa a jde o průměrný roční výnos za 10 let v procentech) a jedním z měřítek ocenění indexu. V tomto případě jde o podíl akciového indexu na HDP USA (pravá osa, její měřítko je invertované). 


Logika takového pohledu je jasná: ziskovost akcií se závislá na vývoji ekonomiky (= na růstu poptávky). Pokud akcie rostou rychleji, než roste ekonomika, tak následný výnos investice bude nižší.

A tento obrázek indikuje, že v následujících deseti letech by měl být průměrný roční výnos 3%. Nominálně. To není mnoho.

Tento obrázek má samozřejmě mnoho ALE. Vyberu jedno z nich: globalizace.

Pětistovka největších firem v USA už totiž není závislá jen na růstu ekonomiky USA. Jde o nadnárodní společnosti, které expandují po celém světě. Proto například v minulém roce téměř polovina jejich příjmů plynula ze zahraničí.


Takže bychom se měli dívat nejen na ekonomiku USA, ale na celosvětové HDP (= celosvětovou poptávku). A to můžeme na dalším obrázku. 


Vyspělé ekonomiky čeká v následujících letech nízký růst. A to i přes zlepšující se předstihové indikátory, především v eurozóně. Ale rozvíjející se ekonomiky jsou tahounem světové ekonomiky a jejich podíl na světovém HDP je poloviční. Růst světové ekonomiky tak bude rychlejší než v tom vyspělém světě. 

Podíl akciového indexu na světovém HDP proto neklesá jako v případě, že omezíme svůj pohled pouze na ekonomiku USA. A proto i implikovaný výnos je vyšší : průměrný roční výnos kolem 8% v následujících letech.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace