Přeskočit na hlavní obsah

Když budu investovat do akcií, tak jaký průměrný výnos můžu očekávat?


Tohle je většinou první otázka investorů. Dobře tedy, zkusme odpovědět. Jste dlouhodobý investor? Investujete skutečně v horizontu let a nikoliv měsíců? A investuje raději do indexu, než do specifických firem? Pokud odpovídáte ano, tak to vás osloví tento obrázek. 

Ukazuje, dlouhodobý vztah mezi výnosem investice do akciového indexu S&P 500 (500 největší firem USA, levá osa a jde o průměrný roční výnos za 10 let v procentech) a jedním z měřítek ocenění indexu. V tomto případě jde o podíl akciového indexu na HDP USA (pravá osa, její měřítko je invertované). 


Logika takového pohledu je jasná: ziskovost akcií se závislá na vývoji ekonomiky (= na růstu poptávky). Pokud akcie rostou rychleji, než roste ekonomika, tak následný výnos investice bude nižší.

A tento obrázek indikuje, že v následujících deseti letech by měl být průměrný roční výnos 3%. Nominálně. To není mnoho.

Tento obrázek má samozřejmě mnoho ALE. Vyberu jedno z nich: globalizace.

Pětistovka největších firem v USA už totiž není závislá jen na růstu ekonomiky USA. Jde o nadnárodní společnosti, které expandují po celém světě. Proto například v minulém roce téměř polovina jejich příjmů plynula ze zahraničí.


Takže bychom se měli dívat nejen na ekonomiku USA, ale na celosvětové HDP (= celosvětovou poptávku). A to můžeme na dalším obrázku. 


Vyspělé ekonomiky čeká v následujících letech nízký růst. A to i přes zlepšující se předstihové indikátory, především v eurozóně. Ale rozvíjející se ekonomiky jsou tahounem světové ekonomiky a jejich podíl na světovém HDP je poloviční. Růst světové ekonomiky tak bude rychlejší než v tom vyspělém světě. 

Podíl akciového indexu na světovém HDP proto neklesá jako v případě, že omezíme svůj pohled pouze na ekonomiku USA. A proto i implikovaný výnos je vyšší : průměrný roční výnos kolem 8% v následujících letech.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace