Taky Názor | david navrátil

Když nemůžeš, tak přidej Produktivita práce v USA ve druhém čtvrtletí poklesla o půl procenta. Pětiletý průměr je na více než padesátiletém minimu.  Už dříve šéfka Fedu řekla, že slabý růst produktivity je rizikem dolů pro ekonomický výhled. Tato hádanka nedává spát ekonomům: firmy najímají zaměstnance, míra nezaměstnanosti zpět na předkrizových úrovních. A na druhé straně máme nemastný neslaný růst ekonomiky, čemuž pak odpovídá i slabý růst produktivity. Možných důvodů tohoto rozkolu je mnoho. Za prvé, vždy může svést vinu na staťák, že špatně měří produktivitu. Rostoucí podíl služeb znesnadňuje měření produktivity: například jak změřit přidanou hodnotu tohoto restartu?  Dále tady máme sdílenou ekonomiku, ekonomiku věcí „zdarma“ jako wikipedie. Nemluvě o globalizaci, kdy je pro statistické úřady správně určit jaká část výroby proběhla v dané zemi a jaká část v dalších dvaceti tří zemích dodavatelů.  Každopádně nízká produktivita stojí za nižším růste...

Ještě v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti v Německu 11%. Před krizí poklesla na 7,5%. A na konci loňského roku byla 5,5%. Co stojí za německým úspěchem? Často zmiňovaným zdrojem úspěchu jsou reformy trhu práce, které Německo realizovalo mezi lety 2003 a 2005. Tzv. Hartzovy reformy. Šlo o podporu tvorby nových pracovních míst, různé dotace, až po výrazné snížení podpory v nezaměstnanosti pro dlouhodobé nezaměstnané. Podle odhadů přispěly Hartzovy reformy k poklesu míry nezaměstnanosti o tři procentní body. Polovinu tohoto efektu lze přičíst na vrub snížení podpor. Jaké jsou lekce podle Toma Krebse a Martina Scheffela? Za prvé, reformy jsou velmi nepopulární. A proto nesmí mít jasné vítěze a poražené. Jak poražené, tak vítěze je potřeba míti. Za druhé, reformy nemusí fungovat všude stejně. Například snížení dávek pro dlouhodobé nezaměstnané ve Francii nebo ve Španělsku jsou již nyní na nízkých úrovních. Takže jejich snížení nepřinese kýžený efekt. Jiný případ byl právě v Ně...

O tom, jak jaká je v ČR příjmová nerovnost a kolik lidí je ohroženo chudobou jsem psal zde .  Z čísel vyplývá, že příjmová nerovnost tedy nemůže být vysvětlením naší blbé nálady. A přestože 15% lidí ohrožených chudobou není nízké číslo, tak je nejnižší v EU. Takže tohle taky ne. Nezaměstnanost je v ČR jedna z nejnižších v rámci EU. Takže tohle taky ne.  Spotřebitel je záhadný tvor. Asi proto, že je člověk. Podívejte se například na Česko a Irsko. Irsko má dvojnásobnou míru nezaměstnanosti. Irsko má téměř 30% lidí ohrožených chudobou, tedy dvojnásobek ČR. Jeden by řekl, že lidé v těchto zemích musí mít naprosto jiný pocit a náladu. A nemají. Spotřebitelská důvěra je velmi podobná. Německo má o něco nižší nezaměstnanost, ale o 5% více lidí ohrožených chudobou. Naprosto jiný průběh spotřebitelské důvěry.  V červnu zveřejnil Gallupův ústav mezinárodní srovnání. Ptal se lidí, jak si myslí, že se budou mít za pět let, jestli hůř nebo líp. Češi jsou druzí...