Přeskočit na hlavní obsah

Když nemůžeš, tak přidej!



Když nemůžeš, tak přidej

Produktivita práce v USA ve druhém čtvrtletí poklesla o půl procenta. Pětiletý průměr je na více než padesátiletém minimu. 


Už dříve šéfka Fedu řekla, že slabý růst produktivity je rizikem dolů pro ekonomický výhled. Tato hádanka nedává spát ekonomům: firmy najímají zaměstnance, míra nezaměstnanosti zpět na předkrizových úrovních. A na druhé straně máme nemastný neslaný růst ekonomiky, čemuž pak odpovídá i slabý růst produktivity.

Možných důvodů tohoto rozkolu je mnoho. Za prvé, vždy může svést vinu na staťák, že špatně měří produktivitu. Rostoucí podíl služeb znesnadňuje měření produktivity: například jak změřit přidanou hodnotu tohoto restartu?  Dále tady máme sdílenou ekonomiku, ekonomiku věcí „zdarma“ jako wikipedie. Nemluvě o globalizaci, kdy je pro statistické úřady správně určit jaká část výroby proběhla v dané zemi a jaká část v dalších dvaceti tří zemích dodavatelů. 

Každopádně nízká produktivita stojí za nižším růstem mezd, než by odpovídalo „normální“ situaci. Ano, růst mezd se postupně zrychluje, ale pokud by byla minulost vodítkem, tak by v USA rostly mzdy ne o 2,6%, ale o 3-3,5%. 


Nejde jen o problém USA, ale i dalších vyspělých ekonomik. Včetně ČR, kde se centrální banka společně s odbory rozčiluje, jak to že mzdy nerostou už rok dva o pět/šest procent. 

Jedlíci, pomáhejte centrální bance

Česká inflace poskočila z 0,1% na 0,5% meziročně. Ceny potravin umazaly velkou část odchylky od vývoje na západ od nás. 


Očekáváme, že inflace se bude váhavě přibližovat k jednomu procentu na konci roku díky tomu, jak z ní budou postupně vypadávat efekty nízké ceny ropy.  Ke dvěma procentům by se měla došplhat v polovině příštího roku.

Samozřejmě, že to bez růstu inflace v EMU nepůjde. Je dobré připomenout, že při stanovení svého inflačního cíle na dvou procentech předpokládala ČNB, že její kolegyně ECB bude schopna dosahovat svého inflačního cíle. 


Letem světem

Státy EU se shodly, že Španělsko a Portugalsko nebude potrestáno za překročení deficitu veřejných financí. A dala jim nové termíny na splnění. Největší potlesk musí znít z Frankfurtu, kde ECB neustále opakuje, že bez větší podpory fiskálu oživení ekonomik EMU jen tak nedorazí.

ZEW zveřejnil výsledky svých stress testů, které jedou na metodologii amerického Fedu. Podle EBA chybí bankám 5,6 mld. EUR kapitálu. Podle přístupu ZEW je to naopak 123 mld. EUR, nejvíce pak Deutsche Bank (19 mld.), Societe Generale (13 mld.) a BPN Paribas (10 mld. EUR).
  

    
Kosiner si zavolal notáře, že prý bude dělat testament.
"Každému dobročinnému spolku odkazuji po sto tisíci korun, a každý synovec a neteř ať dostane pět set tisíc korun."
"Což jste tak bohat?" ptá se notář.
"To ne, ale ať se vidí, že mám dobrou vůli."


Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si