Přeskočit na hlavní obsah

Když nemůžeš, tak přidej!



Když nemůžeš, tak přidej

Produktivita práce v USA ve druhém čtvrtletí poklesla o půl procenta. Pětiletý průměr je na více než padesátiletém minimu. 


Už dříve šéfka Fedu řekla, že slabý růst produktivity je rizikem dolů pro ekonomický výhled. Tato hádanka nedává spát ekonomům: firmy najímají zaměstnance, míra nezaměstnanosti zpět na předkrizových úrovních. A na druhé straně máme nemastný neslaný růst ekonomiky, čemuž pak odpovídá i slabý růst produktivity.

Možných důvodů tohoto rozkolu je mnoho. Za prvé, vždy může svést vinu na staťák, že špatně měří produktivitu. Rostoucí podíl služeb znesnadňuje měření produktivity: například jak změřit přidanou hodnotu tohoto restartu?  Dále tady máme sdílenou ekonomiku, ekonomiku věcí „zdarma“ jako wikipedie. Nemluvě o globalizaci, kdy je pro statistické úřady správně určit jaká část výroby proběhla v dané zemi a jaká část v dalších dvaceti tří zemích dodavatelů. 

Každopádně nízká produktivita stojí za nižším růstem mezd, než by odpovídalo „normální“ situaci. Ano, růst mezd se postupně zrychluje, ale pokud by byla minulost vodítkem, tak by v USA rostly mzdy ne o 2,6%, ale o 3-3,5%. 


Nejde jen o problém USA, ale i dalších vyspělých ekonomik. Včetně ČR, kde se centrální banka společně s odbory rozčiluje, jak to že mzdy nerostou už rok dva o pět/šest procent. 

Jedlíci, pomáhejte centrální bance

Česká inflace poskočila z 0,1% na 0,5% meziročně. Ceny potravin umazaly velkou část odchylky od vývoje na západ od nás. 


Očekáváme, že inflace se bude váhavě přibližovat k jednomu procentu na konci roku díky tomu, jak z ní budou postupně vypadávat efekty nízké ceny ropy.  Ke dvěma procentům by se měla došplhat v polovině příštího roku.

Samozřejmě, že to bez růstu inflace v EMU nepůjde. Je dobré připomenout, že při stanovení svého inflačního cíle na dvou procentech předpokládala ČNB, že její kolegyně ECB bude schopna dosahovat svého inflačního cíle. 


Letem světem

Státy EU se shodly, že Španělsko a Portugalsko nebude potrestáno za překročení deficitu veřejných financí. A dala jim nové termíny na splnění. Největší potlesk musí znít z Frankfurtu, kde ECB neustále opakuje, že bez větší podpory fiskálu oživení ekonomik EMU jen tak nedorazí.

ZEW zveřejnil výsledky svých stress testů, které jedou na metodologii amerického Fedu. Podle EBA chybí bankám 5,6 mld. EUR kapitálu. Podle přístupu ZEW je to naopak 123 mld. EUR, nejvíce pak Deutsche Bank (19 mld.), Societe Generale (13 mld.) a BPN Paribas (10 mld. EUR).
  

    
Kosiner si zavolal notáře, že prý bude dělat testament.
"Každému dobročinnému spolku odkazuji po sto tisíci korun, a každý synovec a neteř ať dostane pět set tisíc korun."
"Což jste tak bohat?" ptá se notář.
"To ne, ale ať se vidí, že mám dobrou vůli."


Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...