Taky Názor | david navrátil

Nezamýšlené, ale očekávatelné dopady obchodních válek Ve čtvrtek Trump podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě 60 mld. USD.  Tři poznámky k probíhající „obchodní válce“. Za prvé, Trump chce tarifními opatřeními snížit deficit běžného účtu. Nicméně v ekonomice je vše propojené. Běžný účet tak není ničím jiným, než zrcadlem chování americké vlády, domácností a podniků. Zrcadlí stav, kdy ekonomika více investuje než spoří.  Takže si to shrňme. Trump chce snížit deficit běžného účtu. Na to by potřeboval snížit investice a spotřebu a zvýšit úspory. Na druhé straně provede daňovou reformu, která má zvýšit investice. Tedy přesný opak. Zároveň zvýší deficit vlády, což není nic jiného než další pokles úspor.  Samozřejmě, že můžeme motivovat domácností k vyšším úsporám. To ale neuděláme jinak, než když snížíme jejich spotřebu. Zvýšit úspory zní úplně jinak než snížit spotřebu. Každopádně komu ji snížíme? Tím se dostávám...

V eurozóně probíhá diskuse, jak snížit vysoký přebytek běžného účtu, který zachycuje vnější nerovnováhu. Jedním nápadem, který se nyní diskutuje v rámci EU, je umožnit vládám více investovat, tedy zvýšit jejich deficity. Jednou z cest je snažit direktivně určit, kolik by která vláda měla investovat. Další možností je nastavit pravidla tak, aby lépe začal fungovat trh.  Do Velké recese (2008-2009) a dluhové krize EMU byla bilance běžného účtu cca vyrovnaná. Nicméně od té doby vzrostl přebytek z nuly na zhruba tři procenta HDP. Znamená to, že EMU vyváží více služeb, zboží než dováží. A/nebo dostává více dividend a mezd než kolik vyplácí do světa. Politiky přitom netrápí myšlenka, že EMU více vyváží, ale že dost nedováží. Protože když se málo dováží, tak to přece musí znamenat, že se málo investuje a spotřebovává. Bilance běžného účtu je pouze odrazem toho, jak se vyvíjejí úspory a investice v ekonomice. Pokud jsou úspory vyšší než investice (tzv. převis úspor), tak t...

„..ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci “   Japonci budou dále pokračovat v kvantitativním uvolňování, tedy v nákupech aktiv na svou bilanci. Rozhodla tak centrální banka na své dvoudenním zasedání. Roční cíl se nemění: nákupy budou činit 80 bilionů yenů (cca ďábelských 666 mld. USD). Pokud někteří analytici a ekonomové byli/jsou nervózní z neříditelné akcelerace inflace, protože centrální banky Fedu a ECB nafukují své bilance, tak koukněte, jak se rozjela centrální banka Japonska. Bilance se zvýšila cca o 50% HDP. Pro srovnání ECB cca 10% a Fed necelých 20%. A (hyper)inflace nikde. V Japonsku stárnutí obyvatel vede postupně k něčemu, co máme spíše spojeno s USA. K nulovým úsporám. A to i přesto, že míra úspor Japonce v produktivním věku kolem čtyřicítky je pořád zhruba 30%. V Japonsku prostě rychle roste podíl důchodců na populaci. A ti své úspory utrácejí. Když důchodce začne utrácet své úspory, tak to znamená, že prodává své investiční porfolio ...