Taky Názor | david navrátil

ČSSD minulý týden představila návrh daňové reformy. Michal v pátek psal o tom, v jakém poměru by měl být zdaňován kapitál a práce, aby se Česko posunulo od montoven s levnou prací k výrobě s vyšší přidanou hodnotou a vyššími mzdami. Já přidám pár poznámek ke zdanění zaměstnanců. Sociální demokracie se chlubí následující mapkou, která má dokázat, že jsme v Evropě výjimkou.  Tato mapa má jednu chybku, a to že je chybná. V ČR daňová progrese je, a to rovnou díky dvěma opatřením. A tato progrese není nijak nízká. Prvním opatřením je sleva na poplatníka. Základ daně (superhrubá mzda a nikoliv hrubá mzdy) je násobena daňovou sazbou a následně jsou uplatněny (odečteny) slevy na dani, minimálně sleva na poplatníka. Díky tomuto konstruktu skutečně placená daňová sazba z hrubé mzdy s velikostí platu roste.  Normální rodina (dvě děti, výdělečný činný uplatňuje ještě slevu na partnera) je už ve stávajícím systému zdaněn zápornou sazbou, pokud je její příjem příliš nízký (15 ti

Korporátní dluhopisy prodlouží QE až o pět měsíců  Vzhledem k tomu, že jsem velký fanda centrálních bank, tak se dneska do nich opět pustíme. Začneme ECB, která si včera zasedala a zveřejnila detaily ohledně programu nákupu korporátních dluhopisů. Do programu se kvalifikují dluhopisy za 407 mld. EUR. Pro srovnání vládních dluhopisů prošlo kvalifikací 1356 mld. a 205 mld. EUR nadnárodních organizací. Takže jde o slušný balík, který prodlouží možnou délku trvání kvantitativního uvolnění o cca pět měsíců. A pokud budou odkupovány od bank, tak bankám uvolní kapitál na úvěry. A to je ve finále největší pozitivum.  Ceny korporátních dluhopisů už v březnu vzrostly (a OAS spready utáhly), lze očekávat, že tento trend bude pokračovat.  ECB totiž může nakoupit až 70% z každé emise (pro srovnání, v případě vládních dluhopisů je limit na 33%). Dále, ECB zařadila do balíku korporátních dluhopisů i dluhopisy pojišťoven. A ECB zkrátila minimální splatnost ze dvou let na šest m

V USA 1% nejbohatších bere 20% příjmů. Přitom ještě v 70. letech to bylo jen 10%. Naposledy takto vysoká nerovnováha v rozdělení příjmů byla ve 20 a 30 letech minulého století. První dva obrázky  ukazují  příjmů získá nejbohatší procento v jednotlivých státech. Z obrázků je jasné, že nárůst nerovnosti není ve všech vyspělých ekonomikách stejný. Což je dobrý odrazový můstek pro hledání důvodů. Alvera s spol  identifikovali  čtyři důvody.  1) Daňová sazba . Obrázek ukazuje vývoj nejvyšší sazby z příjmů v jednotlivých státech - všeobecně nejvyšší sazby poklesly na úroveň 40-50%. Další obrázek ukazuje přehledněji dynamiku: pokles daňové sazby v procentních bodech (osa x) a nárůst nerovnosti (osa y): státy, které nejvíce snížily nejvyšší daňovou sazbu, zaznamenali nejvyšší nárůst nerovnosti v rozdělení příjmů. Zdá se, že tedy stačí zvýšit sazby a svět je zachráněn. Nebo ne? Pokles daňové sazby snižuje motivaci k daňovým optimalizacím. 2) Druhý důvod vlas