Přeskočit na hlavní obsah

Táborníci ve Fedu a užitečná práce


Dva tábory Fedu
Lael Brainard, členka FOMC (bankovní rada americké centrální banky), je známá holubice. A včera řekla, že není potřeba spěchat se zvyšováním sazeb, protože je málo důkazů, že nízká nezaměstnanost začíná vytvářet inflační tlaky. Respektive, že není potřeba zvyšovat sazby, protože by snad hrozilo přestřelení inflace. Jinými slovy také říká, že rizika příliš přísné měnové politiky v případě zvýšení sazeb jsou vyšší, než rizika příliš uvolněné měnové politiky. 

Šlo o poslední vyjádření před komunikačním embargem, které se vždy spustí před zasedáním FOMC (20-21.9.).

Doplnila tak vějířek názorů, které jsme slyšeli v posledních týdnech. Šéfka Fedu, Janet Yellen (taky holubice, ale veřejně se snaží vyjadřovat konsensus FOMC, aby nevypadala jako kůl v plotě) řekla, že důvody pro zvýšení sazeb se zvýšily. A viceguvernér Stanley Fischer (jestřáb, který ještě na začátku letošního roku prorokoval zvýšení sazeb o celé procento) zase, že je možné i dvojí zvýšení sazeb v letošním roce, protože inflace je blízko svému cíli.

Rozkol mezi holubicemi a jestřáby v FOMC je v posledních měsících ostřejší. Očekávání finanční trhu proto skáčou nahoru dolů podle toho, kdo zrovna promluví. Aktuálně tak trh vyhodnocuje pravděpodobnost zvýšení sazeb v září na 22 procent, do konce roku pak na 57 procent. My držíme předpoklad, že zvýšení ano, ale až po prezidentských volbách. 

A když už jsme u nich, tak Trump zvýšil pravděpodobnost svého úspěchu na 30 procent. Roman, náš nový kolega, vydal před dvěma týdny Speciál, kde ukazuje, co by, kdyby Trump prezidentoval.


Sebevědomí centrálních bankéřů

Sebevědomí českých centrálních bankéřů bylo otřeseno po kritice intervencí a zavedení kurzového závazku ve 2013. Kritika se podepsala na občas křečovité snaze ukázat „my měli pravdu“. 

Nicméně nízká důvěra v prospěšnost práce centrální banky není jen českým specifikem. Například Fed má aktuálně nižší hodnocení veřejností než například americká daňová agentura IRS. Ano, nižší než výběrčí daní!



    


„Socialismus je jako nuda pláž. Zní to dobře, dokud se na ni nedostanete.“ 

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace