Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: na délce záleží



Fed: trh se bojí bulíků

Americká centrální banka jasně řekla, že o zvýšení sazeb bude rozhodovat už na svém sedánku v červnu. Fed dal trhu jasný signál, že by neměl být tak pesimistický ohledně schopnosti Fedu zvyšovat sazby.

Nějaký ten pátek upozorňujeme, že to trh s pesimismem přehnal. Takže teď samozřejmě můžeme Fed chválit, jak správně a ukázkově komunikuje. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že zmatenost trhu byla ovlivněna zmateností centrální banky.

Stačí vzpomenout na nezvýšení sazeb vloni v září. A na to, jak Fed ve svých vyjádřeních jednou říká, že „globální ekonomický a finanční vývoj“ je rizikem. Po dalším zasedání že zase není rizikem, jen jej monitoruje. Aby přišlo další zasedání Fedu, kde je opět rizikem a tak dále a tak dále.

Trh tak sice přehodnotil pravděpodobnost zvýšení sazeb v červnu, ale pouze na aktuálních 28 procent. I kdybychom si nehráli s přesným časováním, ale předpokládali, že zvýšení sazeb může být doručeno na jednom z následujících zasedání, které nás do září čekají, tak se dostaneme na 43 procent. To není moc vzhledem k jasnosti poselství. Podle našeho názoru nadále trh podceňuje odhodlání Fedu.


Fed: kdo ještě poslouchá

Cíleným publikem Fedu nejsou jen finanční trhy, ale i ostatní centrální banky. Pokud Fed dodá další zvýšení sazeb, tak ostatním centrálním bankám poklesne úrokový diferenciál.

No, a pokud jste centrální banka, která přemýšlí, jak uvolnit měnové podmínky, tak můžete být japonská nebo evropská centrální banka. A pokud vám kolega přes oceán (pacifický a atlantický) naznačí, že on bude zvyšovat sazby, tak pokles úrokového diferenciálu by vám mohl pomoci oslabit vaši měnu vůči dolaru. Jinými slovy, ECB a BoJ budou čekat co Fed a co jejich měny, než budou uvažovat o dalším snížení svých sazeb nebo navýšení kvantitativního uvolnění.

Ale pak taky můžete být čínská centrální banka, které oslabení dolaru pomohlo stabilizovat svou měnu. Ta radost nebude mít, protože dojde k obnovení tlaku na oslabení čínské měny a centrální banka bude případně muset zase prodávat své devizové rezervy.

Řecko: peníze na cestě

V úterý bude na programu jednání eurogroup (ministři financí zemí EMU) opět Řecko. Bude se jednat o tom, zda Řecko plní plán dohody, zda budou vyplaceny další peníze. A řeč přijde i na to, co s tím jejich dluhem.

Řecko docela podmínky plní, takže jak plán, tak peníze by měly být schváleny. Navíc EU trápí referendum o Brexitu a dohoda s Tureckem, takže by neměla mít náladu přidělávat si další problém. Zagorku dělá Mezinárodní měnový fond, který (správně) říká, že Řecko může dělat, co chce, ale vysoký dluh ji to nesníží. Takže MMF chce odpustit Řecku část dluhu a bez toho nechce být součástí záchranné mise. Německo je proti. Kompromisem nakonec bude prodloužení splatnosti řeckého dluhu směrem k nekonečnu.

Otázkou jen je, kdy kompromis bude nalezený. V červenci maturují Řecku dluhopisy za 2,3 mld. EUR, takže skupina, jejíž jméno se už nesmí vyslovit (Troika = EU + ECB + MMF), musí do té poslat další finanční pomoc, aby bylo na splátky. Mimochodem, věřitelem je ECB. Ano člen skupiny, jejíž jméno se nesmí vyslovit.

Brexit: pravděpodobnost 27%

Když už jsem zmínil Brexit, tak sázkaři očekávají s vyšší pravděpodobností výhru tábora „zůstat v EU“. Implikovaná pravděpodobnost vystoupení na základě kurzů bookmakerů je cca 27 procent. Zajímavé je, že tato pravděpodobnost poklesla z 34% po návštěvě Obamy.



Mojmír Hampl: s rizikem deflace by přišel slabší kurz

Mojmír Hampl v rozhovoru pro E15 mimo jiné řekl, že

- Co by se stalo, pokud by hrozila opět deflace: „Pokud by se skutečně naplňovala hrozba, o níž jsem mluvil, pak bych osobně opravdu preferoval právě posun kurzového závazku na slabší úroveň. Zatím je to však jen kdyby. Záporné úrokové sazby naopak nepovažuji za šťastný nástroj. Veřejně jsem to i opakovaně říkal.“

- Zda nemá ČNB strop na velikost devizových rezerv: „Žádný takový strop ČNB neměla a nemá. A pokud má být kurzový závazek skutečně nepodmíněný, a tedy zcela důvěryhodný, ani jej logicky mít nemůže.“

Suma sumárum, rozhovor nepřináší nic nového, ale to je dobře, protože je konzistentní s předchozími výroky.

Centrální banky neumí komunikovat

Komunikace centrálních bank je občas zmatená, viz Fed. Nicméně některé to trápí. Hlavní ekonom centrální banky Velké Británie, Andy Haldane, připustil, že jazyku/komunikaci centrální banky normální lidé nerozumí.

Doplnil, že podle jejich průzkumu pouze jedna čtvrtina lidí si myslí, že rozumí akcím a rozhodnutím centrální banky. Všimněte si, že použil slovní spojení "si myslí, že rozumí", v němž jako bych slyšel "mylně si myslí, že rozumí". Což jen komunikační tragédii dokresluje.

Ano, centrální banky používají málo srozumitelný jazyk. Jedním důvodem je efekt slonovinové věže: centrální banka je zahleděná do sebe a tudíž si vyvine vlastní jazyk, kterému rozumí jen ona sama. Ostatně tohle je neduh každé korporace.

A druhým důvodem je složitost světa, ve které lidé chtějí jednoduché odpovědi. Ty však neexistují. Takže je maskujeme do složitých větných a slovní konstrukcí. Abychom něco řekli, ačkoliv nevíme zhola nic.

Přitom na délce záleží. Není to pouze o tom, co chcete říci, ale i jak. Čím delší slova, tím více méně pochopitelné je poselství. Krátká slova. Krátké věty.

Krátké odstavce.



Přehled, co nás čeká tento týden servíruje Petr:



„Když vám někdo řekne, ze nemá čas, nemluví o svém časovém harmonogramu, ale o vaší pozici v něm." Steve Maraboli

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...