Přeskočit na hlavní obsah

Fed: fčil ještě ne, ale ono to přijde



Americká centrální banka ponechala sazby beze změny. To jsme čekali. A naznačila, že sazby v následujících měsících zvýší. To jsme taky čekali. A snížila ofiko odhad bankovní rady ohledně rovnovážné sazby. To jsme taky čekali. Pro jednou tak není potřeba v praxi aplikovat vtip/metodický pokyn: ekonom je člověk, který vám naprosto přesně a detailně vysvětlí, proč se ve své prognóze mýlil.

Ve stanovisku Fed explicitně napsal: „Bankovní rada soudí, že důvody pro zvýšení sazeb zesílily. Ale rozhodla, že nyní bude čekat pro potvrzení vývoje směrem k jejím cílům.“ Dále, tři členové bankovní rady Fedu (FOMC) explicitně hlasovali pro zvýšení sazeb. 

Tato věta je ve stanovisku nová a Fed jejím prostřednictvím omlouvá, proč už nyní nezvýšil a proč bude čekat, podle našeho názoru, až na prosinec. Tím hlavním důvodem jsou prezidentské volby. Ale to nemůže Fed říci, protože okamžitě by byl napadnut Republikány, že ovlivňuje výsledek voleb. A proto se Fed tváří, že žádné volby nejsou. Prosím? Jaké volby? Nevím, o čem mluvíte!

Fed vedle nové prognózy zveřejnil tzv. dot chart, tedy jak jednotliví členové FOMC vidí budoucí vývoj sazeb. Ten implikuje jedno zvýšení sazeb letos s pravděpodobností 82%. Mediánová hodnota sazeb pro příští rok je na 1,1% (minule to FOMC viděl na 1,6%). My čekáme jedno, max dvojí zvýšení v příštím roce. 


Rovnovážnou nominální sazbu Fed sice snížil, ale nijak dramaticky: z 3 na 2,9 procenta. Konzistentně s tím snížil i odhad rovnovážného růstu ekonomiky z 2 na 1,8 procenta. Očekáváme, že Fed bude i v dalších čtvrtletích snižovat odhad rovnovážné sazby.

Trh je opatrnější a očekává zvýšení sazeb do konce roku s pravděpodobností 60 procent. My souhlasíme a pravděpodobnost odráží riziko vítězství Trumpa.


Dolar mírně oslabil (0,4%), dlouhé výnosy mírně poklesly (-5 bodů), akcie vzrostly (téměř jedno procento). 

Nemůžou mi pane Eichler půjčit tři tisíce?
Rád bych, ale nemám peníze u sebe.
A co doma?
Děkuji, všichni zdrávi…

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...