Přeskočit na hlavní obsah

Intervence a regulace v postfaktickém světě


 
ČNB v intervenčním bezvětří

ČNB v červnu intervenovala ve výši 0,3 mld. EUR, tedy cca 8,5 mld. CZK. Navíc pro vládu nakupovala koruny, takže celkové její devizové operace dosáhly 5,4 mld. CZK

Pro srovnání v nejžhavějších měsících (červenec-září 2015, prosinec-leden) prointervenovala v průměru 65 mld. CZK každý měsíc.

Za červenec ještě nevíme strukturu nákupů ČNB, ale celkově devizové rezervy vzrostly o 12 mld. CZK. Takže v posledních měsících má ČNB vcelku klid.

Když se zkusíme podívat na důvody intervencí, tak cca polovinu v letošním roce  vysvětluje přebytek obchodní bilance. A druhou pak investice do dluhopisů. 


Větší akce centrální banku čeká až na podzim a konec roku, kdy ministerstvo financí zvýší svou emisní aktivitu = začne vydávat více dluhopisů. Hlavním zákazníkem MinFinu jsou nyní zahraniční investoři. Nerezidenti zvýšili podíl na nakoupeném státním dluhu z 13% před zavedením kurzového závazku na 26% v červnu. 


Aby nerezident mohl české státní dluhopisy, potřebuje koruny. A ty díky ochraně kurzového závazku jim dá ČNB prostřednictvím intervencí. Očekáváme, že do konce roku ministerstvo financí vydá cca 150 mld. CZK dluhopisů, což je cca jedna ku jedné promítne do zvýšení rezerv. 


Když k tomu přidáme „přetahovanou“ o vklady díky rezolučnímu fondu a nejistotu ohledně časování exitu (někdo přijde s nápadem, že exit bude už na začátku roku 2017), tak tradeři ČNB mohou těšit na pilnější měsíce.

Když sazby nezvýší Fed, tak regulace

Fed letos ještě ani nehnul prstem a stejně to vypadá jako by zvýšil sazby alespoň jednou. Sazba peněžního trhu 3M LIBOR totiž od začátku roku vzrostla, jakoby Fed už zvýšil sazby. 


Důvodem ale není skutečná ani očekávaná akce Fedu, nicméně změna v regulaci amerických fondů peněžních trhů. Ty mají ve správě cca 600 mld. USD. A musí více investovat do vládních papírů (pokladniček) a méně do nevládních aktiv. To mimo jiné zvyšuje i převis poptávky po státním dluhu a tlačí cenu dolů.

Na faktech už nezáleží

Co ukazuje Brexit a předvolební kampaň v USA (ať nemusíme ukazovat na někoho prstem v české kotlině)? Že žijeme v postfaktické společnosti. Nikdo už ve fakta nevěří. Jsou překonané. Proti faktům stojí pocity.

  
Šance Hillary Clinton na vítězství v prezidentských volbách jsou vysoké, po demokratickém konventu vystoupaly nad 87 procent. A proto se připravme, na další nářez z tábora Trumpa, jak se dá pracovat s „fakty“.




Letem světem

Český průmysl v červnu +3,9%, obchodní bilance +20,6 mld. a stavebnictví -12,7%. Komentář najdete v Jirkově Bleskovce. 


Na chodbě... 
Soused - Pěkná rohožka. 
Selner - Chcete ji zpátky, co?

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace