Přeskočit na hlavní obsah

Intervence a regulace v postfaktickém světě


 
ČNB v intervenčním bezvětří

ČNB v červnu intervenovala ve výši 0,3 mld. EUR, tedy cca 8,5 mld. CZK. Navíc pro vládu nakupovala koruny, takže celkové její devizové operace dosáhly 5,4 mld. CZK

Pro srovnání v nejžhavějších měsících (červenec-září 2015, prosinec-leden) prointervenovala v průměru 65 mld. CZK každý měsíc.

Za červenec ještě nevíme strukturu nákupů ČNB, ale celkově devizové rezervy vzrostly o 12 mld. CZK. Takže v posledních měsících má ČNB vcelku klid.

Když se zkusíme podívat na důvody intervencí, tak cca polovinu v letošním roce  vysvětluje přebytek obchodní bilance. A druhou pak investice do dluhopisů. 


Větší akce centrální banku čeká až na podzim a konec roku, kdy ministerstvo financí zvýší svou emisní aktivitu = začne vydávat více dluhopisů. Hlavním zákazníkem MinFinu jsou nyní zahraniční investoři. Nerezidenti zvýšili podíl na nakoupeném státním dluhu z 13% před zavedením kurzového závazku na 26% v červnu. 


Aby nerezident mohl české státní dluhopisy, potřebuje koruny. A ty díky ochraně kurzového závazku jim dá ČNB prostřednictvím intervencí. Očekáváme, že do konce roku ministerstvo financí vydá cca 150 mld. CZK dluhopisů, což je cca jedna ku jedné promítne do zvýšení rezerv. 


Když k tomu přidáme „přetahovanou“ o vklady díky rezolučnímu fondu a nejistotu ohledně časování exitu (někdo přijde s nápadem, že exit bude už na začátku roku 2017), tak tradeři ČNB mohou těšit na pilnější měsíce.

Když sazby nezvýší Fed, tak regulace

Fed letos ještě ani nehnul prstem a stejně to vypadá jako by zvýšil sazby alespoň jednou. Sazba peněžního trhu 3M LIBOR totiž od začátku roku vzrostla, jakoby Fed už zvýšil sazby. 


Důvodem ale není skutečná ani očekávaná akce Fedu, nicméně změna v regulaci amerických fondů peněžních trhů. Ty mají ve správě cca 600 mld. USD. A musí více investovat do vládních papírů (pokladniček) a méně do nevládních aktiv. To mimo jiné zvyšuje i převis poptávky po státním dluhu a tlačí cenu dolů.

Na faktech už nezáleží

Co ukazuje Brexit a předvolební kampaň v USA (ať nemusíme ukazovat na někoho prstem v české kotlině)? Že žijeme v postfaktické společnosti. Nikdo už ve fakta nevěří. Jsou překonané. Proti faktům stojí pocity.

  
Šance Hillary Clinton na vítězství v prezidentských volbách jsou vysoké, po demokratickém konventu vystoupaly nad 87 procent. A proto se připravme, na další nářez z tábora Trumpa, jak se dá pracovat s „fakty“.




Letem světem

Český průmysl v červnu +3,9%, obchodní bilance +20,6 mld. a stavebnictví -12,7%. Komentář najdete v Jirkově Bleskovce. 


Na chodbě... 
Soused - Pěkná rohožka. 
Selner - Chcete ji zpátky, co?

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...
Okomentovat
Další informace

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace