Přeskočit na hlavní obsah

ČNB jde do finále




Průzkum Bloombergu ukazuje, že drtivá většina analytiků čeká exit ve druhém čtvrtletí (95%). Jako nepravděpodobnější měsíc vidí květen (59% analytiků), protože to bude mít bankovní rada prognózu a zároveň neustále opakuje, že nárůst devizových rezerv nevadí.

Upřímně, vadí, ale musí opakovat, že ne. To je naprosto pochopitelné. Nicméně každý den ČNB zvýší rezervy v průměru o cca 16 mld. CZK (průměr od začátku roku). Takže měsíc navíc může zvýšit devizové rezervy o 350 mld. CZK. 


Přitom ten měsíc navíc (duben vs. květen) nijak významně nesníží nejistotu, kterou ČNB má. Naopak, globální ekonomice se daří více, inflace roste také globálně a ECB diskutuje o dřívějším růstu sazeb. 


Ano, může být nespokojena s růstem mezd, který zpomalil na 4,2 procenta v posledním čtvrtletí minulého roku. Ale už pravděpodobně má analýzu, která ukazuje, že ve finále tento růst zvýší poptávkové tlaky. Mediánová mzda totiž roste o 6 procent. Jinými slovy, rychleji rostou mzdy pracovníkům s podprůměrnou úrovní mzdy. Tedy těm, co mají vyšší skon ke spotřebě a mají tendenci si vzít spotřebitelský úvěr.

Jediný skutečný důvod, proč čekat na květen, by mohla být snaha ČNB vyvolat zdání, že k exitu nejsou dotlačeni. To je tak vše.

Tento týden bude bankovní rada ČNB zasedat. Pravděpodobnost, že by exit provedla už tento týden není nulová. Někdo namítne "A co tvrdý závazek, že exit nebude dříve než v dubnu." Na misce vah tak bude porušení tvrdého závazku o jeden den. Na druhé misce vah snaha snížit příliv spekulativního kapitálu, finanční stabilita a náklady devizových rezerv. Pořád bych řekl, že pravděpodobnější je exit až/už v dubnu. Dává to smysl ekonomicky (výhled ekonomiky a inflace), finančně (zbytečně už nezvyšovat rezervy) a navíc, koruna je tak překoupená, že ČNB se nemusí bát rychlého posílení několik let (viz obrázek níže).

Ale proč ne už tento čtvrtek? Co myslíte vy?


  

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...