Přeskočit na hlavní obsah

Reakce finančních trhů na teror bude krátkodobá



Finanční trh často podléhá emocím a panickým reakcím. Ale (ať už to zní jakkoliv drsně) série teroristických útoků za posledních patnáct let emoce finančního trhu otupily.

Historická analýza ukazuje, že negativní reakce finančního trhu na teroristické útoky je krátkodobého rázu. Navíc v posledních letech je negativní reakce utlumená.

To potvrzuje i dnešní vývoj francouzského akciového indexu. Po otevření ceny spadly přes procento, nicméně už v průběhu dne byly ztráty vymazány. Cena zlata vzrostla o 0,6%.

Obrázek: Francie – Akciový index CAC 40

Obrázek: Cena zlata

V posledních patnácti letech přišla nejsilnější reakce na teroristický útok po 11. září 2001, kdy ceny akcií spadly o zhruba 12%. Nicméně za měsíc byly ztráty vymazány (i díky podpoře Fedu). Investoři v bezprostřední reakci zároveň preferovali bezpečnější aktiva. Proto ceny zlata vzrostly o 7% a výnosy desetiletých státních dluhopisů poklesly o 25 bazických bodů (= růst ceny). V obou případech ale došlo v následujících týdnech ke korekci.

Teroristické útoky ve Španělsku také vyvolaly krátkodobou reakci finančního trhu, ale už mělčí (pokles akciového indexu o 7%, růst cen zlata o pět procent). Nicméně na další útoky ve vyspělých ekonomikách (Londýn, Boston a Paříž na začátku tohoto roku) trh reagoval velmi mírně. 

Větší dopad na finanční trh než samotný teroristický útok by mělo případné omezení pohybu osob uvnitř Schengenského prostoru.







Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g
1 komentář
Další informace

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb
Okomentovat
Další informace

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si
Okomentovat
Další informace