Přeskočit na hlavní obsah

Reakce finančních trhů na teror bude krátkodobá



Finanční trh často podléhá emocím a panickým reakcím. Ale (ať už to zní jakkoliv drsně) série teroristických útoků za posledních patnáct let emoce finančního trhu otupily.

Historická analýza ukazuje, že negativní reakce finančního trhu na teroristické útoky je krátkodobého rázu. Navíc v posledních letech je negativní reakce utlumená.

To potvrzuje i dnešní vývoj francouzského akciového indexu. Po otevření ceny spadly přes procento, nicméně už v průběhu dne byly ztráty vymazány. Cena zlata vzrostla o 0,6%.

Obrázek: Francie – Akciový index CAC 40

Obrázek: Cena zlata

V posledních patnácti letech přišla nejsilnější reakce na teroristický útok po 11. září 2001, kdy ceny akcií spadly o zhruba 12%. Nicméně za měsíc byly ztráty vymazány (i díky podpoře Fedu). Investoři v bezprostřední reakci zároveň preferovali bezpečnější aktiva. Proto ceny zlata vzrostly o 7% a výnosy desetiletých státních dluhopisů poklesly o 25 bazických bodů (= růst ceny). V obou případech ale došlo v následujících týdnech ke korekci.

Teroristické útoky ve Španělsku také vyvolaly krátkodobou reakci finančního trhu, ale už mělčí (pokles akciového indexu o 7%, růst cen zlata o pět procent). Nicméně na další útoky ve vyspělých ekonomikách (Londýn, Boston a Paříž na začátku tohoto roku) trh reagoval velmi mírně. 

Větší dopad na finanční trh než samotný teroristický útok by mělo případné omezení pohybu osob uvnitř Schengenského prostoru.







Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

My ČNB a oni Ilumináti

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás n...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace